Čtyřlístek ve službách krále

Dlouho očekávané filmové zpracování slavného comicsu Lucky Four od nakladatelství Panorama, a to ve formě originálního příběhu nazvaného Lucky Four Serving The King. Nejprve klady: vizuální zpracování je velmi pěkné a stylové, sice moc neladí s výtvarným zpracováním comicsu v jeho nejslavnější dobách (70.-80. léta 20. stol. n.l.), ale mladším čtenářům to jistě vadit nebude. Hudba je také velmi vydařená a zasloužila by si lepší film. Dabing je adekvátní, příliš neruší, pouze hlavní záporák Mgr. Kelly trochu připomene Marge Simpsonovou. Některé vtipy jsou vtipné. Nyní zápory: Scénář je zmatený, šitý horkou jehlou a spoléhá na to, že cílová skupina se v něm moc vrtat nebude. Škoda, že tvůrci nepoužili některý z klasických delších příběhů od Lyuby Shteeplové, např. "Captain Kid's Treasure" nebo "How To Walk Into Fairy Tale". Product placement je vlezlý jako ještě nikdy dříve, v jeho čele stojí kocour Pribi Nácek, velmi necitlivě vlepený přímo do děje. Rovněž sponzoring držitele poštovní licence v České republice se příliš nepovedl, jelikož poštovní doručovatelka ve filmu suverénně předá doporučenou zásilku cizí osobě namísto oprávněnému adresátu, což nevrhá na státní podnik Czech Post dobré světlo. (04.08.2013)

Tak co, milé děti? Chtěli jste vidět rozhýbaný Čtyřlístek, nebo aby vám ten pedofilní pán z marketingového oddělení hodinu a půl doporučoval zkulvené lízátko, po kterém vám teta zubařka rozvrtá vyhnilé mlíčňáky, tvalohovou slačku, co způsobí, že budete vyžrané jako Bobík či snad chemickou, multivitamínovou nálož, po níž vám slezou vlasy a nehty? Já na to teda šel hlavně kvůli Fifince, která mě zase naučila psát dopisy, protože mě strašně baví olizovat jí zezadu u poštovní přepážky. A místo spousty leglace mám teď plnou hlavičku toho, jak přinutím tatínka, aby mi nakoupil co nejvíce těch škodlivých potravin a já mohl být ráno ve školce za flajela. To všechno jen proto, že je strýček Němeček kulva plodejná (to slovíčko na "k" paní učitelce raději neříkejte, co dělá ve svém volnu je její soukromá věc a mohla by se stydět!) a je schopen na stará kolena za pár žetonů z Monopolů zaprodat klenot českého komixnictví, jenž hrdinně odolal i ideologickému nátlaku ludých zlůd, a který milují už nejmíň dvě degenerace. Jestli ho někde potkáte, můžete mu chlustnout na boty nebo po něm cvrnknout kuličku z nosu. Cílit leklamu na děti může totiž jen totální zmld nebo jehovista, víte! Jen moc doufám, že až mi maminka koupí další číslo, nebude mít Myšulín tričko s Tlansfolmelama, Pinďa kšiltovku s Emenems, Bobík nebude žrát Maršmelousy s velkým detailem na obal a Fifinka vypadat jako plastová, umělohmotná bloncka, co rozkošně mrká. Takže, ač je zpracování docela milé, jako celek je to nutno spláchnout do hajzlu a zlostně za tím třísknout poklopem! (08.03.2013)

Fífa zlomila moc antikamene, lev se měnil ze zlatého odvaru na gryfa, do středověku volejte na Ludolfovo číslo a banditi mají zřejmě v oblibě Dark Knight vs. Joker. Ale jó, bylo to celkem fajn, když ovšem pominu protlačování sponzorů, např. Pribináček, jako mlíkař. Rodiče doprovázeli děti, ale já doprovázela máti, svět se zbláznil! (06.03.2013)

Má to hlavu a patu, ale pro cílovou skupinu, tedy myslím děti od 6 do 9 let, je to moc překombinované. Pochybuju, že to děti mohou celé pochopit. Také jsem měl pocit, že to celé mohlo být trochu živější. Zkrátka, i když je všechno vlastně v pořádku, výsledek stejně není ideální. Ale na nějaké zatracování to zdaleka není. (08.03.2013)

Hodinu a půl dlouhá reklama na jogurty, lízátka, šampus pro děti, hračkářství, poštu... Nezapomněl jsem na něco? A nechat Bobíka mluvit nablblým hlasem Bohdana Tůmy může jen naprostý ignorant všeho, co dělá (nebo dělalo?) Čtyřlístek Čtyřlístkem! Animace je zcela nepochopitelně původně jakési 3D, které bylo postupně převedeno do 2D, což tvůrci ve Filmu o filmu maskují větami typu "Chtěli jsme užít co nejmodernější postup", zatímco pravda by spíš měla znít "Takhle to bylo jednodušší". Odbytý je i příběh, humor musí komukoliv staršímu deseti let připadat jen a jedině trapný... Proč tvůrci nesáhli po nějakém osvědčeném dobrodružství od Ljuby Štíplové (třeba Jak se chodí do pohádky), zůstává záhadou. Ale líbil se mi dabing (samozřejmě s výjimkou Bobíka) a Soukupova hudba. (03.10.2013)