Černý blesk

I když nadsázku neustále nezdůrazňuje a neshazuje se vtípky, přepálená ruská „komiksovka“ se nebere vážně. Soudím tak z toho, že naivní dějovou kostrou jakoby vypadla z přelomu 80. a 90. let a přerod uťápnutého studenta v zodpovědného hrdinu nezištně pomáhajícího lidem přesně kopíruje šlépěje Petra Parkera (ten ruský jen namísto pavoučích superschopností disponuje létající Volhou). Je dobře napsaná i zrežírovaná, s přijatelnými triky a povědomými postavami, takže jakmile na tuto inspirační hru přistoupíte, nedává šanci nudit. Lepší 3* (18.02.2021)

Je na velmi dlouhou polemiku, kde končí důsledné (a špičkové) naplňování velmi umě uchopené žánrové škatulky a kde už začíná vykrádání Spider-Mana, Iron Mana a Transformers, jedno se ale "Černému blesku" upřít nedá. Jeho autoři naprosto JASNĚ POCHOPILI, jak se to dělá a jejich film by obstál ve světových měřítkách (obsahově, i formálně), klidně by se mohl stát hollywoodským blockbusterem nižší svítivosti. V praxi mu totiž nechybí NIC. Tedy kromě originality, ale zase létající Volha? :)))) Jeho jedinou překážkou je tak paradoxně země původu, kvůli které se jím nikdy nestane, neboť tento trh není jeho primárním... Rusové každopádně dokazují, že nejenom UMÍ, ale i VÍ a hlásí se o slovo stále hlasitěji a hlasitěji... (26.05.2010)

Tak kopie pavoukomuže jak vyšitá, ale protože jsem na Raimiho mutantí filmy koukal spíš s hubou nakřivo, jsem u Černého bleska nakonec spokojenější. Prvních 30-45 minut se sice táhlo neúměrně dlouho a financí na to Ivani asi taky moc nevyčlenili, jenže jak se stařičká Volha začala prohánět vzdušnym prostorem Moskvy a přilehlých oblastí, bavil jsem se vskutku královsky. Jen to podprahový poselství si mohli Rusové odpustit. Mercedes bych za Volhu fakt nevyměnil. :D 60% (02.11.2013)

Ruský trhák v hollywoodským stylu! Nebýt to rusky, tak bych ani neřekl, že je to ruský film. Produkce Timura Bekmambetova byla samozřejmě hned poznat. Film o ruským superhrdinovi, pár scén připomínající spider-mana, ale i přes to zpracováno originálně a kvalitně. Nechyběli ani perfektní efekty, který celý film dokonale zkrášlily. Nejlepší ruský film od doby Noční a Denní hlídky Timura Bekmambetova. (31.01.2010)

Co takový nanokatalyzátor ve staré Volze způsobí radosti aneb Pro vzlétnutí sešlápnout oba pedály současně. 1) Nepříliš sympatický hlavní hrdina (příjemný 23letý Grigorij Dobrygin) si hraje na ruského Supermana a prohání se pěkně osvětlenými moskevskými ulicemi v euforii, že chruščovské "dohnat a předehnat" se stalo skutkem. A opravdu - závěrečná scéna nad Rudým náměstím za hudebního doprovodu vítěze Eurovize 2009 Alexandra Rybaka je roztomilým zakončením snímku. 2) Dětské triky s létající Volhou mi připomněly na podobné technické úrovni létajícího Čestmíra, budiž mu země lehká. 3) Posměšky ale nejsou na místě. Ruský Volgamužščina je sice genetickým hokus pokusem míchajícím snad všechny existující bojovníky za dobro made in USA, přesto však je tento mix koukatelný a když přivřeme oči i uši, i docela zábavný. Přes všechno epigonství je totiž především ruský, i když se vášnivě snaží nebýt. A právě absence amerického ducha (konec konců i amerického prostředí) činí tento snímek snad i zajímavým. (27.11.2013)