Klub rváčů

Asi nejlepší filmová metafora o vyhořelosti tohohle (západního) světa a jeho odtržení od kořenů (lidské ztráty našich zvířecích pudů a přírodního v nás) a o krizi role současného muže v západní společnosti. Na podkladě - Pozor spoiler ! - schizofrenického rozdvojení osobnosti (která umožňuje Fincherovi tak efektní pointu) brilantně rozehrává příběh o moderním městském člověku, jenž si v sobě nese tisíciletou zkušenost předků, kteří uspokojovali své zvířecí pudy a adrenalin si do krve vháněli lovem, bojem a dennodenním zápasem o vlastní přežití, z čehož ovšem západnímu měšťákovi (muži) zbylo pouze sezení u ,,adrenalinových" sportovních pořadů a ,,vzrušující" popíjení piva... Přebytek nevybitosti a nespokojenost s takovýmhle světem řeší hlavní hrdina tím, že za asistence svého archetypálního alter ega začne vyhledávat adrenalinové aktivity, zejména všeliké bitky a souboje, z čehož nakonec pramení jeho úsilí o ustanovení pravidelné sešlosti podobně postižených mladých mužů a ustavení ,,klubu rváčů". Nedílnou součástí řešení této neudržitelné situace je vznikání podprahové zóny odporu a utváření drobných ohnisek ,,občanské neposlušnosti". Ve své podstatě velmi levicový až anarchistický film, který ale přesně popisuje problém mladých městských ,,jupíků". Chyba je totiž v systému. Bravurní a velmi efektní režie, skvělí herci, geniálně postižené podpovrchové téma této doby a tohoto světa. Rána do černého...ta podpovrchová vyprahlost civilizace, jejíž příslušníci již dosáhli všeho, mi silně narušila integritu spokojené životní sebereflexe... Vynikající adaptace kultovního románu Chucka Palahniuka, podvraceče systému... (30.01.2007)

Film jsem viděl po hodně dlouhé době, dokonce mám pocit že naposled jsem ho viděl ještě v kině. No už na mě se svou pointou nezapůsobil tak revolučně jako dávno, což je dáno tím, že podobných point už je natočeno více a především si neumím představit bitku sám sebou v takovém podání jakou předvedl Edward Norton. Daleko víc mě brala ta podprahová pointa a totiž všednost obyčejných lidí versus touha být součástí něčeho v tomto případě nečeho surového. Hereckyoba pány strčila do kapsy Helena Bonham Carter a upřimně mě sere, že neměla víc prostoru. (27.08.2024)

Jejich velkou krizí je jejich život.... Partyzánští teroristi, kteří neustále o chlup unikají životu, aneb jaké to je, když máte vážný problémy a nepožádáte o pomoc odborníka! To vše v DOKONALÉ REŽII D.Finchera (teď už se nedivím, že dokázal natočit výbornej film o kravině jako je Facebook). Příběh sám o sobě je ,,ujetina“, kterou zřejmě ti mladší budou (MUSÍ) obdivovat. Já, i když souhlasím a vidím spoustu dokonalosti + velký potenciál pro několikanásobný shlédnutí - po tom prvním zůstanu někde uprostřed. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pravidelně beru Diabonal a Wisterol. 2.) Otevírám fabriku na výrobu mýdla. 3.) Nevím, co je to schizofrenie. 4.) Moje nejoblíbenější věta je ....,,VŠÍ SILOU MĚ PRAŠTI!“. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (25.01.2011)

Nejhůře stravitelný, ale názorově a myšlenkově nejnabitější a pro někoho asi i nejpodnětnější Fincherův film. A po zralé úvaze i můj nejoblibenější. Anarchie, bitky a chvílemi i bezvýchodná situace, deprese a beznaděj. Ale hlavně toho života v něm! Živoucí energie všech povah na jakoukoli denní, noční či osobní dobu. (20.08.2006)

Naprosto neskutečný a hodně těžko uchopitelný film... Až teď, po asi třetím zhlédnutí, jsem schopen něco napsat. Že to nebude nic světoborného či originálního, je jasné podle hodnocení:). Jen chci upozornit na jednu věc - když tenhle film vidíte víckrát, nejenže samozřejmě mnohem lépe doceníte spoustu drobných narážek kolem, ale také objevíte nějakou tu logickou chybu, nějakou tu nedokonalost v jinak perfektním scénáři. Přesto si ale jistě, stejně jako já, nedovolíte s hodnocením klesnout, protože se skutečně jedná o jeden z nejoriginálnějších filmů svojí doby a (společně s American Beauty) můj favorit ročníku '99. Dobrá práce, pánové. (26.06.2006)