El habitante incierto

Je to jako kdyby se Roman Polanski a David Lynch společně sešli nad kávou a rozhodli se, že dohromady natočí svůj nejlepší film. Čekal jsem všechno, ale toto opravdu ne. El habitante incierto je definitivně jedním z nejpříjemnějších filmových překvapení a nejkvalitnějších evropských filmů poslední doby. Když už se zdá, že film dosáhl svého vrcholu, ukáže se že to celé bylo jen načrtnutí základů a hlavní chod se teprve chystá. A to za pomoci hned několika naprosto nezapomenutelných scén. 100% (11.09.2010)

Hodně zajímavý kousek s minimem krve a lekaček. Přesto první polovina nemá k dokonalosti daleko. Situace, v níž hlavní hrdina pomalu zjišťuje, že není ve svém domě v bezpečí a postupně upadá do paranoidního šílenství, je tu zachycena nadmíru sugestivně, člověku se snadno zaryje pod kůži. Jenže kámen úrazu vězí (alespoň podle Bloodyho) v druhé půlce filmu, která nám nečekaně ukazuje problém s neviditelným cizincem z druhé perspektivy. Film trochu zpomalí a ztrácí tak na síle, i když jeho jádro je pořád tajemnější než hrad v Karpatech. Celek těžko zařaditelný (snad mysteriozní thriller?), ale rozhodně nic, z čeho bych si sednul na prdel. Moralesova novinka Los Ojos de Julia je určitě o třídu lepší. (22.04.2011)

Úžasně atmosférické a občas i poměrně dost napínavé, žánrově nezařaditelné cosi. Asi tak do poloviny bych k tomu neměl nejmenších výtek - byl jsem napjatej jak už dlouho ne, ale pak děj uhne totálně jiným směrem, což by bylo i přes náhlé zcela iracionální chování hlavního hrdiny v pořádku, kdyby si to ten film zpětně nějak obhájil, například nečekanou pointou. Nečekaná pointa se bohužel nekoná, film skončí tím nejbanálnějším možným závěrem, jenž nakonec způsobil, že mám z El habitante incierto pocit, že se nejedná o snímek lynchovského mysteriózního charakteru, u něhož je potřeba poskládat jednotlivé střípky dohromady a jeho smysl v podstatě uhodnout, nýbrž o pouhý film s divným scénářem, který žádný skrytý smysl nemá. Prostě je jen divný. Každopádně se na to vyplatí kouknout, napětí v první půli takřka zaručeno. Horror movie of the year (23.04.2010)

SPOILERY. Ok, máme tu namyšleného a asociálního architekta, kterému někdo chodí po domě. Holka se od něho odstěhovala, ale pořád ho má ráda. Jen se s tím pedantem nedá žít. Architekt je chlápek, kterého kdo potká, smrti neujde. Ženská se psem je jen jedna v řadě. Ale celkově mi uniká, o čem film vlastně byl. Chvíli buduje jakousi atmosféru, aby to celé vzápětí shodil. Začátek vypadá zajímavě, kdy člověk přemýšlí, jestli na něho něco neušila jako pomstu jeho bývalka. To by vysvětlovalo, proč v domě neslyší zvuky, které slyší hlavní antihrdina. Ale zcela to nevysvětluje, kdo ty ruchy dělal, když je měla vlastně dělat ona, ale stojí s ním současně dole v hale? A samozřejmě celá ta střelená linie se sousedkou - to jako proč? Mají Španělé nějakou velkou obsesi, že jim lidi lezou do baráku a sledují je? Nebo jen pan režisér trpí paranoiou? A co linie archeologa Martina? Hledal snad ve sklepě artefakty? A když si šel zatelefonovat, šel si jen obhlédnout sklep, nebo je to prostě jen úlet? A proč nerozkopl krumpáčem spíše dřevěné dveře, místo zdi? Proč se vůbec chtěl k sousedovi prokopat? Byl teplej? Masturboval mu pod postelí? Vrátí se dítě a bude dál ve zdech domu strašit, aby vznikl druhý díl? Zkrátka, mám rád horory, napětí, ale nesmí to být blbé. A mělo by to pracovat s nějakou elementární logikou věci a nedělat z diváka blbce. (17.09.2013)

Šest let předtím, než své ojos vykulila Julia, stvořil Guillem Morales jiný zajímavý film s báječně temnou atmosférou. Není nad to mít barák jako hrad, ve kterém se může nepovšimnuta schovávat třeba armáda squatterů! A když si k tomu připočteme hlavního hrdinu, který má k psychické vyrovnanosti asi tak blízko jako Hitler k Nobelovce za mír, hned je o zábavu postaráno. Film nechává nějakou dobu diváka tápat, zda jde o thriller s vetřelcem v domě, nebo o psychologické drama, jak chlapovi jebe ze ztráty ženy. Pokud jsem si pár týdnů zpátky stěžovala na místy nablblé chování přisleplé Julie (která příčetná ženská by neozbrojená naháněla nebezpečného vraha v temných koridorech sklepa?), není to ještě nic proti architektovi Felixovi, co mě přiměl přes polovinu stopáže v duchu úpět: "Co to zase děláš, ty chorý lulíne?!" Zde tolik zatracovaný závěr mi nepřišel matoucí, ani výrazně neuspokojivý, akorát poněkud nešikovně podaný. Za sebe nehodlám druhou půlku snímku označit za komedii - mě z toho naopak mrazilo ještě víc a být doma sama, tak před spaním prolezu celý příbytek, jestli nemám někde zalezlého magora:-). Oceňuji absurditu zápletky. A nakonec dobrá zpráva pro pány, co by radši ženskou hrdinku: Felix sice z vašeho hlediska nemá ty správné křivky, ale sexu si užijete víc než v "Los Ojos de Julia"!;-) 77,7% (16.05.2011)