Utrpení mladého Boháčka

Pro mě velké překvapení, což mám z toho, že české filmy znám tak málo. Pavel Landovský je tu naprosto skvělý, přirozený, stejně jako Regina Rázlová. Ta je dokonalá. Stellinka svou roli zvládla přesně, jak bylo potřeba, a vy před sebou máte zajímavou konverzační romantiku, která je komická i tragická, ale přitom ty emoce, jako kdyby byly potlačeny, samozřejmě úmyslně postavou Landovského. (04.02.2015)

Klasika. Landovský může mít na kontě fůru blbě zahraných rolí, ale všechno vyrovná Boháčkem. Chlap, co v životě neměl problém s ženskýma a byl kanec, bravurně hraje uťáplého staromládence, který kvůli mamince si hledá ženskou na inzerát. Skvělá komedie, která bohužel byla dlouhá léta v trezoru. František Filip potvrzuje režisérské kvality. (18.06.2008)

Česká komédia z roku 1969 je príbehom starého mládenca a snahy oženiť sa. Natočil ju František Filip. Mladý Tonda Boháček (Pavel Landovský) pod tlakom dobrotivej matky (Stella Zázvorková) je nútený hľadať si nevestu na inzerát. Vydáva sa zoznámiť s Janou Pazderkovou (Jorga Kotrbová), ale po zlyhaní narazí na stopárku Květu Leseckú (Regina Rázlová). Hra zvláštnych náhod, skrývačiek a obrazov radostí vidieckeho života môže začať. (11.04.2012)

Názor, že vůbec nejtěžším žánrem Thálie je právě komedie, prozrazuje takřka neomylně nositele, který je hlouběji zasvěcen do skutečných vztahů, poměrů i možností zákulisí, toho, co, vidět není, ale jasně přitom určuje kvalitu nabídky tvůrce diváku, konzumentovi. Jméno Františka Filipa je známo především z televizní dramatiky třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA se stalo ojedinělou možností, šancí, jak přesvědčit o oprávněnosti i jeho filmových ambicí. Výsledkem je sevřený, cudný film, který charakteristickým, pro Filipa nezaměnitelným způsobem líčí příběh ne z města, ne z velkého prostředí hraničních vášní a situací, ale naopak ze zdánlivě zanedbatelně pominutelné stojaté skutečnosti venkova - lhostejno, zda v pohraničí, jak naznačuje film, či kdekoliv ve vnitrozemí, jak se to také mohlo stát i udát - vypovídá mnohé o době svého vzniku. O rovnosti ve vztazích, o slušnosti mezi lidmi, o světlech i méně osvětlených místech jejich povah uprostřed všedního dne, v němž úporně hledají sami sebe a své místo v životě. I tyto postavy se už zařadily mezi naše zklasicizované předky a tvoříce jakési pandány např. ke Kleinově homolkovské trilogii, jsou traktovány v lidské, hřejivě úsměvné poloze, která vždy Filipovi byla tak vlastní. Mládí, které tu také dostalo svou šanci, se odvděčilo řadou pozoruhodných výkonů, jež patří k vrcholům civilní herecké školy šedesátých let. Pomineme-li Pavla Landovského, pro nějž to byla jeho snad vůbec největší - zlomová - příležitost v českém filmu československého období, nelze nezaznamenat Stellu Zázvorkovou, která se tehdy postupně přehrávala do rolí starší ženské generace, a kupodivu i Regínu Rázlovou, jež tu naznačila svůj mimořádný herecký talent, jenž posléze utonul v jejích normalizačních angažmá. Nepřehlédnutelnou kráskou-ztělesnitelkou mladé ženy své doby byla již tehdy dlouholetá potomní smíchovská herečka Jorga Kotrbová. Venkovský svět JZD, nabírajících tehdy dech a postupně se vzpamatovávajících z nejhorších následků násilné kolektivizace padesátých let, dostal v tomto neokázale mimořádném filmů svůj obsah, rozměr a tehdy ještě i perspektivu. Komunistická skutečnost, jejíž obraz zachytil, by byla bez tohoto skromného, ale původního a hlubokého svědectví hned o jeden důležitý polodrahokam faktu chudší. Zbytečně a nevratně. (17.09.2007)

Samozřejmě výborný Pavel Landovský (škoda, že ojediněle), ale skvělá i Regina Rázlová. Tahle žena, v současnosti bohužel známa spíše svými porevolučními ekonomickými delikty, má v sobě ďábla. Kdyby se narodila dál na západ, mohl z ní pro její půvaby být filmový idol. Takhle vykukovala třeba v natolik pokleslých dílech jako Major Zeman a její potenciál vysublimoval v šedi 70. let... (03.10.2006)