Utrpení mladého Boháčka

Názor, že vůbec nejtěžším žánrem Thálie je právě komedie, prozrazuje takřka neomylně nositele, který je hlouběji zasvěcen do skutečných vztahů, poměrů i možností zákulisí, toho, co, vidět není, ale jasně přitom určuje kvalitu nabídky tvůrce diváku, konzumentovi. Jméno Františka Filipa je známo především z televizní dramatiky třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA se stalo ojedinělou možností, šancí, jak přesvědčit o oprávněnosti i jeho filmových ambicí. Výsledkem je sevřený, cudný film, který charakteristickým, pro Filipa nezaměnitelným způsobem líčí příběh ne z města, ne z velkého prostředí hraničních vášní a situací, ale naopak ze zdánlivě zanedbatelně pominutelné stojaté skutečnosti venkova - lhostejno, zda v pohraničí, jak naznačuje film, či kdekoliv ve vnitrozemí, jak se to také mohlo stát i udát - vypovídá mnohé o době svého vzniku. O rovnosti ve vztazích, o slušnosti mezi lidmi, o světlech i méně osvětlených místech jejich povah uprostřed všedního dne, v němž úporně hledají sami sebe a své místo v životě. I tyto postavy se už zařadily mezi naše zklasicizované předky a tvoříce jakési pandány např. ke Kleinově homolkovské trilogii, jsou traktovány v lidské, hřejivě úsměvné poloze, která vždy Filipovi byla tak vlastní. Mládí, které tu také dostalo svou šanci, se odvděčilo řadou pozoruhodných výkonů, jež patří k vrcholům civilní herecké školy šedesátých let. Pomineme-li Pavla Landovského, pro nějž to byla jeho snad vůbec největší - zlomová - příležitost v českém filmu československého období, nelze nezaznamenat Stellu Zázvorkovou, která se tehdy postupně přehrávala do rolí starší ženské generace, a kupodivu i Regínu Rázlovou, jež tu naznačila svůj mimořádný herecký talent, jenž posléze utonul v jejích normalizačních angažmá. Nepřehlédnutelnou kráskou-ztělesnitelkou mladé ženy své doby byla již tehdy dlouholetá potomní smíchovská herečka Jorga Kotrbová. Venkovský svět JZD, nabírajících tehdy dech a postupně se vzpamatovávajících z nejhorších následků násilné kolektivizace padesátých let, dostal v tomto neokázale mimořádném filmů svůj obsah, rozměr a tehdy ještě i perspektivu. Komunistická skutečnost, jejíž obraz zachytil, by byla bez tohoto skromného, ale původního a hlubokého svědectví hned o jeden důležitý polodrahokam faktu chudší. Zbytečně a nevratně. (17.09.2007)

Příběh starého mládence, kterého maminka chce bezpodmínečně oženit. Vidět "Lanďáka", jak chrlí jednu kouzelnou hlášku za druhou je fakt zážitek. Ve své roli je tak neuvěřitelně přesvědčivý a přirozený, že ho podezírám, že hraje sám sebe. Celý film stojí na něm, dokazuje ohromný komediální talent a lze jen litovat, že po roce 1968 nemohl hrát. Přišli jsme tak o kopu srandy. (20.04.2003)

Utrpení mladého Boháčka není ukázkovým příkladem československé novovlnné kinematografie, ale své ovlivnění nezapře. Utrpení mladého Boháčka je komedií. Vynikne obraz, herectví a prostá věcnost zápletky. Důvěrně známá pro zpohodlněné chráněnce matek i dnes. Seznamovací trampoty v realitě socialistické společnosti a zajíkavé stydlivosti bez možnosti soukromí českého venkova. Z pohledu psychoanalýzy jde o laskominu, z pohledu filmařského jde o svěží a hravou zábavu. Herci přirozeným šarmem zvýrazňují jemná protivenství a hra o city dostává několik náhodných proměnných a protichůdných stavů pokušení a očekávání. Hlavní postavou lehce satirické romance je traktorista Tonda Boháček (vynikající Pavel Landovský), dospělý muž se spokojeným životem starého mládence. Strach a nesmělost vlivem náhody a okolností dostávají čerstvá křídla. Odvaha se dostaví společně s chvěním podbřišku za teplé noci při svitu neukojeného chtíče luny. Chvilku se létá ve hvězdách a lákavé chuti neznámého dobrodružství. Až do doby, než se realita sama důrazně připomene. Hlavní ženskou postavou je Květa Lesecká (velmi zajímavá Regina Rázlová), městská slečna v lehké krizi neupřímnosti partnerského vztahu. Nabízené možnosti jsou hrou a rozptýlením, dodávají kuráž k očistě a nepočítá žádné případné ztráty. Důležitou postavou je matka Boháčková (dobrá Stella Zázvorková), neodbytný osnovatel zápletky a budoucího štěstí vlastního syna. Její důrazné naléhání otevírá rozmanitou porci citů, rafinovaně vydírá a balancuje kolem svátosti obyčejů. Vytrvale a neohroženě. Poslední výraznou postavou je zootechnička Janička Pazderková (velmi dobrá Jorga Kotrbová), postižená podobným studem v oblasti namlouvacích rituálů. Škádlivost okolí upřímnosti nepřidá, obavy nezaplaší a setrvání v osamělosti je stále nesnesitelnější. Z dalších rolí: Květin rozpolcený přítel Petr Stárek (dobrý Jaroslav Satoranský), vesnický hostinský Láďa (Josef Hlinomaz), neochotná pokladní na děčínském nádraží (příjemná Jiřina Bílá), vstřícná vesnická servírka (zajímavá Consuela Morávková), Janina veselá kamarádka Jiřinka (Blažena Kramešová), či trojlístek sebevědomých mladíků (příjemní Tomáš Sedláček, Jan Kanyza a Radan Rusev). Utrpení mladého Boháčka nemělo jiné ambice, než pobavit a obveselit. Prostý a známý základ se v hravosti a bez vulgarit otáčí ze všech stran a uličnicky se podrobuje pokušením a nástrahám. Změnilo se téměř vše, a přesto je vše stále stejné a neměnné. (05.09.2017)

Projev Pavla Landovského dává tomuto filmu zvláštní nádech. Takový civilní, syrový...hrál sám sebe nebo je to opravdu tak vynikající herec? Mladý Boháček je tak nesmělý a karty s klukama u piva jsou přece taková příjemná zábava. Ještě že má akční maminku. Díky ní se můžeme přiučit tomu, jak se (proti jeho vůli) balí holky a při tom se skvěle bavit jeho hláškami :-) (05.07.2010)

"Utrpení mladého Boháčka" mohla být zcela tuctová rádobykomedie utahující si z malosti a stavící na trapných situacích. To, že takovým filmem nakonec není je dílem schopných herců, kterým dal režisér zcela volnou ruku. Stela Zázvorková i Pavel Landovský svými postavami doslova žijí a ani výkony obou děvčat, Reginy Rázlové i Jorgy Kotrbové nejsou vůbec špatné. Film se díky tomu do jisté míry a poněkud překvapivě posouvá do polohy poměrně zajímavé charakterové sondy, přičemž zvláště ve střední části filmu to mezi Landovským a Rázlovou pozoruhodně jiskří. Škoda, že se toto napětí nepodařilo udržet po celý film. na druhou stanu veliký dík režisérovi za to, že z toho nevznikla jedna z řady nudných komedií, kterých je jinak v české kinematografii skutečně požehnaně... 7/10 (10.12.2008)