Láska jako trám

V době renesance kulturní scény a nástupu nové vlny natočil František Filip, bezmála čtyřicetiletý, tuto TV komedii. Jistě neměl v úmyslu soupeřit s Formanem, Menzelem, Papouškem nebo Chytilovou a přesto se do zlatého fondu tímto filmem, byť televizním, zařadil. Komedie se nemá tvářit jako umění a přitom se uměním a vysokou kvalitou stala díky skutečným umělcům v hlavních rolích. Zejména dialogy a hádky Jana Pivce a Jiřiny Šejbalové jsou tak autentické, že překonávají snad i slavnou rodinu Homolků. Herecká exhibice s věčnou a trvalou hodnotou. (24.05.2008)

Do dnešní doby ve filmovém umění podle mého nikdy nikdo nepřekonal umění dvojice Jana Pivce a Jiřiny Šejbalová v tomto nádherném snímku. S takovým přesvědčivým, dokonalým a vyspělým hereckým uměním Šejbalové a Pivce spolu s dobovými hereckými kolegy Bohušem Záhorským (Náš dědek Josef), Marií Rosůlkovou (Taková normální rodinka) a tehdy ještě mladým Josefem Vinklářem, či v tomto snímku nezúčastněnými Danou Medřickou a Karlem Högerem (Romeo a Julie na konci listopadu) se v naší kinematografii asi hned tak rychle nesetkáme. Bohužel. Pravda, šedesátá léta byla na herecké špičky (mimo výše zmíněných i Marvan, Kemr, Růžek, Filipovský, Zázvorková, Bek, Pešek, ... adt.) mimořádně štědrá a zanechala nám v podobě filmových pásů mnohdy nadčasové vzkazy. Čtěte se mnou mezi "filmovými řádky" komedie Láska jako trám a mějte všichni na paměti slova Johna Galsworhyho, která měl herec Jan Pivec v roli Rudolfa této slavné televizní komedie na psacím stole pod sklem: Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti či němé tváři, nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám. Neboť nepůjdu znovu touto cestou..." (09.03.2009)

Jiné vydání Homolkových, tentokrát nejen maloměšťáckých, ale i dokonale zdětinštělých ve svém egoismu stáří. Je pozoruhodné, že partnerské hry na prosazování svého a následné žehlení roztržek trvají po celou dobu partnerství. Že by to ty partnery pořád bavilo? Jo, mimochodem Al Bunda partnerským vztahům neříká láska, vlastně jim neříká nijak, a manželka Peggy je pro něj něco jako dobře padnoucí dlouho používaná baseballová rukavice - "je stará, oblezlá pavučinama, ale má pro mě kouzlo, stejně jako ty". Dodáme "lásko moje" :-) (06.10.2011)

"Cože kvůli tomuhle hadru já si bral 2 dny dovolený. Maminko to si se neměla urážet, ale rovnou to hodit do popelnice". Jan Pivec a Jiřina Šejbalová v příběhu o pošetilostech stárnoucí dvojice po 50 letech manželství. Dokonalý herecký koncert této dvojice.  Příběhově mi to dost připomnělo, jak můj dědeček udělal ve své době něco podobného, jen s tím rozdílem, že se nejednalo o "výhodnou" koupi kožichu pro manželku, ale džínsů pro své vnuky v tuzexu...:D Stáří bývá někdy vskutku dosti pošetilé, zde třeba, když se naše titulní dvojice rozhodne oslavit v zimě výročí seznámení platbou na lodičkách. Pošetilé, resp. lépe řešeno hloupě, se ale asi mohou chovat lidé v jakémkoliv věku. V tomto směru je třeba velmi trefná ta scéna rodinné sešlosti. "Tohle bys mi do očí neřekl..." :D  Já bych do očí fandů československého filmu, za jakého se sám považuji, asi neřekl, že se mi to  zas tolik nelíbilo, abych mohl dát plný počet hvězdiček. Herecky to jistě nemá chybu, ale to časté hádání se Pivce se Šejbalovou mi přeci jen už někdy lezlo na nervy. Asi i proto, že přesně takto či podobně jsem to v dětství zažíval u své babičky s dědečkem... (18.01.2023)

Poznání, že o každý lidský svazek, zejména o ten manželský, je nutno bojovat i v pozdním věku, tvoří výchozí bod naší poutí touto skvělou televizní inscenací. Herecký koncert, jehož nepopiratelným dirigentem je Jan Pivec a zdatnými spoluhráči v pomyslném triu Šejbalová a Záhorský, určitě tento námět zatraktivňuje. Snaživé statování dětí, opět hraných předními osobnostmi naší Thálie, tento pocit dále utvrzuje. Stále přežívající "divadelně kukátkové" prvky ve snímání kamery a děj, který není štván akčním ámokem, mohou zejména mladší diváky odradit. Na faktu, že tato perla naší televizní a vůbec vizuální tvorby má nadčasové hodnoty a parametry, to však zřejmě nemůže změnit vůbec nic. Tím méně je pochopitelné, že toto DVD Česká televize už dávno nevydala v klasické řadě svých DVD. Třeba by těch vděčných diváků ještě přibylo. (23.09.2007)