Tajemství jejich očí

Zajímavá věc, když jsem viděla americký remake, tak jsem vůbec nevěděla, že to je remake a vůbec že je to adaptace, ale i tak mi ten film celou dobu připadal jako palčivě zmrzačený a triviálně amerikanizovaný románový příběh se silným artovým potenciálem. Takže jakmile jsem se dozvěděla, že opravdu existuje cizojazyčný předobraz, běžela jsem ho rychle zkontrolovat s jistotou, že bude dokonalý na všech místech, kde se Amíci snažili být chytří a současní. Je to pravda z hlediska příběhu, symbolů, témat a motivů. Ale velmi nerada musím přiznat, že co se týče atmosféry, tak se mi ta americká verze líbila víc. Tady se pořád mluví a mluví a všichni jsou tak energičtí a nastrojení... Přijde mi, že to do velké míry ubírá tíhu tomu tušenému neviděnému podhoubí, a ani ta finální konfrontace kvůli tomu nevynikne tak moc, jak by mohla. (05.11.2017)

První slovo, které mě napadá krátce po zhlédnutí je zklamání. K filmu jsem totiž přistupoval jako k oscarovému snímku, takže jsem čekal něco opravdu výjimečného. A dostalo se mi… zajímavého španělsko-argentinského filmu, který je moc dlouhý. To je má největší výtka. Jinak ale musím film pochválit - má pár vyloženě dokonalých scén (výslech, výtah, proslov o tom, co vše můžeš změnit, ale stejně ti vášeň zůstane). Navíc ten konec se mi dost líbil a chvíli jsem uvažoval, že bych mohl i zvednout hodnocení, ale to bych byl neobjektivní. Nevím, jestli si tento film plně zasloužil Oscara, ostatní snímky, které byly nominovány v jeho kategorii, jsem zatím neviděl, ale celkově můžu říct, že se mi film líbil. I přes tu délku věřím, že si jej někdy dám znovu a tentokrát k němu nebudu přistupovat s tak vysokými požadavky (kdo ví, možná proto jsem byl zklamaný). Prozatím čtyři hvězdy. (23.07.2010)

Snímek, který mezi zdejšími uživateli vyvolal tak rozporuplné reakce (a mnohdy i značnou vzájemnou nevraživost, pohříchu plynoucí z rozdílného vkusu) ve mě vzbudil nemalou zvědavost a shlédl jsem ho s opravdovým zájmem. A za sebe musím říct, že jsem rozhodně nelitoval. Nenašel jsem v něm bůhvíjaká filozofická poselství a skryté významy, ale už vůbec mi nepřipomínal pokleslou a nudnou telenovelu.Tento dobře napsaný a výborně vypointovaný příběh, vypovídající mimo jiné i o složité argentinské minulosti, mne jednoduše bavil a nenudil jsem se u něj ani chvilku. (07.11.2010)

Jsem kdesi na půl cesty mezi zaujetím a okouzlením. Campanella dokázal do svého snímku vtisknout onu nezaměnitelnou emocionalitu "hispánské" kultury, která je zmítána někde mezi hlubokým prožitkem a exaltovaným kýčem. Občas mě z filmu vyrušovaly momenty, kdy až příliš prosvítá make-up – ten skutečný, i narativní. Každopádně El Secreto De Sus Ojos má vždy připravenou odpověď, moment, který vrací vyprávění do sedla. Laděním ho lze přirovant k Almodóvarovu něžnému období kolem Mluv s ní – je to zjitřené, kolíbavě lyrické a nadreálně krásné, jakoby se prolínala telenovela, thriller a psychologické drama. Herecké výkony jsou pevným svorníkem, roviny vyprávění jsou velmi čitelně a přehledně uspořádané a výsledkem je tak snadno přístupný a přitom tématy překypující film... Jen mám pocit, že skutečné dokonalosti pořád brání ona okázalá vrstva šminek i velmi konzervativní formy vyprávění, ze které si Almodóvar sarkasticky utahuje v Rozervaných objetích. (19.03.2010)

Velmi precizně dávkované vyprávění, které během dvou hodin prodělá několik žánrových kotrmelců, aby dospělo k předem odhadnutelnému, a odhadovanému závěru, který však přesto zasáhne. Velmi se mi líbila formální dokonalost, propracované postavy i inteligentní scénář, který pozvolna dávkoval veškeré zvraty a změny úhlu pohledu na vyprávění v tomto pomalu plynoucím dramatu. (15.03.2010)