Klub rváčů

Titulky doběhly před 9-ti hodinami a mě se stále vrací v myšlenkách útržky z filmu, přemýšlím nad dějem a říkám si, jak by to bylo fajn, kdyby bylo víc takových režisérů, jako je David Fincher. Předkládá nám tady dílo, které je perfektní snad po všech stránkách... Inteligentní scénář s pro mě nečekaným, ale povedeným rozuzlením, opravdu sugestivně odvyprávěné a odehrané (Brad Pitt pod dobrým vedením opravdu umí hrát, Edward Norton je dobrý jako vždy) a hlavně - ta atmosféra! Dokonale stylově vystavěný temný svět - kamera, hudba, výprava, kostýmy, světla, to všechno skvěle doplňuje děj, vyvíjí se s ním a vlastně posouvá ten lehce fantastický příběh blíž ke skutečnosti a uvěřitelnosti. (24.03.2006)

Nejde o stejně smělou anarchii, jakou je vlepování pornografických políček do dětských filmů, ale přesto se mi líbí, jak Fincher pod záštitou velkého studia a s použitím reklamní estetiky nachcal líbivému světu komerce do tváře. Klub rváčů je vším možným, jenom ne filmem příjemným a uživatelsky přístupným. Alespoň na imaginární rovině nás vystavuje stejnému nepohodlí, do jakého je ze svého zaprdněného konformismu vtažen Jack. Realita Klubu rváčů je realitou nadopovanou steroidy. Intenzita některých scén se přenáší z předkamerového prostoru na samotný filmový aparát (obraz třesoucí se, jako kdyby chtěl filmový pás vyskočit z kamery). Nepřirozené CGI kamerové průlety od mikrodetailu k polocelku na jeden zátah vyvolávají pocit nevolnosti, okatě předváděná (a přesto jen zdánlivá) kontrola vypravěče nad příběhem ztěžuje naše skládání soudržné zápletky, neboť od hlavní linie je neustále někam odskakováno, případně se velké časové úseky přeskakují. Forma filmu se podobá životnímu postoji protagonisty – destrukce, nikoli konstrukce. Poselství Klubu rváčů už sice dnes, kdy se nihilismus a ironický odstup společnosti posunul o kus dál, nerezonuje tak silně jako na přelomu tisíciletí, ale otázky, které kniha a film kladou – například co v postmoderním světě zanikajících tradičních hodnot znamená být mužem (neboť nerovný zápas protagonista ve skutečnosti nevede se společností, ale se svým hypermaskulinním já) – mají stále dostačující relevanci. Za originální lze z hlediska gender studies považovat především fakt, že moc rváčů není reprezentována penězi, majetkem či politickým vlivem, ale jejich vlastními a zranitelnými těly, která s celým svým životem dávají všanc. Tělesnost je tak zbavena svých tradičních sexuálních a převážně feminních konotací. V ohrožení jsou muži, resp. samotný koncept maskulinity. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, choze, RAPIDUS, Triple H, Olivier, ANTI-frog, Tatannka (06.05.2005)

Finchera mám hrozně rád, ale tenhle film mi furt tak nějak mezi prackami unikal, až jsem si ho nakonec chyt a s chutí se na něj podíval. Už ze začátku jsem totiž cejtil, že tady koukám na něco, co mě zase dokáže na dlouhou dobu zarazit do křesla a tak se tomu skutečně stalo. Jen jsem po půlce filmu zjistil, jak to ve skutečnosti je, a celý příběh se mi trošku zprotivil, ale né že bych mu to měl za zlé, jen se mi ten obrat nelíbil natolik, nakolik by režisér chtěl, i když jsem asi jeden z mála. Na druhou stranu by to zase nemělo ty tajuplné a mysteriózní prvky, který rád Fincher do svých filmů cpe. Tím mi to trošku zazdil, já totiž nevěděl co si o tom filmu mám myslet, celé to v tu chvíli bylo hrozně zapeklité a jediné co mi dokázalo zlepšit náladu byl závěr samotný, ale naplno to bohůžel nedokázal. I přesto mám Finchera hrozně rád. Čekáte kopu rváčů a hromadu zpřeráženejch nosů a dostanete mysteriózní příběh, který na ty řízky zas tak často nenarazí, ale určitě si na nich vybere svou daň. (12.04.2009)

Hnusný film. Ale zároveň vynikajúci . Tento film mi naozaj zmenil život a púšťam si ho vždy keď 1. nemôžem spať, alebo 2. mám chuť niekomu napráskať alebo 3. keď v IKEA rozmýšľam ktorý kuchynský servis najlepšie vystihuje môj charakter. Marlu som zatiaľ nestretol ale snáď sa podarí. Norton je jasne lepší než Pitt, ale ani ten sa rozhodne nestráca. .... keď vidím ten koniec som rád že to šlo do distribúcie pred 11.9. :-) Po prečítaní knihy môžem len konštatovať, že i keď veľa vecí bolo zmenených , "ducha" knihy to vystihlo perfektne. V mojom svete stopuješ losa vo veľkom kaňone okolo trosiek Rockefellerovho centra.....I hope it´s coming soon. (10.02.2004)

Scénář: Jim Uhls .. I am Jack's broken heart. _ Naprosto jedinečný film, s neporazitelným Fincherem, který tvrdě a nekompromisně sází ostrý úder omezené části lidstva, které dobrovolně naslouchá diktátu médii a reklam. Bravo! Jak tak čtu, někomu se líbí průběh filmu, ale ne pointa a někdo to má zase naopak. Podle mě by jedno bez druhého nefungovalo. Přiznám se že napoprvé jsem ten film nějak nevstřebal, ale po několikerém zhlédnutí jsem objevil spoustu úžasných věcí, vychutnal si Jackovy počáteční problémy se spánkem (tam jsem se až nepříjemně ztotožnil s jeho osobou) na které si našel zajímavou „léčbu" .. jenže ta také nevydržela dlouho, do všeho vstupuje žena - ovšem pak potká Tylera a konečně nastává zlom v jeho dosavadním životě! Po počátečních neshodách společně založí Fight Club, díky kterému se rozhodnou současnou společnost chytit za koule a ... !!! Pro mě nejlepší Fincher! Jeho mistrná režie, úchvatná kamera a pánské herecké duo vytváří mocnou sugestivní depresi nabourávající spoustu ideálů společnosti a třese jejími základy. Nutně vyžaduje mozek - jinak neručím za výsledek!.. 100%. (29.03.2005)