El habitante incierto

Jeden chlápek pustí druhého chlápka do domu, aby si mohl zatelefonovat. Nechá ho chvíli o samotě a mezitím druhý chlápek zmizí, přičemž je důvodné podezření, že z domu neodešel. První chlápek prohledá celý dům, nikoho nenajde, přesto se nemůže zbavit dojmu, že v domě není sám. Celkem strašidelný příběh se pak zvrtne v téměř komedii, kdy první chlapík uteče ze svého domu a "nastěhuje" se k manželce druhého chlápka, upoutané na invalidní vozík, a zamiluje se do ní. A teď jak z toho ven, že? Nebudu vás dlouho napínat, patřím do té skupiny diváků, kteří vůbec nepochopili závěrečné "rozuzlení". Čili tímto bych prosila někoho z druhé skupiny, jestli by mi laskavě neosvětlil, jak to vlastně bylo a co měla znamenat ona závěrečná scéna. Jinak to byl celkem hezký film. Zdvořile děkuji předem. (06.06.2011)

Je to jako kdyby se Roman Polanski a David Lynch společně sešli nad kávou a rozhodli se, že dohromady natočí svůj nejlepší film. Čekal jsem všechno, ale toto opravdu ne. El habitante incierto je definitivně jedním z nejpříjemnějších filmových překvapení a nejkvalitnějších evropských filmů poslední doby. Když už se zdá, že film dosáhl svého vrcholu, ukáže se že to celé bylo jen načrtnutí základů a hlavní chod se teprve chystá. A to za pomoci hned několika naprosto nezapomenutelných scén. 100% (11.09.2010)

Ve chvíli kdy začne Félix pátrat, kampak že to zmizel jeho host, nastává nejlepší pasáž celého filmu. Ponurá atmosféra a potřebná dávka napětí udělá své a divák tak s velkým očekáváním sleduje minutu po minutě, kam se děj posune. Kdo je onen cizí muž? Kam se poděl? Nejde jen o chorou představivost hlavního hrdiny? Tak přesně tyto otazníky mi šrotovali v hlavě a nebudu zřejmě sám. Zhruba v polovině filmu začíná vše gradovat, ale poté následuje zlom. Tvůrci se rozhodli ještě více zamotat divákům hlavy a zvolili pomalejší tempo. Tento krok se však v mých očích nezdál být zrovna nejlepší volbou, protože popravdě jsem se začal trochu nudit. Následná pasáž totiž byla pravým opakem toho, co jsem měl možnost dosud sledovat. Navíc se do všeho začala motat zase ta „zasraná“ romantika, která mi leze v hororech krkem. Zbytečné natahování a proměna chování hlavního hrdiny se mi zrovna dvakrát nelíbilo. Začal jsem vážně pochybovat o žánrovém zařazení a to dlouhé čekání na další zvrat se začalo měnit v zoufalost. Naštěstí to Morales ukočíroval zajímavým závěrem. Bohužel se však nemůžu zbavit dojmu, že to trochu přehnal. Logiku trochu zahodil stranou a nelze si nevšimnout několika velice podivných „událostí“, které do sebe sice nakonec zapadnou, ale pozornému divákovi nad nimi zůstává rozum stát. (24.04.2012)

"Po bytě mi courá éro, půjdu spinkat do auta! U sousedky honím péro, pak si vlezu do kouta." Kdo papal z mojí mističky? Kdo spinkal v mojí postýlce? A kdo si, kurva, v mojí koupelničce holil bobra?! Otázky, samé otázky... Odpovědi nečekejte, logiku v tom nehledejte. Ani Felix vám s tím nepomůže, v té jeho garsonce o 1100 m2 se toho už ztratilo... Felixova identita, láska partnerky, portrét partnerky, záhadný telefonista a bohužel i zdravý rozum. Pár příkladů z dementního scénáře: Felix zjistí, že mu záhadný chlap, vtíravý jak pitralon, t.č. si v jeho baráku plnící odznak 100 jarních kilometrů, věšel bulíky na nos a že telefonní budka přes ulici funguje. Jak zareaguje? Přece nijak. Jde normálně chrnět! :-)) Když mu po pár dnech v kobercích vydupané pěšinky začnou vadit, co udělá? Jde spát do auta... A aby té idiocie nebylo dost, začne i on šukat po světnicích u sousedky, sprchovat se u ní, vykukovat za ní u telky, papat z její mističky a spinkat pod její postýlkou (a honit si tam péro). Nakonec jen tupě čumí prostřelenými dveřmi na umírajícího těhotného scenáristu a nezmůže se ani na zavolání sanitky, ani na prosté WTF?! (03.06.2022)

,,MYSLÍM, ŽE JE NĚKDO V DOMĚ.… NĚKDO ŽIJE V TOMTO DOMĚ. BYDLÍ TU A JÁ HO NEMŮŽU NAJÍT. PRÁVĚ TEĎ JE NAHOŘE… COPAK HO NESLYŠÍŠ? - VERO, VĚŘ MI. DŮVĚŘUJ MĚ, PROSÍM. COPAK HO NESLYŠÍŠ?..... /// Felix je magor do prostornýho bydlení. Jenže je doopravdy magor, a tak ve svým domě zůstane sám. Postupně zjišťuje, že někdo seděl na jeho hajzlíku, utíral se jeho ručníkem, holil se …. Kolik lidí bude muset umřít, aby mu uvěřili? Nebo je paranoik? Blázen? … Rozlehlost domu, ztracenej (nezvanej) host, zajímavě nebezpečná kamera, ale hlavně DOKONALÁ NEVĚDOMOST mě udržuje v napětí. Úžasný je, že jde vlastně o hovno. Nebo ne? Skvěle natočená a hlavně napsaná, zvláštní atmosférou narvaná, španělská pecka. Žádní zombíci ani devianti. Jen jednoduchej příběh, ze kterýho je vymáčklý maximum fungujícího různorodýho napětí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám dojem, jako by se mnou někdo bydlel (nevztahuje se na ženatý a vdaný). 2.) Paní odnaproti má pěknej bejvák. Chystám se ,,s ní“ bydlet. 3.) Thx za titulky ,,pecaS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (24.09.2011)