Stalingrad
Stalingrad
Obsahy(1)
Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (285)
Stalingrad, slovo, které ještě dnes nahání nejen v Německu husí kůži. Právě zde začal začátek konce třetí říše. A o to víc je zajímavé sledovat osudy vojáků právě z německé strany. Ono i po více jak 45 lety byla odvaha natočit film právě z tohoto města ze starny utlačovatelů. A já osobně musím říct, že se to celé povedlo náramně. A o to víc jsem byl překvapen, že na folmu spolupracovala i česká strana. Tak zaprvé, co se týče vizuální stánky. Výtečné. Rozbité továrny a všude kolem ty sračky, až mi to nahánělo hrůzu. Nebo třeba ten přepad tanků v zimě. Ono v tom filmu byly zakomponovány všechny prvky točící se okolo bitvy o Stalingrad (městské boje, zimní pochody, chaos na letišti, atd.). A použít tyto prvky do příběhu čtveřice vojáků bylo výborné. Rozhodně po této stánce na německé poměry unikát. Herecké výkony taktéž super. Hlavně Tom Kretschmann a Karel Heřmánek. A vše utvrzovala paradní a zároveň děsivá hudba. 90%. ()
Jeden z mých "NEJ" válečných filmů! Psychologicky a syrově působí svým zpracováním na diváka. Pohledem německých vojáků na vývoj na východní frontě, kde se jejich postup zastavil a změnil průběh války. To byl STALINGRAD! A ať už bude filmových zpracování vícero, u mě vždy zůstane tento snímek ze všech NEJ! Spolu s českými herci v popředí a hlavně s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem sr.! 100% ()
Kultovní film v době, kdy jsem navštěvoval druhý stupeň na základce. Tenkrát jsme se my všichni kluci, co spolu chodíme :-) začínali postupně přeorientovávat z akčňáků s Arnoldem nebo Seagalem na válečné filmy. A tehdy jsme se rozdělili na dva tábory - na Ryanovce a na Stalingradovce, přičemž já jsem patřil do té druhé, podstatně menší skupiny. Tak, to by bylo k nostalgii a vrátím se do reálu. Když se ještě letmo vrátím k té nostalgii (no, už vážně naposled), "Stalingrad" se mi opravdu jeví jako pravý opak "Zachraňte vojína Ryana". Spielbergův velkofilm je po technické stránce perfektní hollywoodský doják, tlačící v emotivních scénách maximálně na pilu, zatímco Vilsmaierův opus magnum je znatelně laciný a technicky nijak extrovní, ovšem s perfektní uvěřitelnou děsivou atmosférou plnou krve, mrazu, sněhu a nábojnic. Nedává velký důraz na postavy, a přesto jim nechybí hloubka a duše. Každý klad je sice vykoupen nějakým ale (drsné scény x laciná výprava, skvělé herecké výkony Thomase Kretschmanna a Karla Heřmánka x malý prostor atd.), i tak se však jedná o upřímný film, který se netváří nabubřele a svůj úkol plní (no, i když dějově je velmi nestabilní a Stalingradskou problematiku pouze načrtává, ale budiž). Po těch letech nostalgie vyprchala, ovšem i tak mohu s klidným svědomím tvrdit, že i když se nejedná o žádné veledílo, nejlepším filmem ze Stalingradu bezpochyby je. 75%. ()
Čistě německý náhled na východní frontu, díky čemuž není Stalingrad tak patetický, jak by mohl být, pokud by se ho ujali ruští soudruzi. Zároveň není tak ideologický, ani výlučně válečný. V první řadě přináší v celém běsnícím pekle projev lidskosti, což u někoho nepochybně vyvolá rozhořčení, protože jak je velmi dobře známo, lidskost nejde s Třetí říší úplně dohromady, obzvlášť pokud je řeč o Waffen SS, Einsatzgruppen a dalších mírumilovných skupinách. O této legendární bitvě vím prozatím poměrně málo, proto si netroufám hodnotit případné historické nepřesnosti, nicméně věřím, že vzhledem k podmínkám, v jakých se Němci nacházeli, probudily u některých ztracenou morálku a lidskost. Možná zazněly otázky tipu: ,,Za co to kurva vlastně bojujeme?", či ,,co jsme to udělali?". A o tom všem víceméně Stalingrad je a nejpůsobivěji to vyobrazí závěrečná scéna, která mi zůstane v paměti navždy. Depresivní, místy psychologická záležitost s velkou výpovědní hodnotou. ()
Dle mého názoru slabý film. Téma Staligradu se nechalo jistě uchopit záživnějším způsobem. Byla-li to nejdůležitější bitva 20. století (a asi byla), jak se píše na počátku filmu, tak potenciál byl trestuhodně nevyužit. Ani herecky se nekdo nepředvedl, ba naopak jsem měl opačné pocity. Jako divák jsem se nudil, celá film byl zpracován neosobně a děj mi byl vlastně jedno. A to je špatně. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- Ve scéně, kde tanky útočí na Němce, se jedná o skutečné tanky T-34 zapůjčené Československem na natáčení ve Finsku. (Gastovski)
- Herci museli před natáčením absolvovat základní vojenský výcvik, aby ve filmu působili jako opravdoví vojáci. Tento výcvik se uskutečnil na americké vojenské základně Hohenfels v Německu a řídili ho Američané. Filmový štáb dal každému herci možnost působení kdykoliv ukončit a odejít. Nikdo neodešel. (chleba24)
- Film vykresluje vojáky Wehrmachtu jako defacto ty „hodné“, kteří se nepodíleli na válečných zločinech a genocidě či o nich dokonce nevěděli nebo se jim snažili zabránit. Ani jedno není pravda, vojáci Wehrmachtu a dokonce i běžná německá policie byli běžně nasazováni na ty nejhorší zločiny, včetně genocidy či provozování vyhlazovacích táborů. Míra souhlasu mezi vojáky byla navíc tak vysoká, že v případě, že někdo odmítl splnit rozkaz, byl pouze převelen, nikoliv potrestán, neboť se vždy našel dostatek dobrovolníků. Stejně tak němečtí civilisté byli se zvěrstvy své země seznámeni, například díky dopisům, které posílali vojáci a policisté domů a ve kterých popisovali své zločiny. Tyto dopisy si lze přečíst například v knize „Černá zem“ od Timothyho Snydera. V jednom takovém dopisu například německý voják tvrdí, že vraždění židovských nemluvňat (které před střelbou vyhazovali do vzduchu, aby se trochu pocvičili ve střelbě) v Mohylevu je v podstatě „preventivní obrana“. Mýtus o nevinném Wehrmactu (Mythos der sauberen Wehrmacht) začal být šířen samotnými Němci po 2. světové válce ve snaze shodit jejich zločiny proti lidskosti na Hitlera a úzkou skupinku prominentních nacistů. (vojtaruzek)
Související novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)
Reklama