Cela 211 - Vězeňské peklo

Napinavy film o vzbure vo väznici do ktorej sa inkognito zapletie zacinajuci bachar. V centre filmu stoji zvlastny vztah medzi drsnym lidrom vzbury - Luis Tosar s neskutocnym chraplakom a vystrasenym bacharom, ktoremu cely cas ide o zivot - neuveritelny sympatak Alberto Ammann, ktory ma zaujal uz v seriáli Narcos a vdaka tomuto filmu sa nadobro stal mojim oblubencom. Behom filmu si prejde doslova peklom. Celkovo je obsadenie velmi vydarene a ziadny z tych humusackych xichtov by som nechcel osobne stretnut a to su pritom iba obycajní herci. Niektore zvraty môzu pôsobit na prvy pohlad trochu vykonstruovane, ale na druhej strane vo vypätých situaciach obcas ludia konaju strasne hluposti, takze nakoniec som nemal problem s uveritelnostou celeho pribehu. Strasne sa mi pacilo jak je z rôznych uhlov podana cela ta vzbura. Zo zaciatku väzni pôsobia ako banda psychopatov, ale postupne divak zistuje, ze bojuju hlavne za lepsie podmienky, ktore su fakt neludske. Najviac sa mi oproti sucasnym vychvalovanym väzenskym peckam typu Brawl In Cell Block 99 alebo Shot Caller, pacila odvaha tvorcov zakoncit film absolutne nekompromisne. A aj ked len vynimocne dôjde na zabitie, tak je to poriadne krvave a triky su bezchybne. Vysledkom je neznama pecka, ktora stoji pre fanusikov väzenskeho zanru za pozornost. 8/10. (28.10.2017)

První polovina slabší průměr, na tlupě bezdomovců od každé popelnice za rohem a prázdném tlachání nebylo nic zajímavého, skoro nic se nedělo. Než přišel zlom v podobě akční vzpoury. Mezi nejemocionálnější scény patřil moment střetu dvou světů, styčný bod mezi jednou a druhou stranou. Byly to vteřiny, ale silný zásah do nitra každého z nás, zamyslet se, jak je ta hranice reálná a křehká. Další nej scénou byla pochopitelně závěrečná extáze a apokalypsa v jednom, ač očekávaná, přesto bravurně nasnímaná, zahraná a vypointovaná. Mě sedla postava Malamadreho, hlavně pro jeho pevné místo ve vězeňské komunitě a jasnou vizi ve svých plánech a postupech. Zdaleka to nebyl jeden z mnoha do počtu tlupy. Opravdu minimálně pozoruhodný snímek, navíc další z rozšiřující se řady mých oblíbených filmových témat. (09.04.2012)

SPOILER: Cela 211 se zaměřuje na jednoho bachaře, který si věznici prohlíží. Nakonec se vše zvrtne do krve prolití. Bachař nemá cestu z věžnice a snaží se přizpůsobit vězňům a podaří se mu to. Celý film je o svobodě vězňů a aby se bachaři nechovali jak "hovada" a měli nějakou úctu. Spoustu nečekaných zvratů, jak venku z věznice, tak ve vězení. Bachaři si začnou podrážet nohy vzájemně a celá situace se ohromně komplikuje. Nakonec vše dopadne úplně jinak než bych čekal. Např. přeměna charakteru hlavní postavy kvůli situaci, která nastala úplnou náhodou. Závěr je neskutečný a skvěle udělaný. Režisér to zvládl perfektně a na to, že tento snímek není z USA je excelentní. Je vidět, že i Evropané umí natočit pořádné filmy, které nedají divákovi ani chvilku vydechnout. Tento film doporučuji a doufám, že narazím ještě na nějaký skvost jako je tento. Cela 211 svým způsobem připomíná film Felon (Zločinec), který mě také zaujal. Filmy z věznice mi přijdou jako jedny z nejlepších vůbec, i když jich je jen pár (kvalitních)... 8/10 =88% (12.11.2010)

Tragédie téměř antická - místo, čas i děj - a deus ex machina za pomoci těch nejhorších bohů rozhodla o osudech několika hrdinů... Každopádně tento výlet do míst vězeňské vzpoury stál za námahu, ačkoliv bylo nutno překonat místy až fyzickou nevolnost z lidí ze strany zákona i mimo něj, ale zároveň autor poselstvím ostrým jak žiletka z filtru cigarety píše vzkaz na velké plátno - lidsky se lze projevovat všude, jen je potřeba mít stále na paměti, že jsem člověkem (neplatí pro drogerii dm :-D). Exkurze do světa, kam se nikdo z nás nechce dostat, s excelentním Luisem Tosarem a autentickou kamerou. (23.05.2012)

Sugestívne a príťažlivo nakrútená tak trochu iná väzenská dráma. Monzón režijným umom zakrýva nedostatky scenára, ale úplne ich zakryť nedokáže. Ono totiž situácia pred zásadným dejovým zvratom zhruba v polovici filmu hovorí ešte viac o dementnosti vyjednávačov, ako predtým a to je čo povedať. Tak ale povedzme, že v krízových situáciách to ľuďom pomalšie myslí a nedokážu predpovedať bezprostredné následky. Tosar mi celý čas evokoval Diega Lunu a ak hlavy na juhozápade krajiny neobmedzených možností budú premýšľať o remaku, tak si asi naňho tiež spomenú. (02.04.2017)