Jmenuji se Oliver Tate

|| Scenár: Richard Ayoade / Submarine by Joe Dunthorne | Hudba: Alex Turner, Andrew Hewitt | Produkcia: Marj Herbert, Andy Stebbing, Mary Burke | Distribúcia: Optimum Releasing (UK), The Weinstein Company (USA) | Štúdio: Film4 Film Agency for Wales, Red Hour Films, Warp Films | Rozpočet: 1,414,798 £ | Tržby: 1,672,518 £ || (01.06.2011)

Já za sebe můžu napsat, že jsem si celý bezvadně zrežírovaný film plně vychutnala. Retro-komediální drama s Jordanou s pěknou ofinkou v červeném kabátku a Oliverem s patkou v čele nemělo chybu. Když k tomu přihodím Grahama s jeho "hovadinama", mamku s taťkou, noc s hořícíma prskavkama, scénku kde hypnotizoval dveře při čekání na svou lásku a Jordanu jak mu říká, že je seriový vrah a mohla bych pokračovat, tak tleskám. Užívala jsem si s nimi nejen ty sladce roztomilé chvilky, ale i ty hořké, které jim ten jejich mladý život ztrpčoval a kdy hlavně Oliver neustále hledal různé cesty a cestičky, jak to všechno co nejlíp vyřešit, Navíc chválím skvělou formu zpracování a v neposlední řadě dík i za pár pěkných písniček. A jo, já jdu na pět a tentokrát mi nevadil ani ten konec, který už byl zřejmě stejně daný knižní předlohou. (10.10.2012)

Film mi částečně připomněl 500 dní se Summer. Je zde zajímavá struktura vyprávění, spousta stylistických propriet (červené a modré zatmívačky, westernové detaily, zpomalovačky) a taky má skvělý hudební doprovod (tentokrát Alex Turner). Velmi nostalgický film se Super 8, knihami, filmy a vůbec je to celé takové ušpiněné indie s holkou v červeném kabátu. Pro mě jedno z největších překvapení Berlinale 2011. Film pro hipstery a tumblr generation. (18.04.2011)

Dokud budou na světě teenageři, tak tu budou příběhy, z kterých budou mít pocit jedinečnosti. A dokud tady budou lidé, jako je Richard Ayoade (kteří už svou cílovou skupinu dávno přerostli), tak vždy najdeme důvod, vážit si takových příběhů o madistvé trapnosti, ostrakizaci a úzkosti. Oliver sebe představuje ve svém životopisném filmu a Ayoade mu dopřává svůj styl, který je decentní, ale hravě si pohrává s námluvy z filmů francouzské nové vlny (spousta kol a pláží) a stylem (skokové střihy a ruční kamera). To v celku dává krásnou směs romantiky a rebelství. (08.06.2011)

Hoci tu niekto píše, že ''Oliver Tate je tak ryze welšská Amélie z Montmartru'' , tak ja som naopak mal pocit, že je to český Štěpán z Básnikov, čo navyše umocňovali tie jeho vačky pod očami. Takže na začiatku som ho mal za kus mladého a nesympatického hoväda. Ale našťastie sa chalan každou minútou vylepšoval až to dotiahol k piatim hviezdám u mňa ! (27.07.2011)