Dracula: Prince of Darkness

Priamočiary jednoduchý dej je príjemný. Pekne bublá a speje k peckovému zmŕtvychvstaniu Draculu. Ten, ako je všeobecne známe, nepovie vo filme ani slovo a premieňa sa na klasické čiernobiele nemé monštrum. Bohužiaľ, kto by čakal, že s nástupom Leeho sa film ešte viac naštartuje, zistí, že opak je pravdou. Film začne kľučkovať v nezmyselných zvratoch a vrcholom je absurdné zavraždenie Draculu, ktoré by sa skôr hodilo Jasonovi ako princovi temnôt. (18.10.2011)

Hammerovske pokracovani Draculy z roku 1958 se odehrava deset let po smrti hrabete. Bohuzel je to pokracovani se vsim vsudy, takze chybi hlavni hvezda Peter Cushing, pribeh je hodne slabej a cely se odehrava prakticky v nekolika mistnostech Draculova hradu. Hlavni vytka ale opet smeruje k Leemu, ktery je v roli hrabete zase dost nevyrazny, i kdyz rude oci delaji sve. A Draculova smrt? Checht, v porovnani s prvnim dilem je to opravdu slabota. V prumeru film drzi hlavne prijemna atmosfera hammerovskych filmu a standardni rezije Terence Fishera. (20.12.2004)

Další z mnoha volných pokračování o hraběti Drakulovy z produkce studia Hammer. "Princ z temnoty" nás opět provede po temných zákoutí svého tajemného hradu a neskončí to u nejednoho zakousnutí. Christopher Lee se zhostil své role opět bravurně! Škoda, že jeho soka Van Helsinga v podání Petera Cushinga zde neuvidíme. 75% (14.12.2014)

Největším minusem filmu je určitě postava Draculy, nebyl schopný pořádné akce a velkou měrou k tomu určitě přispívá i fakt, že první polovina filmu je o znovuzrození Draculy, Cristopher Lee se tak na scénu dostane až později a mnoho prostoru zrovna nedostane. Menší minus pak představují některé nelogičnosti v chování postav, např. otec Šándor se nejprve vysměje pověrčivým vesničanům, že jim visí v hospodě česnek jako ochrana proti upírům, ale jakmile se dozví, že cestovatelé z Anglie mají namířeno do Carlsbadu, tak je od tohoto plánu pro jejich bezpečí zrazuje a tváří se velice „tajuplně“. Celkově jsem se ale pobavil, sakra rychle se tu stmívá a vůbec, jak to, že se Dracula na konci filmu neproměnil v netopýra a prostě neodletěl pryč? (29.08.2006)

Hammer. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, chvílemi měl film kvalitou spíš ke třem, ale jsem teprve ve třetím dílu série a čeká mě jich ještě šest, tak si raději nechávám rezervu, ať je kam klesat. Zábavná je lokace děje: zdejší obsah se mýlí, nejde o žádný Carlstad, ale o Carlsbad, takže děj se sice odehrává v německy mluvících Karpatech, zároveň ale také na hradě "dva kilometry od Karlových Varů". Žertovné. Děj je slaboučký a místy ne úplně logický, vyvažují to ale tradiční hammerovské atributy: skvělá atmosféra, okouzlující kulisy a zářivě červená krev, kterou tvůrci nešetřili. Vůbec krutostmi se film jen hemží (samozřejmě na rok 66), to je velké plus. Minusem je však Dracula - snad poprvé vidím tak démonickou postavu, jako byl Christopher Lee, strašně nevýraznou, bez charismatu, nezábavnou. Nebýt Barbary Shelleyové, není se po upírské stránce na co koukat. A pochopitelně předlouho trvající expozice, než je Dracula vzkříšen, a naprosto nevydařený konec. Přesto si film za atmosféru, bezcitnost a Suzan Farmerovou (Diana) cca zdejších 70 procent zasluhuje. Ale jen tak tak. (07.12.2014)