Doktor Strange

Nelze tomu upřít, že oproti zbylým zaměnitelným kinomarvelovkám to má vlastní ksicht (jakkoli vypůjčený z Batman začíná/Počátku). Problém je, že se v druhé polovině vezmou všechny přesně obsazené postavy, na kterých to do té doby staví, a zahodí se do koše. Strange je z nicky skokově bez dřiny übermaster, Christine se vytratí jako by byla z cateringu štábu, nikoli hlavní ženská postava (a motivace hrdiny), Mordo zmizí uprostřed věty, o záporákovi škoda mluvit... No, prostě pro samé kompozičně přeplácané efektno pro efektno to v zrcadlových světech ztrácí směr stejně spolehlivě jako moucha v zrcadlovém bludišti. Čili jak moc je to efektní (a efektní to je nemálo), tak málo je to zároveň i efektivní. A pro jednou je to u marvelovky docela škoda. (26.10.2016)

Cumberbatch mi je buřt. Byl jsem zvědavej na Adkinse a Mikkelsena. Ten první je dle očekávání za komparz, ten druhý má tak mizerně napsanou roli, že je úplně mdlý. Triky, vizuál a akce ok. Story pochopitelně debilita a ty cool hlášky pro puboše... no comment. Asi nejsnesitelnější letošní Marvel, ale pořád nic moc.40% (28.10.2016)

Bavilo mě to, užívala jsem si sledování, asi jsem zamilovaná do Madse Mikkelsena (zase) a místy se mi obraz zdál krásný, což se mi u marvelovského filmu stalo poprvé. Protože jakkoliv mám pro dobrodružství Avengers a přidružených kamarádů slabost, tak po obrazové stránce, z čistě estetického hlediska, mi ty filmy vždycky připadaly šedivě průměrné až digitálně ohavné. Například z barevné palety většiny MCU filmů se mi dělá nevolno, třeba Strážci Galaxie jsou toho dokonalým příkladem. Oproti tomu Doctor Strange zavádí alespoň nějaké ty pastelové odstíny (ačkoliv barevnost Stephenova kostýmu už mě zase tříská do očí) a jeho působivé scenérie na mě opravdu působí. A i po takové pokloně musím říct, že ve výsledném dojmu se film zdá jenom jako další sterilní dílek do skládačky. Zdá se hnán hlavně povinností. Benedict platí za jednoho z nejtalentovanějších a nejcharismatičtějších herců současnosti a já si troufnu tvrdit, že z tohoto filmu by to nezasvěcenec nepoznal. Viděla jsem film, kde hrál jenom manžela, který se bojí, a jeho postava tam byla určitě alespoň dvakrát šťavnatější než ten bojovník tady. V Pokání mu stačí krátká věta ("You have to bite it."), aby z toho udělal jeden z nejzářivějších momentů filmu, který vlastně vůbec není o něm, a přitom ona věta nemá ani žádný přímý dopad na dějovou linku, jenom je v jeho podání prostě skvostná. Doctor Strange jeho magický herecký potenciál pohřbívá pod digitálně vyrobené zbraně a nejzákladnější schémata scenáristických příruček. Od přehnané počáteční arogance přes zrychlené prozření po smrt mentora a nutnost zachránit svět před údajně všemocnou a nezastavitelnou hrozbou. Žádná vášeň, žádné překvapení, žádná osobitost. Jen ten občasný jednoduchý humor. Nejsilnější moment je pro mě spojen s monologem "Není to pan Strange, není to mistr Strange, je to doktor Strange, složil jsem přísahu zachraňovat životy a právě jsem zabil člověka." (04.04.2017)

Marvelovská imaginace nejvyššího kalibru. Strange je sympaťák, a pokud bereme za hlavního padoucha Dormamu, tak si nemám na co stěžovat. Momentálně jsem jen rozpolcen, co mám radši. Plášť Doctora Strange, nebo Harryho Pottera? P.S.: Příště doufám v důmyslnější příběhový oblouk, který tady trochu scházel (ač jsem překvapen, jak moc mi to nevadilo). (23.01.2017)

MUDr. Divný si spáchal atestaci na Heryho Potrata, poletuje v Interstelaru, dělá si z baráků kaleidoskopy a infantilně čárymáryfuckuje na tři zrovna vyfáravší horníky v čele s bezvýrazným Mikymaukelsem a na totéž strašlivé intergaylaktické bubuzlo (komická kosmická animovaná hlava), které už několikrát potřeli Assvendžeři, Trapsformeři i Homotór. Záda mu při tom kryjí neonacistická kataristka Tilda Swinstvo a nigerijský budhista Číjejetel Unprofor, co umí prstíkem nakreslit do vzduchu ohnivý kosočtverec. Prostě opět věrně, ač velkolepě zfilmované dementní leporelo pro mongoloidní dyslektiky a Dárkrobýka, který se s ním v pokojíčku i líbá, a srolovaný homix mu nahrazuje nedostatek pánských konečníků. Chudák Béďa Okurkáč sice opět dělá, co může, ale po Šmakově vokálu a vytepleném dešifrantovi si v Holém Údu už potřetí připisuje kariérní šlápnutí do hovna. (28.10.2016)