Režie:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrají:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (169)
Zajímavé pokoukání do kultury a života žroutů stejků. Ricardo Darín mne osobně dostal. Jeho opilecký kamarád byl vskutku kamarád. Nechal si napálit do dutiny břišní kupu střel, aby jeho kamarád mohl v důchodu píchat prokurátorku. Vskutku oddech po těch všech holiwůdských "thácích" s rozpočtem jak sviň. 88% ()
Jeden pohled nestačí, to tajemství zaskočí. Z očí do očí. Dostát slibu...patří za mříže, na doživotí. Nepromlčená vina. O slovo si říká minulost. Hrana spravedlnosti, skulinkou zvědavosti, z vlastní lítosti. Zločin a trest v tělesně pekelných, duševně dráždivých kaskádách. Proklestit si cestičku k rekonstrukci. Jsem s to rozluštit tu tajenku, unést a přenést to tajemství dávných časů? Potrestané zlo, jak logické! Nenechme ho volně se procházet před našimi okny. Jeho život zastavil se v tom okamžiku, zavraždil ji, nenechavec, už nebudu moct ji držet za ruku. Postřeh zásadní, mé oči zbystřily nad detaily fotografií, hleděl na ni. Ten pohled blažený, patologický, apokalyptický. Zodpovědět všechny otázky - v tvých očích spravedlnosti ultimátum, prázdné duše narkotikum. Zlo nám vmetlo do tváří, rozepsalo román, jak z pattersonovských pasáží. Rozkmitalo temnotu, která triumfuje suverénně ve společenských žalářích. Kruté bolesti mne upálily. Rty si hryžu. Bezmocný, kterému vpálili kulku do spánku. Já sám vykonavatelem trestu, v soukromé kobce si doživotí odpykáš, společnost ti odemkla, tak si troufáš. Vyplnil dny zármutkem. Dopsaný román budiž toho důkazem. Romantika musí zaklapnout dveře za minulostí, myslet na budoucnost, je mou povinností. ()
Velmi kvalitní krimi z argentické produkce, kde se skoru celou dobu mluví (což nevidím jako negativum) a přitom se stupňuje napětí. Obsahuje i několik velmi silných scén (už zmiňovaná scéna na fotbalovém stadionu nebo ve výtahu, ale i spoiler! scéna, kde dojde k zabití jednoho z vyšetřovatelů) a hlavně skvělý konec. Navíc přináší i romantickou linii mezi hlavními postavami. Plus výborní (a pro mě neznámí) herci a skvělá atmosféra. 80% ()
Žánrové zařazení trochu klame, protože mnohem spíš než kriminálka je Tajemství jejích očí milostný příběh zasazený do země se složitou politickou situací a vyrovnávající se s léty vojenské diktatury. O pěti hvězdičkách jsem ani na okamžik neuvažoval, ale mezi třemi a čtyřmi jsem se rozhodoval celkem těžko. On ten scénář má něco do sebe a několik scén má obrovský emoční náboj, na druhou stranu je ten film značně rozvláčný, na svůj žánr přespříliš lyrický a potřeboval by přinejmenším odvážnější střih. Celkový dojem: 75 %. Dodatek: Většině filmů s odstupem hvězdičku spíš ubírám, tady konstatuju, že jsem mu spíš při prvním kontaktu ublížil, protože jak týdny plynuly, v myšlenkách jsem se k němu vracel a zpětně jsem jeho kvality docenil. Ten kousek je komornější a vede příběh jinými cestami než severoamerická nebo evropská konkurence, je svůj, latinoamerický a v tom je jeho přidaná hodnota. Navíc ten motiv nemilosrdné pomsty v běhu času je nesrovnatelně kultivovanější a přitom působivější než tragikomická braková historka z jihokorejského Old Boye. ()
Prvních 30 minut - nuda. Druhá půlhodina - na jejím konci se konečně něco stalo! Třetí čtvrtina - vracíme se zpět do hluboké nudy, sice se něco děje, ale už je mi to jedno. Poslední úsek - rozuzlení. A na tohle jsem dvě hodiny čekal? Jděte do Prčic. ~~~ Dva vyšetřovatelé a jedna právnička (nebo co - jejich nadřízená) vyšetřují znásilnění a vraždu mladé ženy. Vyšetřování je ale dosti nesnadné, zamotané, do toho se jeden z vyšetřovatelů do své nadřízené zakouká a přítel oběti se s tím vším nechce vyrovnat. Všem se ale případ doslova zažírá pod kůži a nemohou ho ani po letech opustit neuzavřený. Divák se neustále přesouvá mezi současností, kdy vyšetřovatel začíná psát o případu knihu a znovu nad vším přemýšlí a pátrá, a minulostí, kdy vyšetřování probíhá, stejně jako vztah mezi třemi ústředními postavami. ~~~ Neskutečně, skutečně neskutečně zdlouhavě natočené, že sestříhání o celou hodinu by tomu snad jen jedině prospělo. Navíc jsem se v tom začal docela slušně plácat a zmateně se snažil luštit na co se to koukám a co se proč děje. Tohle mi ale dlouho nevydrželo a tak jsem jen koukal na obrázky a čekal, až se začne něco dít a bude finální rozuzlení. Jenže to čekání bylo táááák dlouhé. ~~~ Vrátit autorům a nechat znovu celé předělat. ()
Reklama