Odvážná slečna

"Ty seš takovej hodnej blbec viď?" Film o upřímné lásce přicházející rovnou od srdce, aneb život se dá zasvětit různým věcem. Přehnaná lhostejnost, lehký humor i drama na závěr. Herecké mistrovství Jiřiny Bohdalové a Josefa Kemra velmi rád ocením. Pro mě výborný námět a skvělé plynutí děje. Méně známý československý filmeček z řádu dojemně roztomilých, otevírá nelehké téma (ne)lásky k dětem. (17.10.2012)

Scénář Vratislava Blažka (Obžalovaná) upravil pro tuto adaptaci (Odvážná slečna) Otto Zelenka, aniž by ho nějak významně polepšil nebo pohoršil. Zůstal malý český, tedy náš. Potřebu natočit v jednom roce dva televizní filmy na základě jednoho scénáře sice nechápu, ale proti mysli mi to rozhodně není. Hin ať se ukáže, který režisér je lepší! A výsledek? Smírný! Název adaptace "Odvážná slečna" (to tvrdí soudce, ona to popírá) nezní sice vůbec libě, zato Josef Kemr se mi ve své roli líbil víc než Václav Vozka (v téže roli předchozí adaptace), avšak největším rozdílem je zřejmě pojetí slečny Mikové; Jana Hlaváčová je spíš tragickou, Jiřina Bohdalová spíš komickou postavou; co je náležitější se dá posoudit také jen obtížně. Závěr: Kdyby tenkrát natočili ještě jednu verzi, taky bych se na ni (se zájmem?) podíval. Kemrovská pozn. 1: Pana Kemra jsem potkal v roce 1965 na nábřeží u divadla, kudy jsme šli po nácviku spartakiády. Zahalen do vousů a pláště na mě udělal rozhodně větší dojem než president Novotný později na tribuně. Kemrovská pozn. 2: V žádné filmové roli mě Josef Kemr nezaujal tolik, jako v rozsahové dramatizaci F.M. Dostojevského "Uražení a ponížení" z roku 1989. Nikolaj Sergejevič Ichmenev v jeho podání jde skutečně pod kůži a pod nehty. (26.12.2016)

Malý skvost mezi zapomenutými komediemi. Především první část je plná krásných scén, kde se ukazuje, jak si krásně pozdější chalupáři Kemr s Bohdalkou rozuměli. Všichni ostatní herci jen hezky doplňují tento ústřední a neodolatelný pár. A je zde také geniální scéna pana Vosky, kdy čte pasáž z Bible. Vskutku radost pohledět. (16.08.2012)

Tohle se nedá brát jako komedie a ani né jako moralita. Źenská se stará o pět dětí to je v pořádku, ale to že je unesla je už jiný kafe. Sekretářka od soudu poznává případy , kdy evidentně rodiče o děti nestojí a tak zfalšuje dokumenty a děti jednoduše unese. Rodiče dětí to nák zvlášt netrápí a jsou vlastně i rádi , že se jich zbavili a nemusejí je živit. Policie samozřejmě pátrá, ale taky i pan soudce, který pak sekretářku odhalí, ale snaží se jí pomoc. Ona se jde teda přiznat a pak je tu soud. To už je ,ale opravdu fraška na entou. Za únos jí hrozí rok vězení, vzhledem k tomu, že je to pětinásobný únos tak 5 roků (naprosto směšné). To že je schledaná vinnou je jasné, ale dostává pouze 1000 kč pokuty (jak absurdní), Lidi jasají nebot z morálního hlediska konala dobro, ale takhle to prostě nejde jen tak unést dítě. Na můj vkus příliš vážný téma na komedie. (24.11.2009)

Věčné téma adopce nechtěných dětí, tentokrát vyřešené neobvyklým způsobem - únosy ohrožených dětí do klidného prostředí venkova, kde o ně pečuje láskyplně soudní zapisovatelka Jiřina Bohdalová se svým otčímem Zdeňkem Kryzánkem. Do toho vstupuje jako vždy a všude dobrácký Josef Kemr coby soudce, kterému se zjevila nepříjemná a přesto příjemná pravda o své sekretářce... Film jsem snad vůbec neviděl, výkony herců jsou moc pěkné. Prostě Otto Zelenka se nezapře a režie Františka Filipa jakbysmet. (13.05.2020)