Legenda o Tarzanovi

|65%| Shlédnuto v kině ve 2D. Trailer mi nepřišel špatný, nějak jsem neměl v plánu na to vyrazit do kina, ale nakonec jsem se bezmyšlenkovitě rozhodl, že tak učiním. Výsledně jsem zklamán rozhodně nebyl. O nějakém nadšení se tu mluvit nedá, ale o neškodné, roztomilé, vtipné a nenáročné jednohubce už jo. Na tenhle film se zlobit určitě nemůžu. Má to určité zápory, nedostatky, ale přesto mě to celkem bavilo. Je to trochu nadlehčené, zejména vedlejší postava, kterou ztvárnil Samuel L. Jackson tomu dopomohla. Opravdu mě tak dlouho Samuel L. Jackson nepobavil. Měl vtipné hlášky a byl zde správně ujetý. Furt se tu něco dělo, i i když nebylo zrovna nejrychlejší tempo. Hlavní hrdina Alexander Skarsgård zde do role Tarzana krásně seděl. Christoph Waltz do záporné role seděl, stejně jako ve Spectre mě bavil až do konce. Potěší i menší role Djimona Hounsou. Akce tu je natočena dobře, sice je tu vidět ta digitalita, zejména na konci filmu, ale to mě nějak netrápilo. Režisér David Yates si mě především získal 4 počinů o Harry Potterovi, a sice: Harry Potter a Fénixův řád (2007), Harry Potter a Princ dvojí krve (2009), Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 (2010) a Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 (2011). Co mi vlastně chybělo v tomhle snímku, když jsem začal tak chválit ? No, třeba nějaké to napětí, nepředvídatelnost, lepší finále a hlavně více scén, kdy Tarzan vyrůstal v přírodě. To tu bylo promítnuté ve flashbacích, ale ne nějak podrobně a jen pár scén se tu zde našlo. No, nevadí, přesto tu bylo pár dobrých scén, i těch akčních. Hudba tu byla teda docela dobrá. Když jsem odcházel z kina, přemítal jsem, jestli nedám tu 4 hvězdu, ale nakonec jsem se rozhodl, že dám tu lepší 3 hvězdici. Nebyl to špatný film, ale dá se na něj docela rychle zapomenout. Ještě jednou bych si ho třeba při správné náladě pustil. To je vše. (07.07.2016)

Trailery vypadaly parádně a film je jen potvrdil. Skvělá podíváná bez jediného hluchého místa. Příběh měl nejen fungující romantickou linii s jiskřící chemií, ale taky společenský přesah. To vše bez jediné kapky patosu a s jako vždy ďábelským Christophem Waltzem. Skarskard se na Tarzana perfektně hodí. Překvapilo mě, jak přesvědčivě dokázal ovládnout důležitou fyzickou stránku role. Ještě víc ale musím ocenit Jane Margot Robbie. Skvěle napsaná silná ženská postava. Žádná dáma v nesnázím, ale bojovnice co si jde za svým. Málokterý blockbuster mě donutí v kině přemýšlet o bezpráví, co se ve světě dělo a děje a zrovna Tarzan to dokázal na jedničku. Yates po Harry Potterovi rozhodně nezklamal. Film je jak po efektní, tak emocionální stránce skvělý zážitek. O to víc si lámu hlavou nad zdejším hodnocení, ale určitě by nemělo nikoho odradit. (11.07.2016)

Podle očekávání řádná vocasárna, který nakonec ty nejslabší možný 3* dám, ale mám u toho zkřížený prsty. Takže takhle hodně lidí tu nadává na vizuál a efekty ty byli dle mýho názoru v normálu, ani se nebudu rozepisovat o hloupým scénáři, je to letní popcornovka těžko čekat něco sofistikovanýho. Problém mám spíš s tím, že mě tu žádná z postav nedokázala dostatečně zaujmout a žádná scéna vyloženě strhnout. Kazí to i špatná kamera která se snaží bejt akční za každou cenu a tak snímá všechno hrozně zblízka díky čemuž je v akci a bitkách píču vidět. Tarzan takový nevýrazný (Toho by si Lex Barker dal k snídani) a Waltz už je taky obehraný. Pokud někomu stačí ty jeho voyerský pohledy a jak koulí očima tak cajk, ale mě už to nudí. Takže neříkám, že by mě ten film nějak urazil na vypnutí mozku je to ok, ale znova už na něj asi nekouknu.50% (10.07.2016)

Hned na začátek bych určitě zkritizoval brutálně špatný výběr Tarzana. Když chlapec celý život žije, papá, leze po stromech, čůrá, kaká, směje se, povídá si, a dokonce jsme se s mojí spolusledovatelkou shodli, že od jistého věku zřejmě i spinká s gorilami, tak by chlapec měl alespoň malinko gorilu připomínat. Alexander Skarsgård je hubeňour s jediným a neměnným výrazem ve tváři. Dojem na mě opravdu neudělal. Celkový děj, zápletka a vše s tím spojené, bylo totálně divné a dost nezáživné. Dialogy jsou krajně neposlouchatelné. Jedinou radost mi udělalo snad jen to, že zvířátkům rozuměl jen samotný král džungle a nehovořila anglicky. Jinak bylo i na Afriku dost černo. Sešla se spousta goril a černoušků, přičemž měl člověk během sledování problém rozeznat, na koho se zrovna dívá. Tím pomyslným závažím, které převážilo misky vah a rozhodlo o tom, že se na tento filmový skvost kouknu, byl určitě Christoph Waltz, kterého zbožňuji. Nemá smysl si nic nalhávat, stál zde za hovno. Kromě jeho občasného bláznění s růžencem, coby novou smrtící zbraní ve správných rukou, mi zde převážně vadil. Jinak totálním vyvrcholením filmu je pochopitelně závěr, kdy Tarzan zverbuje celou tamní džungli. Opravdu od srdce jsem se já i moje úžasná společnost zasmáli. Nejvíce mě pobavilo, když, já tvrdím, že bůvoli, ona tvrdí, že pakoně, přičemž jedničku z biologie jsme měli oba, zválcovali kompletně celé městečko a prorazili si hravě cestu i skrze kamenné stavby. Vůbec celý závěr byla velká legrace, která k tomu smrtelně vážně míněnému zbytku ani moc nepasovala. Přes dvě hvězdičky se neodvažuji zajít. Z mého pohledu to chtělo, aby se snímek zkusil nebrat tak vážně. Přeci jenom stále vychází z pohádky, a tak to chtělo nemalou porci nadhledu. (06.08.2016)

Bez ohledu na to, že některé motivy jsou pravděpodobně přebrané z různých pokračování původní knižní předlohy, působí děj filmu jako zoufale vycucaný z prstu a celý film navíc vypadá, jako by si s ním nikdo z tvůrců vůbec nevěděl rady. Jako kdyby ho natáčeli postupně tři režiséři s různými vizemi, nebo jako by ho režisér David Yates chtěl natočit třemi různými způsoby najednou. Výsledný mišmaš je kombinací Tarzana, romanticky zastřené červené knihovny ve stylu Vzpomínek na Afriku a dobrodružství připomínajícího Indiana Jonese. Přitom ale filmu chybí napětí, dobře nasnímaná akce, humor i zábavnost. Naopak nechybí špatný střih a digitální triky kolísavé kvality. Herci jsou buď špatně obsazení, nebo hrají pod své možnosti, nebo obojí. Poslední záchranou tvůrců by bylo argumentovat, že se pokusili o zreprodukování naivní brakové atmosféry dobrodružných románů z dvacátých a třicátých let, což by ledacos vysvětlovalo. Ale i tak by to byla omluva poněkud chabá. Delší recenze ZDE. (19.07.2016)