Zločin z lásky

Typická francúzska chumajovina s ako tak kvalitnými hercami, respektíve herečkami. Za ako tak prepracovaný plán vraždy na konci dávam jednu hviezdičku. Šťastie že som to nepozeral s originálnym znením, to už by bolo k nevydržaniu. Kristin Scott Thomas je sexica, ale hrať mrchu jej nesedí. Naopak Ludivine Sagnier si inak predstaviť neviem. Ten prehnaný herecký výkon vo výťahu si však mohla odpustiť. Tomuto snímku chýba predovšetkým romantika. Už názov k tomu nabáda. Možno by nezaškodila lezbická romantika. To mi prebehlo hlavou pri prvej scéne. Inak vás to nenúti pozerať do konca, kedže ste vraha videli už v polovici stopáže. Takže je to taký nevydarený psycho thriller bez jediného napätia alebo akcie. V tom sú francúzske snímky neprekonateľné. (28.03.2020)

dost zklamání, předevěím proto, že jednání a přerod Isabelle byl velmi nevěrohodný, já jsem jí to tedy absolutně nevěřil, lidi se zpravidla nemění mávnutím kouzelného proutku. A tahle postava se dokázala proměnit ve svůj pravý opak. Kromě toho, celá konstrukce a vývoj kolem vraždy se taky nezdála moc pravděpodobná, samotný závěr pak byl sice překvapivý, to ano, ale založený na absurdnosti. Jinak tenhle námět jsem už viděl v jiném zpracování, což také celkovému dojmu moc neposloužilo, když jsem věděl, jak to bude dál a jak to skončí. Pozoruhodné a přehnané také bylo, že všechny mužské postavy ve filmu zde plní pouze roli užitečných idiotů. Když bych to celé shrnul, působilo to na mě dojmem špatně vystavěné a překombinované TV detektivky (03.01.2014)

Ludivine Sagnier a Kristin Scott Thomas se utkávají v souboji o největší mrchu a obě jsou velmi úspěšné (jedna úspěšnější). Obě herečky mě svým hereckým projevem uchvacují znovu a znovu a v Zločinu lásky tomu není jinak. Z ušlápnuté puťky (někdy až nevěrohodně tedy) se vyklube potvora, která jde vstříc svému štěstí třeba i přes mrtvoly. I když film běžel pozdě v noci, musela jsem vydržet do úplného konce. Nápad s šálou, nožem, ISA... skvělé! (06.01.2014)

Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mi minimalističnost snímku lezla na nervy, nebo jestli to byla ta složka, která mi zabránila na film zapomenout, sotva naskočily závěrečné titulky. Brzy na to ale budu moci přijít díky připravovanému remaku Passion s R. McAdams a N. Rapace v hlavních rolích. Troufnu si ale tvrdit, že pokud se nová verze nestane jen vypiplanější a na oko líbivější kopií stejně jako Fincherovy zbyteční Muži, kteří nenávidí ženy (v původním filmu hrála hlavní roli právě N. Rapace), bude to jen díky tomu, že Crime d'amour je méně známým thrillerem, což mu na kvalitě vůbec neubírá. Nicméně mé oko se čím dál více zaměřuje na C.S. Thomas, která se s přibývajícím věkem stále častěji objevuje v mnou vyhledávaných menších filmech a v nezapomenutelných rolích, kde je důraz kladen spíše než na prvoplánovu krásu na charakter a um herce. V Crime d'amour kontrastuje chlad a vypočítavá krutost zralé Isabelle s bezelstným mládím hezké ale zdánlivě šedivé myšky její podřízené Christine. Týmová spolupráce mezi těmito ženami je přerozena v lásku, kterou můžeme vidět v teskném Christinině výrazu a ve slovech Isabelle, jimž můžeme a nemusíme věřit. A třebaže si Christine začne s Isabelliným milencem, o muže tady nejde, jde o pověst, jde o to být první, jde o moc nad druhým člověkem a zničení jeho osobnosti. Ale v poslední fázi Isabelliny intriky zůstanou bezmocné před zraněným srdcem Christinne a Isabelle na to doplatí. Ale tím zdaleka vše nekončí. Začne se rozjíždět plán precizní pomsty vzešlé ze zdánlivě neškodné hlavy. (27.05.2012)

Dva pokusy a dvě zklamání. De Palma z předlohy natočil sterilní thriller. Corneau ho trumfnul a obešel nejen bez atmosféry, ale i bez napětí a bez emocí. Galský snímek za svým mladším sourozencem zaostává praktiky ve všem. Herci jsou nedomrlí a úplně bezvýrazní, zamýšleně vyhrocené scény působí veskrze banálně. V kritice by se dalo libovolně pokračovat. Alespoň konec tentokrát dává smysl a není tak šíleně překombinovaný. Crime d'amour je jedna z mála výjimek, kdy je americký remake lepší než francouzský originál. (16.07.2013)