Reklama

Reklama

Pětice přátel si pronajme byt k prožívání vzrušujících schůzek. Teď tu leží mrtvola a loft se mění na místo, kde je víc otázek než odpovědí. Kdo je oběť? Vědí o sobě všechno? Věděl někdo o jejich dohodě? Ale hlavně - kdo je vrah?
Film, ke kterému napsal scénář Bart De Pauw a hudbu složil Wolfram de Marco, zlomil v roce 2009 v Belgii rekord návštěvnosti domácí produkce. (Fr)

(více)

Recenze (135)

LiborGondek 

všechny recenze uživatele

Rafinované krimi drama z filmové produkce relativně (ne)zajímavé Belgie? Ale světě div se, ono je to dobré! Dokonce tak dobré, že se snímek dočkal během šesti let už druhého remaku. Zamotaný příběh mi připomněl dětská léta, kdy jsem hltal příběhy Hercula Poirota a nechápal, jak na to může vždycky přijít... Stejně bezradný jsem byl dnes při sledování tohoto filmu. Jenom ta poslední scéna se mi už zdála poněkud zbytečná. Každý si to mohl domyslet ne?? 80% ()

kiddo 

všechny recenze uživatele

Na blbosti jako férové objektivní hodnocení jsem už moc stará. 1. Potenciální remake netřeba, páč novácké a primácké detekticky si vizuál Loftu posledních deset let ...ehm... lokalizovaly víc než důkladně. Žel tedy při sledování nejsem schopná přenést se přes pocit, že už zase s tchánem čumím na Kriminálku Anděl. 2. Na typicky upachtěné pošušňáváníčko o sexu a nevěře, samozřejmě provázené spoustou intelektualizujících keců trapných zrůdiček, mi dávno vyvolali kopřivku Muži v pokušení. 3. Klasické detektivkové zázemí typu „banda morálních kurev si ve světě odtrženém od jakéhokoli zdání reality předvídatelně vše posere“ u mě funguje pouze, pokud je fikční svět odtržen od toho skutečného časově (ergo christieovky) nebo pokud má nějaký tematický přesah. Zde jsou jen ty kurvy, jež navrch nemají absolutně žádné problémy a s nimiž mám z nějakého důvodu sympatizovat, přestože koncept „sebestřední sexističtí hajzlové dojedou na své sexistické hajzlovství, když se stanou obětí jiného sebestředného sexistického hajzla, který uvažuje úplně stejně jako oni“ logicky vybízí spíš k uštěpačnému strouhání mrkvičky. 4. Očekávaná hitchcockovina se nekoná, páč vědom si debilnosti své pointy se scénář vrhá z jednoho místa a časové roviny do druhé, aby tenhle poněkud zásadní nedostatek zakryl, divák proboha nezačal náhodou myslet a raději se nechal udolat dojmem, že je to teda na něj asi trochu komplikovaný. Není. Je to jen partička uslintaných lůzrů s držkou zabořenou do několika párů koz. Žádná ajnštajnovina. ()

Reklama

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Aniž bych chtěl prozradit konec celé detektivky, řeknu jen, že rezidence (loft) plná kamarádů/nekamarádů se nabízí jako ideální prostor k malému soukromému dramatu, v jehož středobodu je mrtvá žena připoutaná k posteli a kolem ní se pomalu sráží krev. Díky veskrze neotřelému podání se film líbil a udržel mou pozornost až do konce. Nezbývá, než doporučit. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Zajímavá komorní detektivka, slušná filmařina, působivá hudba, celkem dobrá zápletka i pointa... ale než se k pointě dopracujete, vlastně dokoukáte, budete muset přetrpět XXL porci plytkého a stupidního plkání partičky okázale mondénních měšťáků a jejich paniček či milenek, a to dá citlivému jedinci docela zabrat. Nejsem užvaněný sangvinik a povrchní pozér, abych si v tomhle liboval, všechny filmové postavy mi lezly krkem a na mysli mi vyvstával hrůzný přízrak von Trierovy Melancholie. No a "harlekýnkovský" konec z podzemních garáží to celé totálně zazdil. ()

virus10 

všechny recenze uživatele

Pro mě velké překvapení, tentokrát dokonce z Belgie. Na tenhle film bych asi nikdy nenarazil, jenže nedávno jsem si všiml americké verze a až ta mě nasměrovala k originálnímu LOFTu. Přece nebudu koukat první na americkou kopírku! Po delší době tu máme zase něco rafinovaného a zároveň to nepůsobí tak debilně. O promyšlené filmy se totiž snaží více tvůrců, ale ne vždy to úplně vyjde. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (4)

  • V jedné ze scén je možné všimnout si tuby s červenými a bílými léky. Tyto barvy jsou poznávacím znakem týmu FC Antwerp, jehož je režisér fanouškem. (Othello)
  • Film se stal ve své době nejnavštěvovanějším snímkem v belgické historii. Navštívilo ho tehdy 1 186 000 diváků, čož bylo o přibližně sto tisíc více než návštěvníků snímku Koko Flanel (1990), který rekord stanovil. (Othello)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno