Klub rváčů

Tak na film jsem byl jednak zvědavý kvůli režisérovi Fincherovi, jednak kvůli Nortonovi. Ale zatímco Norton podal fenomenální výkon, u Finchera to konstatovat zcela nemůžu. Čekal jsem 5* snímek, jenže ten Nortonův schizofrenismus (nebo co to bylo za duševní nemoc) občas moc neseděl (viz např. ten pohled kamery, jak se Jack sám vláčí po podlaze) a navíc se mi nechce přijmout ta myšlenka, že zde opravdový Tyler Durden (Pitt mě svým výkonem příjemně překvapil) z masa a kostí vůbec nebyl (podobně jako William Hurt v Mr. Brooksovi). Opravdu bych rád hodnotil plným počtem, ale zatím to vidím jen na 4* s tím, že nato někdy znovu kouknu a popř. upravím hodnocení. (08.07.2008)

Myšlenkový labyrint. David Fincher usedl do režijního křesla s pozlaceným opěrákem s halucinogenně prošitým vláknem, kde s okamžitým usednutím se začal vítr obracet. Daleko před tím, než se Fincher chtěl vracet Zodiacem do škatulky temného thrilleru, vybavil si knihovničku ultimátím dílem Chucka Palahniuka. Svéráznou beletrii, postmoderní duchem i stylistikou převedl film, který pojednává o zdánlivě běžných věcech. Kdo by ostatně někdy nemohl usnout? Těžko se určuje, kde končí realita a začíná halucinace v každodenní rutině v pohlcení Edwarda Nortona s Bradem Pittem a Helenou Bonham Carterovou v dramatu s kterým jsme v kontaktu po celých 140 minut. Sofistikovaný snímek, který mě uchvátil a mám chuť' se už nikdy neprobudit. (12.11.2011)

(1001) -"I felt like destroying something beautiful." Měla jsem několik dlouhých let, abych nad Klubem rváčů přemýšlela, a zde je můj verdikt: Já vůbec nerozumím tomu, o čem ten film je. Líbila se mi záda a šaty Heleny Bonham Carter. Líbilo se mi, když měl Brad Pitt tu bílou košili s červenooranžovými javorovými lístečky a k tomu maskáčové kalhoty. Opravdu, opravdu hodně moc nemám ráda Edwarda Nortona, pořád se nemůžu duševně srovnat s tím, že někdo s nulovým charismatem má tak úspěšnou kariéru a širokou fanouškovskou základnu. A konečně nemám ráda, když film stojí a padá s voiceoverem takovýmhle způsobem. Voiceover má filmu dodávat další, zvrácenou a protichůdnou rovinu, a nikoliv být jedinou rovinou filmu. (18.12.2015)

Jejich velkou krizí je jejich život.... Partyzánští teroristi, kteří neustále o chlup unikají životu, aneb jaké to je, když máte vážný problémy a nepožádáte o pomoc odborníka! To vše v DOKONALÉ REŽII D.Finchera (teď už se nedivím, že dokázal natočit výbornej film o kravině jako je Facebook). Příběh sám o sobě je ,,ujetina“, kterou zřejmě ti mladší budou (MUSÍ) obdivovat. Já, i když souhlasím a vidím spoustu dokonalosti + velký potenciál pro několikanásobný shlédnutí - po tom prvním zůstanu někde uprostřed. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pravidelně beru Diabonal a Wisterol. 2.) Otevírám fabriku na výrobu mýdla. 3.) Nevím, co je to schizofrenie. 4.) Moje nejoblíbenější věta je ....,,VŠÍ SILOU MĚ PRAŠTI!“. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (25.01.2011)

Finchera mám hrozně rád, ale tenhle film mi furt tak nějak mezi prackami unikal, až jsem si ho nakonec chyt a s chutí se na něj podíval. Už ze začátku jsem totiž cejtil, že tady koukám na něco, co mě zase dokáže na dlouhou dobu zarazit do křesla a tak se tomu skutečně stalo. Jen jsem po půlce filmu zjistil, jak to ve skutečnosti je, a celý příběh se mi trošku zprotivil, ale né že bych mu to měl za zlé, jen se mi ten obrat nelíbil natolik, nakolik by režisér chtěl, i když jsem asi jeden z mála. Na druhou stranu by to zase nemělo ty tajuplné a mysteriózní prvky, který rád Fincher do svých filmů cpe. Tím mi to trošku zazdil, já totiž nevěděl co si o tom filmu mám myslet, celé to v tu chvíli bylo hrozně zapeklité a jediné co mi dokázalo zlepšit náladu byl závěr samotný, ale naplno to bohůžel nedokázal. I přesto mám Finchera hrozně rád. Čekáte kopu rváčů a hromadu zpřeráženejch nosů a dostanete mysteriózní příběh, který na ty řízky zas tak často nenarazí, ale určitě si na nich vybere svou daň. (12.04.2009)