Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Miro GáborHrají:
Ivana Chýlková, Monika Hilmerová, Karel Roden, Vladimír Škultéty, Veronika Jeníková, Ján Kroner ml., Bohumil Klepl, Daniela Kolářová, Ján Sedal (více)Obsahy(1)
Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli… Film A. Sedláčkové je vzdáleně inspirovaný skutečnými událostmi, historii vztahu dvou nevlastních sourozenců a jejich marného boje proti vzájemné osudové lásce. Jako dospívající děti je na život a na smrt spojilo tajemství smrti otce, na které měli oba svůj díl viny. Z obyčejně lidské, hluboké a pochopitelné sourozenecké lásky se pak roztočí spirála citů až k psychické závislosti, proměněné ve stravující chorobný vztah. Tento vztah je „prokletý“ a nedovoluje jim žít ani spolu, ani bez sebe a zákonitě vrcholí záhubou obou. Hlavní postavy Jany a Miroslava napsala autorka pro I. Chýlkovou a K. Rodena. Jejich o dvacet let mladší představitele pak nalezla režisérka v M. Hilmerové a V. Škultétym. Snímek byl natáčen v Jaroměři a v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů, jehož hudba ve filmu hraje velkou úlohu. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Naprostý souhlas s tím, co tady přede mnou napsala KevSpa. Karel Roden dokáže opravdu zahrát snad kohokoliv, jeho herecký rejstřík je na to dost bohatý a rozsáhlý. Horší už je to s ostatními. Chýlková s Hilmerovou byly poněkud nepřesvědčivé a Škultéty působil tak nějak mdle. Stejně tak mdle na mne zapůsobily i scénář a režie. Andrea Sedláčková je bohužel podle mne málo zkušená na to, aby dokázala natočit kvalitní film podle slabšího scénáře, proto je výsledek takový, jaký je. Ale díky námětu a Rodenovi je to alespoň za 3. ()
Drama se pro mě nekonalo a nebojím se, že mě historie přesvědčí, že první setkání s fimem bylo jen nepochopením. Není se čeho chytit - herectví, scénář, režie. Snad jen ♫ hudba je samostatným prvkem, který byl vystaven pokusu o znásilnění. Na úrovni paskvilů 70.let. Snad ve snaze najít něco pozitivního - Polička, Buštěhrad, Jaroměř ()
přidávám 4* po třetím shlédnutí a nemůžu si pomoct, ale ten film mne nějak přitahuje...dokážu dokonce odhlédnout ode všech nedokonalostí, vidím jich tam míň a míň a víc pro mne vylézá na povrch osud těch dvou, hlavně díky Karlu Rodenovi, protože to, co předvádí před kamerou za výkon nemá obdoby...a hudba Bohuslava Martinů k tomu taky slušně dopomáhá...Tento film je pro mne takovou řeckou archetypální tragédii v českém prostředí ()
Dominantní jsou především herecké výkony, v případě Miroslava výtečný Karel Roden (Václav Škultéty mi přišel dost nevýrazný), zatímco u Jany byly výborné jak Ivana Chýlková, tak Monika Hilmerová (mladší verze byla možná ještě lepší, v každém případě velmi blízká podoba obou hereček byla velikým plusem). Příběh nebyl vyloženě špatný, možná trochu absurdní, ale přesto docela dobře uvěřitelný (tedy ta dospělost, mládí trochu skřípalo). Překvapil mě občasný výskyt humoru, který bych v takovém filmu nečekal ("Jé, vy máte ránu."). A nevyhnutelný konec byl asi tím nejlepším možným. Přesto všechno, od dramatu, navíc s takovým nosným tématem, bych čekal mnohem více emocí, silných scén, tento snímek mi přišel poněkud odtažitý, proto hodnotím pouze lepším průměrem. ()
Všechny filmy (viděl jsem tři) Andrey Sedláčkové se mi velice líbily. Pojednávaly o citech a vztazích z tak trošku jiného pohledu, než jsme zvyklí. Tenhle kousek se nevymyká, není IMHO moc poznat, že jde o debut (jeden televizní snímek měla za sebou), takže odpustím i nějaké ty drobné chybičky. TO JÁ TO MÁM JEDNODUŠŠÍ. ROZDĚLUJI LIDI NA DOBRÉ A ZLÉ. ()
Reklama