Režie:
Fede AlvarezKamera:
Aaron MortonHudba:
Roque BañosHrají:
Jane Levy, Shiloh Fernandez, Jessica Lucas, Lou Taylor Pucci, Elizabeth Blackmore, Stephen Butterworth, Jim McLarty, Phoenix Connolly, Bruce CampbellVOD (3)
Obsahy(3)
Mia je mladá dívka, jejíž život je prostoupený zklamáním a závislostmi, požádá svého bratra Davida, jeho přítelkyni Natalie a přátele z dětských let Olivii a Erika, aby se společně s ní vydali do rodinné chaty v lesích, kde by jí pomohli vypořádat se s démony závislosti jednou provždy. Jakmile tam společně dorazí, Mia obřadně zničí své zásoby drog a přísahá před svými přáteli, že už na ně nikdy v životě ani nesáhne. V opuštěné chatě s překvapením zjistí, že se do ní kdosi vloupal. Sklep byl proměněn v bizarní oltář, obklopený desítkami mumifikovaných zvířat. Erika fascinuje prastará kniha, kterou tam objeví. V touze po odhalení jejích tajemství z ní nahlas předčítá, aniž by tušil, jaké následky bude jeho čin mít. Jak se zhoršují Miiny abstinenční příznaky, přestává se ovládat a pokusí se uprchnout, ale je zastavena děsivým viděním. V chatě se začíná chovat tak násilně, že jsou přátelé nuceni ji spoutat. Venku zuří nebezpečná bouře a lidé v chatě se zvolna začínají obracet jeden proti druhému. Jak stoupá brutalita útoků, je David postaven před nepředstavitelné rozhodnutí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (18)
Recenze (1 088)
SPOILERY „Feast on this, motherfucker“ aneb Proč muži nerozumí čarodějnictví a proč by si ženy neměly hrát s elektrickým nožem. Když se absurdně falocentrický horor v závěru – za použití citace z Carrie – zlomí v „ženský“ rape revenge movie, jde jen o poslední z přehršle projevů mimořádné obsahové nekonzistentnosti (řemeslné provedení je oproti tomu konstantně na výši). Lesní duch budí dojem filmu minimálně dvou režisérů, resp. několika scenáristů (kterým skutečně je), z nichž každý přistoupil k Raimiho originálu po svém. Někteří z nich jdou vstříc hororovým fanouškům, snaží se postmoderně vystupovat z žánru a dělat si z banality vyvražďovaček srandu. Jiní, jimž bohužel patřilo hlavní slovo, naopak zaspali několik dekád a prosadili do filmu děsy s dávno prošlou záruční lhůtou – strach z pohlavních chorob (prokletí se přenáší tělními tekutinami) a z divočiny, přesněji z lesa (který je ve finále ironicky pokořen neekologickou motorovkou). Tuto rozpolcenost přímo ve filmu zosobňují dvě mužské postavy, které zastupují dva možné typy diváků. David podléhá sentimentu a oplakává každou podlitinu. Chybí mu odstup. Racionální Eric je naopak nad věcí, jelikož si přečetl knihu (všechno již bylo napsáno). Stejně jako poučený hororový divák, také on zná předlohu, ví dopředu, co čekat, a společně s cyniky v publiku se vysmívá přecitlivělosti svého kamaráda. Potřeba jsou oba. Kdyby se David svým jednáním důsledně nedržel hororových klišé, film by skončil o několik tělesných amputací dříve, což si jako krvechtiví diváci nepřejeme. Paralelně jsme skrze Erica upozorňování, že někdo z tvůrců patří k poučeným a soucítí s komunitou hororových fanoušků. Vítězem nakonec překvapivě není ani jeden z nich, nýbrž zástupkyně do té doby vesměs jen pasivně trpícího (případně sebe-zmrzačujícího se) pohlaví. Opoždění vyrovnání genderových sil nás nutí k atypické re-distribuce empatií směrem k tělu, které ostatním způsobilo tolik nepříjemnosti. (V souvislosti s tělem a tělesností stojí za poznámku, kterou nechť si freudiáni rozvedou a interpretují dle libosti, že muži jsou ve filmu zpravidla něčím – broky, jehlou, hřebíky – „penetrováni“, zatímco ženy o jednotlivé části svého těla – o hlavu, ruce, nohy – přicházejí.) Zároveň se z nás díky uspokojivému završení drogové linie zpětně stávají svědci nejdrsnější odvykačky od Trainspottingu. Neujasněný tvůrčí záměr dal nezáměrně vzniknout subžánru melodramatického hororu, v němž je neurovnaným rodinným vztahům věnována málem větší péče než pálení čarodějnic a jiným lesním aktivitám (melodramatické „příliš“ se kromě gore scén týká také okázale oddalovaného pozdního smíření bratra a sestry). Jaká poučení z tohoto silně rozporuplného filmu plynou? Duše je důležitější než tělo a po drogách vám zhrubne hlas. Apendix: Rozhodně bych se neřídil dvakrát předvedeným „lékařským“ postupem – cokoliv krvácí, olepit izolepou. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema ()
Měl jsme strach, jak tento Alvarezův počin dopadne, protože jsem viděl jeden jeho kraťas a ten byl dosti nepovedený, ale nakonec z Evil Deadu neudělal propadák, i když nějaké ty mouchy to mělo. Atmosféra ušla, prostředí bylo tajemné, ale postrádal jsem zde něco většího, nějaký masivní prvek, mega démona, z kterého půjde strach. Následuje spoiler: Místo toho se démon převtělil do feťačky, z které strach rozhodně nemohl jít, což bylo takové menší zklamání. Další věc, která se mi moc nelíbila bylo oživení právě naší první posedlé, kdy jsem byl na vážkách, zda bude v sobě mít i nadále démona, protože byla "mrtvá" dost dlouho. Nejprve jsem si to právě myslel a tak mě co následovalo dosti překvapilo. Raději bych viděl bojovat Shiloha s démonem, než jak to bylo tady, ale s tímhle koncem prostě nic neudělám. :-) ()
Perfektní surový horor s klasickým příběhem, kdy študáci najdou knihu a samozřejmě z ní přečtou náhodné pasáže, kterými omylem vyvolají něco temného. Přestože, je příběh řekněme pouze nadprůměrný, tak velice oceňuji míru strašidelnosti. Po skoro celou dobu sledování jsem byl napjatý a určité scény mne dostaly až z mé komfortní zóny. Dále musím říct, že jsem se i docela bál, což se mi již příliš často nestává. 90% PS: Sice netuším, v čem je kromě délky rozdíl, ale sledoval jsem prodlouženou verzi (SE: 97 min) ()
Velice těžké pro mě tento film zhodnotit. Jednak nejsem fanoušek série (původní Raimiho filmy jsem neviděl, ovšem minimálně na Armádu temnot se chystám) a hororu vlastně také ne, i když to doháním. Každopádně mě ale zajímalo, co na nejkrvavější horor všech dob řeknu já. Takže, když pominu žánrová klišé, tak pro mě vlastně dobrej horor. Režisér Alvarez se prý kasal, že nemá zapotřebí jednak používat hudbu jako prostředek k prohloubení zážitku a jednak točit bezduchou lekačku. Jenže já si myslim, že právě tohle natočil. Ta mytologie okolo je pro mě novinka, takže nemůžu nijak srovnávat, ovšem dle mého skromného názoru si pro nás tvůrci připravili solidní rubačku. Že bych křičel či se nějak bál to vůbec (to je ale u mě velká vzácnost, spíše se, pokud jde o kvalitní zážitek, bojím otevřít dveře), ale nějakou atmosféru to má a bral bych to spíš jako thriller než horor. V brutalitě se nijak nevyžívám, ale nevadí mi, pokud je opodstatněná (v tom je rozdíl mezi Saw 1 a 2) a nejde jen o přehnaný jatka, což Evil Dead splňuje jen částečně. Abych to shrnul, zážitek to pro mě rozhodně je, ale nedá se říct, že bych z toho byl nějak extra odvařený. Spíš se jsem si jen splnil další rest z watchlistu a znova jej delší dobu vidět nepotřebuji. PS : Vím, kdo to je Bruce Cambell a chápu to nadšení fanoušků u potitulkové scény. (pro mě asi něco jako Thanos na konci Avengers) PPS : KUNDA STRATTA MONTOSA KANDA!!! ...70% ()
Americký režisér Sam Raimi má môj rešpekt a uznanie. Keď som ako puberťák prvý krát videl jeho horror "Evil Dead" (Lesný duch) tak som sa skoro dosral od strachu. Tento film sa stal pre mňa jedným z najvýraznejších a najkultovejších horrorových snímkov. Je to silne atmosferické dielo. A to je presne to čo postráda remake, ktorý bol natočený v roku 2013. Ten je utopený v krvi, hnuse a gore, ale desivá atmosféra Raimiho originálu tomu chýba. To sa však dalo čakať. *** ()
Galerie (159)
Zajímavosti (52)
- Mia (Jane Levy) v jedné scéně zvrací krev na Olivii (Jessica Lucas). Scéna se točila tak, že herečka Jane Levy měla v krku zastrčenou trubici a její pomocí tryskala krev na Jessicu Lucas, nad kterou klečela. Pro Jane Levy to byla velmi náročná scéna a po jejím natočení odešla celé roztřesená do rohu místnosti, kde se rozbrečela. Jane Levy to okomentovala tak, že je velmi citlivá a během natáčení se cítila špatně, jelikož jí přišlo, jako by svou kolegyni Jessicu Lucas topila. (Zdroj: ČSFD)
- Název filmu se objeví dvakrát. (griph)
- V lese, v ktorom prebiehalo natáčanie, sa taktiež nakrúcali časti seriálov Xena (1995), Herkules (1995) alebo Legenda o Pátračovi (2008). (Steny94)
Reklama