Řada nešťastných příhod

S01 - Jako není to úplně marný, ale je vidět, že potenciál byl někde jindy. A zamrzí to, o to více, když si sami tvůrci podrážejí nohy. Rozumím, že se snaží držet předloh, jít trochu jiným směrem, než šel film a taky pracovat s absurditou daného světa. A do jisté míry to funguje, jenže tempo epizod je kolísavé, Neil Patrick Harris není na sto procent využit a některé postavy jsou neskutečně otravné(zdravým pana Poea). Celkově je to mírné zklamání, ale u druhé řady budu, protože jsem zvědavý, jakým směrem se příběh bude stáčet. 6/10 (29.01.2017)

Třináct let starý film s Jimem Carreym coby hrabětem Olafem mi ve srovnání s tímhle seriálem přijde jako klenot. Stylizace byla podobná, ale o něco lepší, děj lépe ubíhá a herci jsou lepší. V téhle novince od Netflixu stojí za to Neil Patrick Harris (Olaf), ale dětští herci, kteří hrají sourozence, nemají dostatečné charisma a většina ostatních herců hraje podivně odměřeně a chvílemi až podprůměrně. A protože herci nejsou dostatečně zajímaví, nezáleželo mi na postavách a měla jsem problém přinutit se sledovat další díl. Tvůrci zkrátka nenašli rovnováhu mezi sarkastickým vyprávěním Lemonyho Snicketa a chladným odstupem. Navíc je seriál chvílemi až moc naschvál krutý (např. několik zvratů v posledních dvou dílech, které nebudu spoilerovat) a budil ve mě dojem, že příběh divům ukazuje zvednutý prostředníček. Lemony mě několikrát varoval, že pokud nemám ráda kruté příběhy, kde se stále dějí hnusné věci, nemám se dívat dál. Myslím, že ho poslechnu. (19.03.2017)

6/10. První série mě fakt hodně bavila. A to i přes svou okatou sebeparodii, nepěkné digi triky a šílenou naivitu. Druhá ve všem přidala, což v mých očích spadlo do lehkého podprůměru a závěrečná řada se sice snažila, ale přesto jsem neměl pocit uspokojivého završení. Hrozně zvláštní projekt, u kterého jsem na jednu stranu rád, že dostal zelenou a zadaptovala se celá knižní série, z druhé strany bych se to bál komukoliv doporučit. Takže něco mezi. Ale nápaditý to je, o tom žádná! (13.01.2019)

Asi chápu rozpolcené pocity a nespokojenost některých divaků, je mi totiž jasné, kdo nečetl knižní předlohu a čekal něco podobného ve stylu filmu z roku 2004, tak nemůže být ze seriálu tak nadšený jako ten, kdo četl Snicketovu knížní sérii. Já jsem naopak velice překvapená a nadšená tímto zpracováním.! Je vidět, že na scénáři se podílel sám autor, jelikož celý seriál se nese v jeho známém stylu vyprávění, slovních hříček, narážek a osobitém humoru. Tenhle seriál jsou vlastně téměř přesně přepsané knihy (doslovně namluvené repliky), či víc, autor zde spojil i informace z jeho dalších knížek, odkrývá nějaká tajemnství a celému příběhu dává vizuální podobu. Jistě, není to strašidelné ani děsivé, ale tak to by ani nemohlo být, když knihy byly určené pro mladší čtenáře. O dost lepší než divně poskládaný film Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod z roku 2004. (16.01.2017)

// Deadpool s tou čtvrtou zdí laškoval líp, Neil Patrick Harris je borec, jeho Olaf se strašidelností na Carreyho ale pořád nechytá a děcka, přestože sympatický, oproti filmu mrtvolně nevýrazný. Je to celý tak nějak špatný. Nebavilo mě to, byť se tomu nedá upřít snaha o nápaditost a všelijaké popkulturní odkazy, které já tak tuze rád. Jediné, co bych pochválil je vlastně hudba, která mi s trochou štěstí (a když brzo dorazí na Spotify, tak i snahy) zůstane v hlavě o něco déle, než ten Newmanův pokus. První série 5/10 a k již potvrzené druhé se budu muset za rok hoooodně přemlouvat. (14.01.2017)