Dokonalý smysl

Snesitelně romantický film o postupné zkáze lidstva se nesnaží o přílišnou mravokárnost, i když jasné rozčlenění na lidstvo a ostatní nenakažený život zde je, dokonce ani o depresivnost, ale především zvedá ukazováček a stále silněji jím hrozí. Ale co naplat, jsme jako bójky, byť tisíckrát potopeny, vždy se pokusíme vyplout na hladinu a dominantně se na ní opět usadit. (27.03.2022)

Perfect Sense nádherně prolíná dvě příběhové linie. Jednu romantickou mezi Ewanem McGregorem a Evou Greenovou a druhou dramatickou o nákaze, která se šíří světem a lidé postupně ztrácí chuť, sluch a zrak. Také ale obsahuje plno myšlenek "coby, kdyby" a představuje nám, že s omezením člověk dokáže žít. Filozofie z tohoto filmu stříká na všechny strany a není pětiminutovka, kdy by Eva Greenová nebo Ewan McGregor neřekli něco, nad čím by se hodilo pozastavit a zapřemýšlet. Nádherný film, zajímavý film...plný otázek, na které neznáme odpovědi, ale které se naučíme jen, když na ně přijde řada. Do toho nádherná, hypnotizující symfonie na piano v podání geniálního skladatele Maxe Richtera a je tu naprosto úžasná záležitost, kterou by měl vidět každý, kdo rád nad životem přemýšlí. (17.02.2012)

Já vím, o čem chtěl Mackenzie vyprávět. Ze scénáře je to dost patrné, ale...kam se poděly 2/3 filmu? Je to celé uspěchané, odhrkané, pořádně to na sebe nenavazuje. Ve výsledku to není ani film o globální katastrofě (ale byla by to lahůdka, kdyby si dal scénárista záležet), ani o zamilované dvojici - jen o dvou lidech, kteří spolu tráví čas. Tahle rozdrobenost a tvůrčí lenost (scénář, režie, dramaturgie) zabraňuje jakémukoliv diváckému prožitku...o závěru raději nemluvě. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to Fontánu - urputná snaha vyjádřit se k tolika relativně závažným věcem najednou, že z toho pak nakonec vyjde filmař akorát s holým zadkem. 5O % (12.01.2012)

"It's dark now. But they feel each others breath. And they know all they need to know. They kiss. And they feel each others tears on their cheeks. And if there had been anybody left to see them, then they would look like normal lovers, caressing each others faces, bodies close together, eyes closed, oblivious to the world around them. Because that is how life goes on. Like that. All beyond fat and flour." ________ Šálí mne snad můj šestý cinefilní smysl – anebo je snímek 'Perfect sense' jedno z nejpůvabnějších filmových lovestory, co jsem kdy viděl? Máš recht kurde, samozřejmě že je, protože nejde o klasickou stereotypní romanťárnu, ale o neobyčejně emocionálně poddajnou alegorii o nepřemožitelný síle lásky. Snímek zároveň polytematicky osciluje mezi melancholickým podobenstvím a jakousi kontradikcí, potažmo přímo antitezí katastrofického žánru – takže nejde ani o pompézní apokalyptický armagedon, ale o subtilní existenciální romanci, kde role syžetu o skomírajících lidských smyslech - tedy čichu, chuti, sluchu, a naneštěstí i zraku - je až druhořadou složkou. Má to paradoxně ale i svý světlý stránky – infikovaní si kupříkladu mohou labužnicky pochutnat na mýdle, nebo pěně na holení – při hladu se meze nekladou.... Režisér David Mackenzie tak doopravdy mistrně dokázal relativně nízkorozpočtovému projektu propůjčit jedinečný punc kultovní klasiky – stačilo pouze vymyslet originální fintu s apokalypsou, ukecat dvě herecká esa, a prodat lukrativně aplikovanou pointu, která může vyznít banálně, ale zato není implementovaná nijak prvoplánově: láska je tím nejdokonalejším smyslem, který přetrvává i poté, co nás ostatní smysly opustí – a hle, 'Perfect sense' žije! Což ostatně vybízí k stěžejní otázce: má život bez smyslů vůbec smysl? Tento filmový requiem za lidstvo vám možná nabídne odpověď, a zároveň vás usvědčí v tom, že Hollywood už dávno není monopolem v produkci žánrový kinematografie, a jeho post tak legitimně převzala Evropa.... No a fenomenální a zcela nezapomenutelná hudba Maxe Richtera umocňuje již tak mimořádně intenzivní zážitek - což platí dvojnásob pro neskutečně jímavou finální katarzi, která je hotovou emocionální ždímačkou, z níž budete mít až nesnesitelný nutkání uronit slzu. Mimochodem, krom toho, že zde můžem vidět cecky Evy Green a lofasa Evžena MekŘehoře, oba dva zde i explicitně souloží, takže si nejde moc na co stěžovat. Aneb kam se hrabe láska koronavirová.... // VERDIKT: JDĚTE SE OČIPOVAT! 8,9 roušek z 10 // (19.08.2021)

Perfect Sense je hodně dobrý film, to bez debat. Ewan McGregor je můj hodně oblíbený herec a zde předvádí skvělý výkon, stejně jako Eva Green, kterou začínám mít čím dál tím radši (a není to jen proto, že se nestydí). Celým filmem prostupuje taková chladná atmosféra, která mi přesně pasovala k tématu. No a odehrává se to ve Skotsku (pro které mám vzhledem k tomu, že už tu téměř rok žiju, slabost). Ale kvůli pár věcem nemůžu filmu dát maximální hodnocení… Hlavně mi strašně vadil vypravěč (respektive vypravěčka), který mi zde přišel zbytečný. Hlavně proto, že nám řekne, co se bude dít za pět minut (např. nám popíše, jak probíhá ztráta toho a toho smyslu a my to vidíme za pár minut). Proč? Nebylo by zábavnější tohle nevědět a nechat to na divákovi, aby popřemýšlel, jestli se ta postava chová takhle kvůli viru nebo kvůli tomu, že z toho všeho šílí? Tohle je hlavní důvod, proč nemůžu dát maximum, těch dalších pár maličkostí bych klidně přehlídl (jak že se ten virus nebo co to vlastně je přenáší, jak vznikl a podobně… když už tam ten vypravěč je, tak bych především tyhle informace ocenil a ne to, co uvidím za pár minut) ale tohle mě opravdu štvalo. Nicméně mohlo to dopadnout mnohem hůř, speciálně když tohle natočil režisér zodpovědný za dost špatný film Spread. 80 %. (28.06.2012)