The Loved Ones

Jeeej, pre mňa obrovské prekvapenie. Krvavé, brutálne a miestami som sa dokonca zasmial. Vadili mi len scénky spolužiakov hlavného hrdinu, lebo tí napokon nijako do deja nezasiahli, takže tam boli vlastne zbytočne. Nevadí, v každom prípade ma potešili mutanti v šachte. Mne to vlastne trochu pripomína anglický exploitation Mum and Dad, toto sa mi zdalo dokonca o niečo lepšie. (09.10.2010)

Bohužel strašně nenápadité jak ve scénáři (námět dobrý, ale žádalo si to pořádné rozvedení, tohle bylo tak na půlhodinový film), tak v režijním uchopení. A Xavier Samuel je jenom kupa emo sraček a jak dopadne mi bylo úplně ukradené. Pár povedených sekvencí tu je, ale jako celek nic co by mě zvedalo ze židle (04.10.2010)

The loved ones je film o tom, že v každém z nás je kus magora. V někom menší (Brentovo černé svědomí za způsobenou autonehodu), v někom větší (Lola a její...ehm... svět). Australský černohumorný horor se zvrácenou (!!) atmosférou středoškolského plesu s pořádnou dávkou mučení - víc vědět nepotřebujete, tohle musíte vidět. (24.02.2016)

Strašná píčovina. Všechny postavy se tam chovají jak idioti, celé to absolutně nedává smysl, a jediná vteřina tam není napínavá, nebo nedejbože strašidelná. Když nic jiného, místy je to ale tak moc debilní, až je to vtipné - nasmál jsem se celkem dost. Film s tak hrozným scénářem jsem už dlouho neviděl. (23.10.2016)

Príbeh tohto austrálskeho hororu sa odohráva paralelne v dvoch rovinách: školský ples a gorefest. Obe tieto roviny sú prepojené viac-menej asociatívne. Prvá rovina druhú odľahčuje a dodáva filmu potrebnú dávku čierneho humoru. Loved Ones čerpá inšpiráciu z filmov o psychopatických rodinách, z hororov ako Texas Chainsaw Massacre. V postave Loly sa navyše spája sadizmus s dievčenskou naivitou a v krvavých obrazoch brutálneho mučenia je aj potrebná dávka filmárskej fajnovosti. Na tomto filme som sa striedavo bavil aj bál, len mi je ľúto, že tie monštrá z podzemia domu nedostali viac priestoru. (04.04.2011)