Templář

Pro mě zatím největší překvapení roku. Ironclad je přesně takový, jaký by měl středověký film být - plný krve a šlechetných ideálů. Nějaké historické nepřesnosti tady vůbec neřeším. Příběh o hrstce, která vzdorovala až do posledního dechu proti zlotřílému anglickému králi a dánským žoldákům je silný už sám o sobě. Film ale není bez chyb. Jako největší prohřešek vidím kameru, která se místy snaží působit až moc autenticky, hlavně při bojových scénách mi ten třesot lezl strašně na nervy. Z herců se mi kromě opět skvělého Purefoye a Giamattiho nejvíc do paměti zaryl nováček Aunerin Bernard jako válkou nezkušený panoš. A i když je začátek trochu rozvleklý, zbytek filmu už pak běží na plné obrátky a poslední půlhodinu jsem sledovala se zatajeným dechem. Díky výborné hudbě, dokonale vybraným hercům a velmi dobré výpravě za málo peněz se z Ironclad stal zázrakem jeden z nejlepších středověkých filmů, co jsem za poslední dobu viděla. 87% (11.07.2011)

Krvavé střetnutí, v němž pár desítek statečných brání hrad i svá práva proti svévoli krále Jana mi přišla jen jako pouhá záminka k velké exhibici bojových scén, kdy vzduchem sviští šípy a lidé se válejí v krvi, žel v nelítostné seči válečné vřavy jsou kaskadérské boje poněkud zmatené. Historizující naivní pohádka sice nenudí, ale dlužno dodat, že taky nenadchne. Nicméně brilantní kulise středověkého hradu nelze nic vytknout. (14.01.2012)

Ironclad (2011) aneb pradědové Sedmi statečných. Takhle by to šlo. Jonatán by se mohl ještě naučit točit bojové scény, které jsou tady zatím totálně nepřehledné a chaotické, vlastně vůbec nevíte, kdo do koho sekl, komu uťali nohu, komu rozpůlili lebajznu, prostě musíte čekat, až se dobojuje a pak spočítat končetiny našich odbojářů. Nevím, proč se kamera vyžívá v detailních pohledech na uťaté části těl, na sečné a bodné rány, ze kterých pěkně stříká Svatovavřinecké. Ironclad je historická žánrovka, která splňuje do puntíku mé představy o solidní podívané z dob oněch. Jen ten konec by nemusel být jak vystřižený z učebnice pro začínající filmaře. Rádoby romantická linka byla taky oko-lžící-vyklubávající, dala by se shrnout slovy "Jak si lady Isabel vydupala pozornost depresivního emo templáře". Ale za Charlese Dance a Aneurina Barnarda (ten by mohl hrát Froda zfleku) palec nahorů. Za měchuřinu Dereka Jacobiho lano pěkně až od stropu. A nemůžu samozřejmě nezmínit našeho českého rodáka Vláďu Kulicha, ten si vystřihl zase jednou pořádný part s árijskou hřívou a za ty prachy si solidně zahulákal. PS: Radek99 - jestli je Ironclad podobný filmu 13th warrior, tak já se podobám housence tydlošpidlovoké............ (14.07.2011)

Nehorázná řezničina. Mám ten pocit, že James Purefoy se po Solomonu Kaneovi upsal historickému "off road" žánru na do smrti. Ve finále proč ne. Jeho hrdina má hloubku, není to šašek typu Barbar Conan (2011) apod. Minimum slovní zásoby není vůbec na škodu, právě naopak. Výtečná chemie hlavních představitelů rozhodně stojí za zmínku. Inu jde to i bez milionu slov. Akce ok (v rámci rozpočtu). Několik skutečně výživných detailů (přepůlení člověka apod.). Na lehce komorní spektákl s britským feelingem nezvykle rozmáchlá a monumentální hudba (palec nahoru). Krutě přehrávající Giamatti a okouzlující Kate Mara (rovněž palec nahoru). Možná trochu více efektní, nežli efektivní, ale v rámci žánru se dle mého názoru vyšťavilo maximum co šlo. (12.11.2011)

Prvotřídní středověká nakládačka, kterou mi trochu pokazily jen občasné záblesky jakési televiznosti. James Purefoy po ztvárnění Solomona Kane opět potěšil, excelentní Brian Cox nebo Paul Giamatti rovněž. Z prostinké báchorky na téma „Král je zmetek, ale když ubráníme tenhle hrad, možná půjde do kopru“ se díky příjemnému scénáři dávajícímu každé postavě prostor pro to, aby se stala zapamatovatelnou, vyklubal hodně, hodně podařený příběh, jenž ani přes dvouhodinovou stopáž nenudí. Bitvy jsou neskutečně drsné (přepůlení barbarského otrapy obouručákem, například) a krví se nešetří, ovšem nic není jen pro efekt, všechno tu má svoje místo. Stejně jako ta, no, dá se říct romantická linka. Kromě režiséra patří pochvala také povedené hudbě Lorne Balfeho. Silné čtyři hvězdy.__P.S. Při scéně, kdy barbarská armáda obléhající hrad začala "něco stavět", přičemž to "něco" bylo ze dřeva, bylo to vysoké a mělo to pomoci dobývání hradu, jsem se začal smát. Ale za to mohla vzpomínka na Monty Pythony a jejich Svatý grál. (15.11.2011)