Stalingrad

Jak již bylo řečeno válečných filmů z pohledu německého vojáka je málo. Což je obrovská škoda. Sebereflexe k takovýmto událostem patří a německý Stalingrad nestaví vojáky do hrdinů, jak to často dělají američané a především rusové, ale ukazuje je jako lidi vhozené do příšerného pekla, kde se snaží za každou cenu přežít nejen sebevražedné útoky Rudé armády, ale hlavně krutou zimu a ukrutné podmínky bojiště. Jediné co je drží při smyslech je přátelství a spolubojovníci, ale i ti se v tvrdých podmínkách mění. Když jsem film viděl poprvé, byl jsem přesvědčen, že takto má válečný film vypadat. Z nikoho nedělá hrdinu ani padoucha. Obě strany jen chtějí přežít a ideály s propagandou jsou stranou. Film u kterého happy end nečekejte. (04.03.2015)

Joseph Vilsmaier: Na východní frontě sníh.. Ať už máte na opaskové přezce Got Mit Uns, nebo nemáte - když se člověk ocitne uprostřed pekla, je absolutně jedno, z které strany do něj vstoupil, protože jen a pouze lidské charaktery napříč spektrem vojenských uniforem mohou udělat věci hrozné alespoň trochu lepšími. Režisérsky i herecky nepříliš zvládnutý snímek, který však určitě zaslouží uznání za zdůraznění obyčejné lidskosti potlačením pro válečné snímky typické glorifikace hrdinství a pohrdání zbabělostí. Ono totiž většinou, když historikové tvrdí, že se nějaký voják vrhl na zamrzlé cestě sebevražedně pod pás jedoucího tanku a s odjištěným granátem zařval: „Za stranu! Za lidi!“, vyjde nakonec najevo, že volal: „Zasrané náledí!“ Ty dvakrát dvě bedny vody měli aktéři předem prohrané sázky zrovna poslat Adolfovi do berlínského bunkru.. (07.09.2011)

Vojna je svinstvo. Akákoľvek vojna. Nie je v nej len hrdinstvo a zbabelosť, ale aj niečo medzitým. A o "medzitým" hovorí tento film. Je to pohľad na vojnu z "druhej" strany. Z pohľadu radových nemeckých vojakov. Asi sa pri točení vojnových filmov nedá vyhnúť tomu, aby si každá strana prikrášľovala históriu po svojom, ale aspoň je čo porovnávať. Ku kladom snímku patrí to, že nie je prehnane akčný, ale aj pri svojej prílišnej dÍžke mi v ňom niečo chýbalo. Niečo, čo by ho urobilo presvedčivejším. Žeby mohutná hudba zo starých ruských vlasteneckých filmov? Neviem. ***1/2 (01.03.2004)

Stalingrad je působivě natočené válečné drama, které dokáže z minima vytěžit maximum. Ve filmu chybí velkolepé epické válečné scény, soustředí se spíše na malou válku v tunelech, namísto velkých srážek techniky se objeví jeden T-34, ale tím víc mi snímek přišel působivější. Neukazuje stalingradskou bitvu jako gigantickou obkličovací operaci, ale popisuje boj o město na osudech jednotlivců a dostává tak do děje lidský prvek, který mu rozhodně neškodí. Každopádně je to zajímavá změna oproti častým válečným velkofilmům, navíc je zajímavé, že Karla Heřmánka obsadili do role hauptmanna Wehrmachtu, když většinou hraje hebrejce a loví srnce. Ale rozhodně neudělali chybu. (27.06.2016)

Nemci to roztočili. Vedeli, čo točia a kde najviac zabrať. Veď ako by to vyzeralo, keby natočili o vojne, ktorú práve oni, film s oslavným podtónom? Ale neubránil som sa pocitu, sympatizovať práve s nemeckou stranou počas celého filmu. Celková syrovosť, realistickosť a krutosť ma dostala. Ani jednej v scéne nie je nič prikrášlené, naopak, do detailov zobrazený hlad, zúfalstvo a potreba dezercie. Popri deji sa objavujú aj mnohé historické medzníky, ktoré pomôžu pri zachytení deja a zorientovaní sa v čase, čo pri mnohých iných vojnových filmoch chýba. 85%. (01.05.2007)