Wolverine

Je celkem smutné, že nejlepší postava celého X-men universa není schopna dostat důstojnou sólovku, která by nebyla naprosto zbytečná, vizuálně nepodmanivá a nudná. Největším problém pro mě představuje odbytý a sterilní scénář, který realizuje rutinní režisér bez špetky osobitého stylu. Wolverine vyměknul, bohužel… Avšak stále se jedná o úroveň lepší sólovou štaci, než byl tragický Origin. Potenciál je ale daleko větší. 5/10 (X-Men series: X-Men 7/10 X2 10/10 The Last Stand 6/10 Origins: Wolverine 2/10 First Class 8/10) (16.08.2013)

Oproti nedávnému originu působí Loganova očista jako přesný opak, ale co se týče hodnocení ho vidím takřka totožně. I tentokrát chápu výtky a námitky, ale já v kině dvě hodiny balancoval na okraji sedačky a hltal každou minutu. A to přitom náš divoký kuzuri nemusí jen létat na střeše vlaku nebo porcovat nepřátele. Stačí mu bloumat kolem, mračit se, chránit Mariko a hledat sám sebe. To zvíře v něm totiž slyšitelně vrčí, i kdyby jen spal. (11.08.2013)

"Vždycky jsme se starali jen o náš film, který stojí na vlastních nohách. Loganova cesta tak ve Wolverineovi dospěje k jasnému konci," hlásal ještě před měsícem režisér James Mangold. V tu dobu bylo ale dávno jasné, že něco takového nehrozí, a teď konečně známe pravdu. A tou je, že si Wolvie střihl další víceméně zbytečnou štaci, která neviděla samostatnost ani v japonského rychlíku. Příjemně komorní eastwoodovska totiž pozvolna krystalizuje v plochou comicsovou báchorku, která víc než co jiného slouží jako dovětek ke třetím X-Menům. Logan se tu celou dobu vyrovnává se skonem Jean Grey a mezitím pokrájí pár jakuzáků, což v tom lepším případě znamená slušnou, avšak skrz naskrz PG-čkovou akci. V tom horším pak musí člověk přetrpět naprosto tragické finále, ze kterého navíc zmizela ta nejočekávanější bitka (Mangold ji slibuje až na blůčku v eRku - fail!), pročež musí dojmy zachraňovat až avizovaný potitulkový comeback. Ten naopak ale ještě víc potvrzuje, že je Wolverine jen nedůležitou předehrou před Days of Future Past, která bude brzy známá pod přízviskem Quantum of Solace x-menovské série. Je to koukatelná comicsová jednohubka? Ano. Pořádná Loganova sólovka z toho ale není ani na podruhé, tak doufejme, že se jí vůbec někdy dočkáme. Jackman tu roli totiž nemůže hrát věčně. (6/10) (26.07.2013)

Vnitřní temnotou duše, zmítanou démony chybějících vzpomínek na vlastní minulost, si musel projít další komiksový hrdina. Nahozeno je to skvěle, Rosomák proti nevyzpytatelné yakuze nejde úplně tradiční komiksovou cestou, ale spíše se proplétá složitou mafiánsko-politickou sítí, za kterou by se nemusel stydět kdejaký agent-analytik CIA v terénu. Plus mu chybí zásadní schopnosti. Problém nastane v momentě, kdy adamantiové drápy protnou kůži, aby naporcovaly zlodušské pohůnky po desítkách. Hugh Jackman se může tvářit sveřepe sebevíc (a že se jenom můžeme utvrzovat o tom, že absolutně nikdo do žádné jiné komiksové role nezapadl lépe), ale když ho vyšlete do seriózní akce, působí to jaksi nepatřičně. Což je trochu tím, že oproti zbytku filmu je jaksi navíc, jen aby splnila požadavky blockbusteru. A samotná duševní pitva? Štkát nad tím, jak to parádně uměl B. S. je už nuda, ale i ten Matthew Vaughn to vlastně zmáknul lépe. Není to špatný film, jen by se rutinérským režisérům měly nechávat rutinérské komiksové postavy. (25.07.2013)

Hele, já samozřejmě vím, že požadovat po adaptacích čehokoli, natož komiksů aspoň přibližnou věrnost výchozímu materiálu je absolutní kokotina, ale když je původní konflikt zvířecí vs. lidská stránka / tupé přijetí sebe samého vs. aspirace ke zlepšení překroucen ve prospěch idiotského trendu absolutní self-acceptance a snahy o potlačení niterní násilnosti ztotožněny s fyzickým a duševním úpadkem, a ústy vzkříšené Jean, tj. dřívější komiksové Mariko, dokonce se stagnací a smrtí, tak si tu hubu holt otevřu a řeknu, že ačkoli jsem schopná nového Wolverina přijímat jako plně samostatnou verzi, filosoficky se jedná přinejlepším o obehrané volání utahaného veterána zpátky do akce, a přinejhorším o směšně upachtěný otisk naší ufňukané doby, které je myšlenka nějakého sebezapření a cíleného napravování vlastních nedokonalostí naprosto cizí, a raději všude cpe srabácký étos, že se sice můžeme jako zvířata válet ve svých sračkách, ale to je v pořádku, páč aspoň jsme u toho sami sobě věrní. Ultimátní komiksový komplet ftw. (01.05.2014)