Život po životě

,,Všude bylo ticho a tma. Světlo přitahovalo moje oči. Cítila jsem jemný vánek, stav beztíže. Nevnímala čas ani pohyb......“ Novinářka Marie, chlapec Marcus a osamělý čtenář myšlenek George jsou hlavními hráči v příběhu, který má uondané tempo a vypráví o nezajímavých věcech. Navnadí zajímavý úvod s vlnou tsunami, která bohužel přináší jen 100 minut nudy. Asi mi nikdo neuvěří, že největší emoce ve ¾ Eastwoodova filmu vyvolá (moje) snaha neusnout. Clint umí, o tom přesvědčí ve 22 minutovém závěrečném rozuzlení nezajímavě poskládanýho příběhu. Aby bylo jasno: filmy o životě po životě mám rád! A dokážu hodně tolerovat. Ale tohle mi připadá jako hodně nepovedená spiritistická seance. Možná to byl záměr. Třeba jsem měl umřít nudou a mít vidění. Sorry, ale tohle umění jsem nepobral! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Ještě pořád nevím co se stane, když umřu. 2.) Chystám se pořádat kurzy vaření. 3.) Trpím Encephalomyelitidou. 4.) Chci vidět rodný dům Ch. Dickense. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (01.03.2011)

Je zajímavé, že Clint Eastwood má štěstí na dokonalé prošumění jeho slabších kousků, které se do části světa ani nedostanou (leda na DVD) a za měsíc se o nich nemluví. Nechci tvrdit, že by herci hráli špatně. Nemůžu říct, že by některá scéna (krom útoku tsunami) vypadala vizuálně nezvládnutě, že by Clint nezabíral emoce různých postav citlivě a důvěryhodně. Některé scény sami o sobě jsou dokonce působivé velmi. Jenže to nic neznamená, když celek nefunguje. Umím si představit, že kdyby Clint natočil snímek jen o tom klukovi, opět bychom tu měli pořádný filmový zážitek, jenže on tam vecpal Damona a Francouzku, čímž to totálně... nepovedlo. (22.03.2011)

Film se nijak hloub nezaobírá otázkou "Co je po smrti", jak by se na první pohled mohlo zdát-jde o příběhy tří lidí, které nějak zasáhla smrt. George se umí spojit s mrtvými lidmi, malý Marcus přišel o své dvojče a tak se snaží najít odpovědi a novinářka Marie málem zemřela při ničivém tsunami. Strašně se mi líbila prostředí měst San Francisco-Londýn-Paříž a konečné střetnutí v Londýně. Nejsilnější příběh je určitě ten o dvojčatech, u toho jsem prolila vodopády slz od začátku až do konce filmu:) Žádné nudné pasáže jsem nepostřehla a konečně jsem se ani jednou nedívala na čas. Všimla jsem si, že většina kritických ohlasů je od fanoušků Clinta Eastwooda a porovnávají Hereafter s jeho předchozími filmy, což je obrovská škoda, protože je kvůli nim hodnocení takové jaké je:) Já Eastwooda nemusím a z tohoto počinu jsem naprosto nadšená, doporučuji. (07.06.2012)

Tvůrčí počiny Clinta Eastwooda si moji pozornost získávají již léta, tudíž už před rokem 2010 jsem tento snímek vyhlížel s očekáváním. Díky rozporuplným reakcím jsem si jej ovšem nakonec nepustil. Až nyní. Nemohu říct, že by šlo o špatný film, neboť má své světlé okamžiky, které dokáží zapůsobit. Chválím prolnutí všech příběhů i nadnesení otázek ohledně života po životě, avšak od Eastwooda jsem po zkušenostech s ostatními jeho snímky očekával něco daleko silnějšího, působivějšího a mnohem více odzbrojujícího. Zkrátka počin, který jen tak nedostanete z hlavy. To se naneštěstí nestalo a proto nemohu hodnotit lépe. P. S. Matt Damon se svým civilním hereckým výkonem rozhodně stojí za zmínku. (23.03.2018)

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)