Režie:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Je to trapné, když u každého komentáře na film s Janem Werichem musím "opět" uvést, že byl prostě fenomenální. Ale vyčítejte mi to, když je to pravda. Kočár nejsvětější svátosti rozhodně není výjimkou. Naopak, představuje poctivou filmařinu s těmi nejlepšími herci své doby. Prostě nádherná podívaná, ale k té páté hvězdičce přece jen maličký kus chyběl. 80% ()
Jan Werich, ako obvykle, predvádza skvelú hereckú kreáciu. Tentokrát v úlohe márnomyseľného, žiarlivého politika. Opojený funkciou španielskeho miestokráľa, zbavuje sa svojich pobočníkov (jeden je vo väzení, druhý poslaný kamsi do tramtárie vyberať dane). A zároveň sa necháva učičíkať prefíkanou milenkou, konajúc, ako ona zapíska. Zároveň je potrebné skonštatovať, že po skvelom úvode ide celá inscenácia kamsi do šípok, bezprostredne po odchode Miloša Kopeckého zo scény. Namiesto toho, aby dej gradoval, končí v plytkom, málo zaujímavom vzťahovom rozmelení. ()
V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. ()
Po Baladě z hadrů a mistrném koncertu pana Wericha jsem si s chutí pustil i další dílko, ve kterém hraje. Tentokrát šlo o televizní film Kočár nejsvětější svátosti na motivy jednoaktové divadelní hry. Samotná hra má jednoduchou zápletku (viz obsah) a jde o konverzační komedii odehrávající se v jedné místnosti. Pan Werich opět ve své roli španělského místokrále v Limě exceluje. Zdatně mu ovšem sekunduje Jaroslava Adamová v roli jeho nevěrné milenky. Krásně rozehrává všechny možné manipulace, které ženy tak dovedně zvládají a španělský místokrál s ní z počátku bojuje a nakonec (rád?) podléhá. Přes jednoduchou zápletku je hra svižná a i díky poměrné krátké stopáži nezačne nudit… čtyři hvězdy. ()
Nemám právě v oblibě tahle konverzační témata z prostředí, které si vybral Prosper Merimée pro svou humornou jednoaktovku, ale pěti hvězdičkami tuhle naši českou klasiku ohodnotit musím pro skvělé herecké mistrovství Jana Wericha i Jaroslavy Adamové, kterým výtečně přihrávají i Otomar Krejča a Miloš Kopecký. Viděl jsem to dílko už mnohokrát a vždy ve mě vyvolává pocit dobré pohody. Kočár - toť názorná a pravdivá ukázka toho, jak se dá oblbnout stárnoucí muž dámou v nejlepších letech. U Adamové mě zaujala i její skvostná mimika obličejových svalů a intonace řeči. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama