Tomb Raider

Tak ja nevim, takovejchhle dobrodruznejch filmu s hledanim nejakyho tajemnyho pokladu/mista/atd. posledni dobou moc neni, takze jsem se docela tesil, ale nez tohle, to si radsi znovu pustim Tomb Raidery s Angelinou. Na to, ze by mel bejt film o tom, ze prsata drsnacka nekde beha a kosi smejdy, to je totiz az zbytecne ukecany, uvod zbytecne natazenej a kdyz se dostanem na ostrov, tak se zacne pro zmenu na sebe vrsit jedna debilita a nelogicnost za druhou. Samotna akce v hrobce je sice fajn, ale bohuzel moc kratka, aby to uz film vytahlo z prumeru. Herecky je Vikander mozna schopna, ale na tuhle roli se fakt nehodi, tohle byl castingovej preslap roku. Aspon, ze Gogginsovo zaporak je fajn. Celkove sice docela fajn akce a sympaticky obsazeni, ale to vic nez 3* s odrenejma usima neda. (26.08.2019)

Klasické postupy v moderním kabátku. Velice často se v mozku zapínají signály, které upozorňují na podobnost s Indiana Jonesem, ale není to právě to co jsme chtěli, aby měla Lara DNA dobrodružné klasiky a opisovala tam kde má? Nový Tomb Raider je bezpochyby nejpodařenější videoherní adaptace a douvám, že si vydělá na pokračování. Restart klasické videohry s prsatou archeoložkou byl totiž to nejlepší co ji potkalo a i když film jde tou samou cestou nevadí to. Ano prakticky ničím nepřekvapí a nepřetáčí tachometr, ale od prvního dílu potenciální série jsem přesně v tohle doufal. Fantasticky obsazená Alicia Vikander působí uvěřitelně jak ve fajn holka od vedle póze tak i v roli rodící se dobyvatelky ztracených hrobek. Hlavní padouch je pak příjemně uvěřitelný (Goggins je jako korporátní figura s pochopitelnou motivací skvělý). Režisér Roar Uthaug se díky sázce na jistotu (co se příběhu týče) mohl věnovat postavám a zbytečně nebudovat vesmír. Exotika v podobě čínsko/japonských lokací a legend zaujme uvěřitelným vyústěním (nad kterým raději více nehloubat) i časovou odtržeností od zbytku světa. Angelina se může jít zahrabat. Těším se na další díl. (30.03.2018)

"Zneužila jste ožralýho námořníka." Lu Renovo přivítání na lodi mě rozesmálo, scény v zastavárně mě pobavily a hon na rychlou a hloupou lišku mne uspokojil dostatkem adrenalinu, ale na ostrově mě to už trošku přestávalo bavit. Zběsilá lukostřelkyně v přiléhavém nátělníku se sice snažila, abych se měl na co dívat, což jsem samozřejmě přivítal, ale bát jsem se o ni nedokázal. A to často visela na prstících levé ruky. Pak už zamínku stojí pouze zlé oči pana Vogela, kterého jsem měl chuť přitlouct za koule ke stropu, ale neudělal jsem to, protože by se mu to patrně líbilo. (11.03.2019)

Sorry jako, ale... Alicii mám rád a je to dobrá herečka a sakra pěkná ženská (může se to dneska ještě takto natvrdo psát?). Ale jako Lara Croft fakt ne. Když už, tak tedy raději ta Angelina, která proporčně z hlediska prostorové výraznosti má ke své počítačové hrdince sakra blíž. A já mám k somu právo sakra co říct, protože jsem Laru proháněl po monitoru v dobách prvních počítačů, kdy její ženské obliny (a že jich měla) měly ostré geometrické tvary s jasně rýsovanými hranami. A to se raději nebudu zmiňovat o hojně stahované záležitosti ,,nude patch'', která nám tehdy puberťákům tuhle hru sakra okořenila... Bylo to  v dobách, kdy nás starší varovali, že z těch internetů zblbneme. Nakonec se ukazuje, že dnes z nich zblbli spíše oni, ale to sem vlastně nepatří... Zkrátka a dobře Alicia ne. Počítačová Lara vznikla jako takový protipól Indianovi Jonesovi a zcela jistě se nepočítalo zprvu s tím, že by šlo o filmovou hrdinku. Vznikala v dobách, kdy její nástup těžko mohl katalyzovat feminismus dnešního typu a spíše se zkrátka a dobře jednalo o dobře promyšlený kalkul. Sexy hrdinka v kraťáskách a sakra těsném tílku, hledající poklady po všech koutech světa, to tenkrát ještě nikdo do her nešoupnul... tedy kromě fantastického dinosauřího Trespassera.  Pravda, nejeden mužský počítačový hráč tehdy trochu rozpačitě zapřemýšlel zda do hry jít, když se hraje za ženskou (mne nevyjímaje). Nakonec se ale při tom všem šplhání a skákání z pohledu třetí osoby ukázalo, že ty pohledy na hrdinku z různých stran i plnění dobrodružných úkolů nemusí být až taková nuda. A jak šla doba a zlepšovaly se výkony počítačů i kvalita grafických zpracování dalších dílů, bylo to vizuálně lepší a lepší. No a proč to tady já pamětník píšu ? Protože vlastně ze stejného zdroje těží i film. Pohled na vnadnou spoře oděnou prsatici houpající se na liáně, prostě Indy ve své postavě nabídnout nemůže i kdyby odhodil klobouk :-). Příběh sám se přiznám mně moc nebavil. To neustálé omílání a luštění rébusů nudilo a těch digitálních efektů tam bylo fakt moc. Méně je někdy více soudruzi! Ale nepopírám, že mně ta japonská G3M Nell v té řece nepotěšila. Konec jsem v poddstatě dozíval, protože tenhle kompot o hrobkách, pastech a úniku nám byl servírován už tolikrát, že člověka jen těžko překvapí ta chuť zavařovaných švestek. Dávám tedy za dva klíče do zámku, promiň Alicie, ale snad se znovu potkáme raději někdy jindy, někde jinde. * * (17.05.2024)

S výjimkou výborného rozpadajícího se letadla nad vodopádem víceméně pouťová atrakce, která sice nijak neurazí, ale ani nenadchne. Jede dost na jistotu, je hodně opatrná a v žádném případě temná/úderná/krvavá. Oproti oběma dílům s Angelinou Jolie jsme nicméně v realističtějším světě, k uvěřitelnosti přidáváme i dávku lidskosti, postavu z masa a kostí navíc táhne k maximálním sympatiím Alicia Vikander, která byla skvělým tahem. Její Lara je emocionálnější, vrstevnatější a určitě zajímavější. A zatraceně dobře se na ni dívá. Už její entrée v Londýně nabídne holku, se kterou prostě chceme strávit necelé dvě hodinky. Restart potenciální nové série se znovu točí okolo problematického vztahu s otcem, záhada je tu v podobě královny uvězněné po staletí v hrobce na tajemném japonském ostrově a podle fandů předlohy (sám jsem to nikdy nehrál) tahle verze nepatří mezi videoherní mršitele. Příběh je sice jednoduchý, ale funkční, asi nikdo nečeká zásadní dialogy a oscarový scénář, ovšem jedno podstatné chybí: tvůrci nemysleli na to, že by to mohla být i zábava. Hravost sice místy pocítíme, ale hluché scény rovněž. A není jich málo. Norský tvůrce solidního horského masakru Fritt vilt, který zdobila výborná atmosféra, Roar Uthaug nezklamal, ale ani se úplně nevytáhl. Prostě taková průměrná pohádková oddechovka. (01.06.2018)