La Vida Loca

K plnému porozumění situace, kterou La Vida Loca svým divákům předkládá, je nutné znát aspoň základní fakta ohledně nedávné historie a současnosti Salvadoru. Před 20 lety tam skončila 13 let trvající občanská válka mezi krajně pravicovou vojenskou diktaturou a levicovými guerillami vedená z obou stran s mimořádnou houževnatostí a krutostí, ve které pochopitelně daleko nejvíc trpělo civilní obyvatelstvo. Pro latinskou Ameriku už tak typická masová emigrace do Spojených států z hospodářských důvodů byla podpořena hromadným útěkem před nájezdy eskader smrti, bombardováním a všeobecným násilím. V USA měli latinoameričané tradičně těžce podřadné postavení a aby obstáli v konkurenci levné námezdní síly, začali se po vzoru místních gangů sdružovat do podobných spolků. Když po uzavření mírové smlouvy a pádu diktatury pominula ze strany amerických úřadů nutnost aspoň navenek tolerovat uprchlíky, nastala jejich deportace zpátky do Salvadoru, kde byla mizerná naděje na slušnější život, zato tam bylo spousta zbraní a úřady včetně policie na mnohem horší úrovni než v USA. Gangy získaly ještě větší brutalitu a v krátké době se Salvador stal zemí, která vytrvale soutěží o první místo v počtu vražd na obyvatele. Dovolím si připomenout, že vzhledem k počtu obyvatel a zejména k údaji o 12 mrtvých denně, kteří zahynou v gangsterských střetech, jde v konečném součtu o mnohem větší počet obětí než v leckteré z válek nižší intenzity, které pravidelně zaplňují prostor v médiích a vyvolávají vášnivé reakce. Nic proti Heleně Třeštíkové a jejím časosběrným dokumentům, ale tohle je přece jen mnohem údernější, syrovější a mrazivější. Navíc je jasné, že při natáčení šlo denně o kejhák, což se nakonec smrtí režiséra potvrdilo. Celý dokument podtrhuje hudební podmalba gangsterským rapem. Hodně silný zážitek. Celkový dojem: 95 %. Poveda nepotřeboval prakticky žádný komentář, všechno stačí zachytit a podat filmová kamera. (24.11.2012)

Exkurze do prostředí latinoamerických gangů. Syrová, bezprostřední, autentická zpověď lidí, pro něž je brutální násilí denním chlebem a gang je jejich středobodem života a mnohdy i jedinou cestou z jejich bezutěšené životní situace, která je však zároveň cestou, která dříve či později skončí smrtí. Více takových dokumentů!!! (27.04.2010)

V tomto prípade nejde neporovnať s Tropa de Elite. A pokým tam sa nemáte čas zastaviť, tak tu mi to pripadalo ako nazretie do Letanovského mlyna. Nikto tam nechce ísť, ale o život tam nejde. Skrátka vygumovaní, potetovaní gangstri, ktorí sú každý deň konfrontovaní s bolesťou a smrťou a tak sa k tomu aj stavajú.. (29.11.2012)

Sugestivní, syrové, přímo na tělo a bez pokusu nějak situaci hodnotit. Ona se nejlépe hodnotí sama. Plus vynikající hudební složka. Nedivím se, že tvůrce zaplatil krví – míra blízkosti k životu Mary je smrtící. Vřele doporučeno zejména těm, kteří mají alespoň rámcové znalosti. Vřele doporučeno kombinovat s Fukunagovým Sin Nombre. (24.11.2009)

Drsniacky obal dokumentu a dej vlastne len o prežívaní tamojších ľudí, ktorí sa správali ako opice. Vidno, že tieto stredoamerické krajiny sú preľudnené. Zdravotníctvo na zlej úrovni, otrasne slabé školstvo, ľudia žijúci v akýchsi getách a mestečkách, kde každý má potrebu niekam patriť a keďže sú tu najčastejšie gangy s históriou, tak je to u nich. Ženy len rodia, muži sa starajú len o boj o drogy a medzi gangami. Ten pomstí zavraždením toho, ten zas toho a tak to ide ako začarovaný kruh, kde ľudí hádžu do vriec a potom za plaču a vyhrážok do preplnených cintorínov. Človek by si myslel, že v takej krásnej prírode si budú robiť karnevaly, že si tam budú pestovať jedlo po vlastnom, keďže inde vo svete sa uniformovaným poľnohospodárstvom s použitím genetických modifikácii a chemikálií zmenilo do nebezpečných rozmerov, že sa budú kúpať v mori, študovať, hrať futbal, proste užívať života, no nie. Všade je ten nezmyselný hon za peniazmi, nehnuteľnosťami a majetkom alebo uznaním od ľudí, ktorí by mali chcieť skôr vaše uznanie alebo žiadne. Ísť dobrovoľne niekam, kde je vaše prijatie spojené s tým, že vás na zemi skope parta mladíkov, to je duševne choré, zaostalosť týchto ľudí pochopíte, škoda len, že sa nepodarilo niečo viac a to režiséra nakoniec aj zabili. Život, ktorý nikam nevedie, plný namachlených škrát a potetovaných panáčikov, ktorých osudy akoby dopredu určili, škoda že tých kňazov toľko nepočúvajú. (25.07.2013)