Útes smrti

Kdyby podobný survival vznikl v Americe, zabraly by plátno ňadra a odhalený penisy, teeangerská svoloč v ústředních rolích a exploatativní lascivnost, jenže tady jsme na australský půdě a vše je jakoby tlumené, přiměřeně, adekvátní a přirozené, včetně žraloka, jehož uměřeností dávají tvůrci patřičně najevo, že na rozdíl od Spielberga neztratili veškerý smysl pro proporcionalitu. Nejzajímavějším a málo viděným úkazem celého filmu je ovšem Luke, prototyp muže, se kterým se ženy cítí pokaždé v bezpečí, frajer, který nikdy nefrajeří, jsa si vědom toho, že wannabe leader nikdy doopravdovým leaderem není. Hrdina se zkrátka pozná podle toho, že o sobě nikdy netvrdí, že je hrdina. Jak říká Connery ve Skále: „Ubožáci vždycky tvrdí, že se budou snažit. Vítězové jdou domů a opíchají královnu krásy.“ Ještě lépe vystihuje podstatu hrdinství Conan, zastánce kréda, že nejlepší v životě je hnát nepřátele před sebou a slyšet nářek jeho žen, ale neříká to jenom tak, sám od sebe, nýbrž coby odpověď na požádání. Jakmile přejde hrdinství k vychloubačnosti, neřkuli k pochybovačné sebereflexi, je s ním fakticky amen, viz post-osmdesátkové traumatické nekrology hrdinství v Posledním akčním hrdinovi či Smrtonosné pasti 4. (-spoiler-) Nakonec ale i nezištně statečný Luke dojde symbolické porážky od žraloka, který sama sebe nikdy reflektovat z principu nemůže, a tak je tím nejstatečnějším a nejchrabřejším žralok sám - ušlechtilá prostota, tichá velikost. (26.12.2010)

Vedle Krokodýlích lagun je Útes dalším povedeným survival animal hororem. Tvůrcům se šikovně podařilo držet diváka v napětí dlouhé minuty, kdy se čeká na každičké zašplouchnutí. Opravdu našim hrdinům není co závidět, nějenže musí uplavat spoustu mil, ale navíc je začne pronásledovat dost neodbytný zabiják. PS: Chorvatsko letos asi vynechám a pojedu raději na Máchovo jezero. Snad tam nikdo nevysadí Piraně. Takže raději doma na zahradě v bazénu. 50% (02.02.2011)

Australian Daily Telegraph, Sportovní rubrika, Výsledkový servis. Lední hokej: Adelaide - Perth 3:6, Canberra - HC Sydney 1:1 přerušeno pro oblevu; Sportovní lidolov: Výběr Oceánie - Výběr lidstva 4:1 (po jednoznačném průběhu).. Konečně někdo po letech zhmotnil vtip, kdy se malý žraloček ptá velkého žraloka: „A tatínku, proč kolem těch lidí nejdřív kroužíme, než zaútočíme?“ a táta mu odpoví: „Přece je nebudeme jíst s hovínkama, synku..“ Jsem rád, že řežisér Traucki vrátil Spielbergovu polívčičku na vařič a trošku ji přihřál. Přirozený, uvěřitelně podaný survival a v něm jednoduchými prostředky navozené napětí při hře zubaté kočky s ploutví se skupinkou vyděšených myší v neoprenu. Ti lidé nepotřebovali větší loď, stačila by jim jakákoliv.. (02.01.2011)

Útes smrti se mi hodně dlouho ohříval na disku, ale nějak jsem se nemohl donutit si jej pustit. Mám rád horory se žraločí tématikou, ale přednost dostávali jiné kousky a jak se ukázalo byla to docela chyba. Filmy „podle skutečné události“ beru dost s rezervou, ale tady bych tomu možná i věřil. Zatímco hodně lidí velebí režiséra za jeho minulý kousek, tak mě Andrew Traucki se svým Black Water zrovna moc neokouzlil. Proto jsem očekával stejné chyby i zde, ale naštěstí to zas až taková přehlídka nelogických situací nebyla. Takže jsem si otevřel lahváče a pořádně se kochal děním na monitoru. V první řadě bych chtěl pochválit nádherné prostředí (moře a potápění miluju), takže u mě jasně vedli záběry pod vodou. Ovšem musím tvůrce pochválit i za solidní atmosféru, stupňující se napětí a slušné herecké výkony. Tady je jasný důkaz toho, že i za pět dní se dá natočit dobrý film s minimem herců a ani se u něj divák moc nenudí. Hlavně se mi líbilo, že to tvůrci nepojali jen jako další krvavou lázeň, ale především se soustředili na psychologickou stránku filmu a přiznám se, že i já občas cítil lehké mrazení na zádech. I díky tomu si tento film zařadím mezi TOP 4 filmy se žraloky, které jsem prozatím viděl. Docela se dokážu vcítit do jejich pocitů beznaděje, když kolem vás krouží žralok. Jednou jsem to při potápění zažil a i když nás ujišťoval instruktor, že tam lidožraví žraloci nejsou, stejně sem byl pěkně připosraný. Takže dokážu pochopit i některé „nelogické blikance“ – rozhodnutí postav. 65% (30.05.2014)

Vzpomínáte na Black Water (Krvavá laguna), malý povedený australský napínák s hrstkou lidí ohrožovaných krokodýly? Tohle je úplně to samý, Andrew Traucki si nejspíš řekl, že když se minule shledal s pochvalou, nebude toho propříště moc měnit. Maximálně tak zvíře, kteé se hrdinům postará o krušné chvíle. Takže tu máme pět sympatických lidí, jednu ztroskotanou kocábku, širý oceán a hladového žraloka. Funguje to obstojně, není důvod si příliš stěžovat, jiný letošní survival mě ale bavil o trochu víc (Frozen). 6/10 (15.11.2010)