Řada nešťastných příhod

Netflix nám opět naservíroval jeden velice očekávaný seriál. Tentokrát jde o A Series of Unfortunate Events. Knižní série mě minula a film, kde hrál hlavní roli Jim Carrey, mě nijak neoslovil, takže jsem byl zvědav, jestli Neil Patrick Harris dokáže zachránit reputaci a já budu mít další přírůstek do watchlistu. A poměrně se zadařilo. Obsazení Neila Patricka Harrise byl skvělý krok. NPH je sympaťák a bez problémů dává zapomenout na Barneyho. Velice mě potěšil a bavil taky vypravěč v podání Patricka Warburtona. Jak už bývá zvykem, tak Netflix nešetřil a je to vidět na zpracování s povedenými kostýmy. Kladem je podobnost s Pushing Daisies a navrch se přidalo pár povedených vtípků a dětské postavy, které nejsou otravné (vyjma Klause), ale zdařilé. Přesto se najde pár mínusů. Tím hlavním je, že se schéma rychle zají a opakuje - Olaf vystopuje děti, už je skoro má a pak se od něho zase dostanou. A když se to opakuje tak často, tak to přestane bavit a být zajímavé. Možná mám ještě jednu připomínku – čekal jsem, že mě to chytne víc. Je to sice dobrá a kvalitní podívaná, jenže mě nic nenutí se pustit do dalšího dílu… (08.03.2017)

Asi chápu rozpolcené pocity a nespokojenost některých divaků, je mi totiž jasné, kdo nečetl knižní předlohu a čekal něco podobného ve stylu filmu z roku 2004, tak nemůže být ze seriálu tak nadšený jako ten, kdo četl Snicketovu knížní sérii. Já jsem naopak velice překvapená a nadšená tímto zpracováním.! Je vidět, že na scénáři se podílel sám autor, jelikož celý seriál se nese v jeho známém stylu vyprávění, slovních hříček, narážek a osobitém humoru. Tenhle seriál jsou vlastně téměř přesně přepsané knihy (doslovně namluvené repliky), či víc, autor zde spojil i informace z jeho dalších knížek, odkrývá nějaká tajemnství a celému příběhu dává vizuální podobu. Jistě, není to strašidelné ani děsivé, ale tak to by ani nemohlo být, když knihy byly určené pro mladší čtenáře. O dost lepší než divně poskládaný film Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod z roku 2004. (16.01.2017)

Skvelý seriál, ktorý je väčšinu času mimoriadne pochmúrny, no nachádza sa v ňom aj množstvo zábavných scén alebo replík, ktoré keď sa tam už objavili, tak boli všetky do jednej vždy vtipné. Akonáhle som začal pozerať prvú epizódu, vedel som, že tento seriál jednoducho musím dopozerať až do konca. Najdepresívnejšia séria, ale zároveň aj tá, ktorá ma najviac bavila bola druhá, no tri najlepšie časti boli pre mňa určite tri posledné v tretej sérii (nie preto, že nimi seriál končí, ale preto, že boli dokonale strhujúce, minimálne teda obidve časti v hoteli). Series of Unfortunate Events nemôžem inak, ako odporučiť :) (04.05.2022)

První polovina první série je dost únavná pro někoho, kdo si pamatuje stejnojmenný film, se kterým seriál prohrává na body i co se týče vizuální stránky. Navíc celkově měla být celá série tak o hodinu kratší. Musím sice ocenit, že se Netflix snažil udělat seriál pro děti v trochu jiném černohumornějším stylu, ale ráda bych, kdyby za tím vším bylo nějaké sdělení. Chce seriál říct, že dospělí jsou ignorantští hlupáci vůči dětské schopnosti vidět věci tak, jak jsou? Mají si dnešní zhýčkané děti ze seriálu odnést to, že všechny děsivé skutečnosti zkrátka jdou zvládnout? Nakonec je těch osm dílů skutečně jen řada příhod začínající a končící smutnou událostí. Nic pozoruhodného. A Neil Patrick Harris se mi na roli Olafa zkrátka typově nehodil. (12.03.2017)

Naprosto geniální a Neil Patrick Harris si zaslouží Emmy. Knihy jsem četla, když mi bylo asi 11 let a moc už si z nich přece jen nepamatuju, ale moje láska pro morbidní příběhy o sirotcích a psychopatickém strýčkovi přetrvala a Netflix dokonale zachytil atmosféru celého příběhu a se sarkastickým humorem nevýjimaje. Hudba Jamese Newtona Howarda je něco úžasného a prostě lahoda pro mé ucho. "And that's not how the story goes..." mi v hlavě bude znít dokud nedostaneme 2. řadu. (21.01.2017)