Klub rváčů

Po Fincherově "Sedm" můj druhý nejlepší film, jaký jsem kdy v životě viděl (TOP 2). Stejně jako u "Sedm", na filmu zbožňuji naprosto vše ... Příběh, herci, děj, konec, atmosféra, triky, kamera, hudba, hlášky, vychytávky, humor, filosifický odkaz na dnešní společnost ... Naprosto vše je téměř dokonalé!!! Fincher je mistr režisér a umělec. Překonat jej může jen on sám ... Točí filmy přesně podle mého gusta, filmy, které můžu vidět dvacetkrát a stále se mi budou líbit jako na poprvé ... Navíc v případě "Klubu rváčů" vždycky po dalším shlédnutí objevím nějaký nový detail, nebo mi doklapne nějaká maličkost. Je to neuvěřitelně vypiplané dílo, s mnoha vtipnými detaily a odkazy ... Dokonalé a geniální!!! (23.01.2008)

Film jsem viděl po hodně dlouhé době, dokonce mám pocit že naposled jsem ho viděl ještě v kině. No už na mě se svou pointou nezapůsobil tak revolučně jako dávno, což je dáno tím, že podobných point už je natočeno více a především si neumím představit bitku sám sebou v takovém podání jakou předvedl Edward Norton. Daleko víc mě brala ta podprahová pointa a totiž všednost obyčejných lidí versus touha být součástí něčeho v tomto případě nečeho surového. Hereckyoba pány strčila do kapsy Helena Bonham Carter a upřimně mě sere, že neměla víc prostoru. (27.08.2024)

Helena Bonham Carter, která v době natáčení jela už svoje čtvrtý gumy, mi přišla na diblíka s culíkem opravdu už trochu stará a k chlapcům se mi nějak nehodila, ale třeba to Palahniukova předloha takhle chtěla. Každopádně hodně hustá záležitost s brilantním Pittem, bohužel pro hovada s IQ tykve může fungovat inspirativně. (06.03.2005)

"Znáš Tylera Durdena?" Nic vás neprobudí z letargie a otupění lépe než bolest, tak si nechte rozbít hubu a ráno mi zavolejte aneb lék na nespavost a civilizaci od Davida Finchera a jeho nejlepší věc. Fincherovo famózní převedení Palahniukovy bizarní předlohy do filmu zaslouží obdiv, vedle chytrého scénáře na tom mají zásadní podíl hlavně herecké koncerty Nortona, Pitta a Bonham Carterové, sexy ponurý vizuál, skvělá hudba a kopec režijních nápadů. Konec je pak v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. (22.01.2003)

Celkem mi vyhovuje být spokojenou součástí systému, kolečkem, které drží stroj spolehlivě v chodu, ale to je jen venkovní póza. Já jsem totiž ve své podstatě trošku rebel, který nechce být systémem odhalen a zcivilizován. Proto nikdy nezaložím spolek, který si bude nekontrolovaným způsobem vybíjet zlost, ale pozvánku do něj bych nikdy neodmítl. Mně se prostě tahle nakládačka konzumnímu způsobu života hodně líbila, ale k nekontrolovaně nadšeným ovacím mne Fincher ještě nikdy nedonutil. A to mi přitom nasadil pořádnou podpásovku v podobě skladby Where is my mind od Pixies, pro kterou mám mimořádnou slabost, ale přesto zatnu zuby, udržím bolest a nechám to na čtyřech hvězdách. (10.11.2015)