Smolaři

A já si k tomu v domnění, že jde spíše o lehčí komedii otevřel pivo... nechutnalo, jak by také mohlo. Několik solidních, velmi černo humorných vtípků tu je (například takové přemítání o tom, co se narodí a jaká z toho bude radost), ale hlavním žánrem těchto smolařů, co si za své smolařství můžou sami, je sociální drama. Mnoho scén jde na dřeň alkoholického bytí, ale nejvíce zasáhnou ty, ve kterých trpí babička, tedy matka celého tohoto klanu. A potom je tu nejmladší Strobbe, jemuž nešlo v jeho odchodu, či útěku nefandit. Stylem vyprávění mi ale Smolaři příliš nesedli, rozdělení na jednotlivé události, nebo příběhy, je až příliš patrné. On to byl tedy pravděpodobně záměr, ale z mého pohledu "tečky" mezi epizodami docela ruší. Naopak obsazení je velmi dobré a to jak herecky, tak i typově... to vlastně obzvlášť. Stejně tak perfektní je často až dokumentární kamera, která navíc použitím filtrů depresivní atmosféru ještě umocní. 75% (25.07.2020)

i tohle je život , pokud nejste zrovna pintlich a vydržíte se dívat do konce,zjistíte že to až taková hrůza není a ti lidé zkrátka takhle chtějí žít a nenechají si do ničeho kecat.Místy je film drsné psycho pro silnější nátury. Ale konec je dobrý.Na tu hrůzu (místy) co mu předcházela. I ten Turek z toho bylo dost mimo když si u něj Strobbeovci uspořádali mejdan poté když jim exekutor zabavil televizi a oni se přišli podívat JEN na nějaký pořad. (09.06.2015)

"Tvoj otec je cvok a celá tvoja rodina je odpad!..."Toto je dosť divoká jazda a exkurzia do fakt divnej, jemne povedané šibnutej rodiny, ktorá rozhadzuje peniaze len na chlast a tabak párty...Vyrastať v takomto prostredí alkoholikov, to ťa musí buď poznamenať na celý život alebo musíš urobiť nejaký zásadný krok, ktorý to všetko zmení. Film na tému alkohol zo sebou väčšinou prináša i nejaký ten humor a tu sa zopár scén celkom vydarilo, ale viac je takých pri ktorých vám smiech ani nenapadne a neviete či tú bandu alkoholikov ľutovať alebo nakopať do zadku. 80%. (05.07.2015)

(CINEMA MUNDI 2010) NEŠŤASTNÍCI, nebýt tak chytře odvyprávěni, mohou být příkladem toho, že se sociální dramata přibližují divákovi prostřednictvím podbízivého a vulgárního humoru, zatímco komedie jsou uměle povyšovány špínou sociálních dramat. Jenže oni naštěstí chytře odvyprávěni jsou, protože se střídají dvě roviny vyprávění (minulost a tady a teď), které jsou propojeny osobou vypravěče, zároveň hlavního "hrdiny" filmu, jehož vstřícnost k divákovi je nesmírná, protože mu dává dopředu víc informací, než by jinak bylo v případě konvenčního snímku přijatelné, a tak si pohrává s náladou a neuspokuje diváka klasickým způsobem, protože ho nutí mít od dění odstup. Belgický snímek o (ne)schopnosti vymanit se z rodových "předpokladů" má tak svou žánrovou neukázněností a náladou blízko severským tragikomediím. (01.03.2010)

Divoké dospievanie mladého spisovateľa v rodine plnej alkoholikov a stratených existencii... Humorných situácii je tu dosť takže nuda rozhodne nehrozí. Striedanie dvoch časových línii celkom dobre do seba zapadá a život mladého aj staršieho Strobeera je celkom zaujímavý. Mimochodom taký prechlastaný film som nevidel už dávno takže ak si myslíte že Polívkovo Dedictví je alkoholový úlet tak na Smoliarov sa nechytá ani zďaleka :) (16.01.2016)