Dvojka

Takové překvapení od filmu, jehož trailer mě vysloveně nebavil, jsem nečekal. Dvojka Veronika (Kristýna Nováková-Fuitová - režisérova manželka:) a Michal (Jakub Wagner) jedou na dovolenou, která úplně nedopadne - přibude totiž třetí do hry, Šimon (David Máj). I přes některé hloupější dialogy si myslím, že tenhle příběh o vyhořelé dvojici působí velmi uvěřitelně, proto neváhejte.. (31.05.2010)

Obraz nefunkčného vzťahu, kde sa všetko zmenilo už len na nudu, otrávenosť a podráždenie . . . - ale čo to trepem, nie nefunkčného - vzťahu TOTÁLNE SKRACHOVANÉHO, v ktorom môžu ľudia zostávať iba z číreho masochizmu ! Nebyť tretej postavy, tak mám aj napriek svižnej a pútavej forme problém dopozerať do konca, ako ma tie večne otrávené ksichty a štekavé dialógy pekelne dráždili. A desili - hergot, takto dokážu ľudia žiť vo vyspelej krajine ? týrať seba samého v totálne blahobytnej spoločnosti ? Keď som bol v Dánsku, 2 týždne som sa tam motal úplne sám a ani vo sne by mi nenapadlo, že by si to párik s autom a hromadou peňazí mohol tak strašne neužiť. DVOJKA je dokonalou výstrahou a dôrazným varovaním každému, kto sa snáď nachádza v podobnej situácií, aby čo najrýchlejšie vzal nohy na plecia a utekal kadeľahšie ! Najsurovšie na tom je, že vo filme nie je ani náznak nejakého starého citu či romantiky, povinnosti či čohokoľvek, ktorý tých dvoch kedysi mohol spojiť dohromady a tak ma tou sebatrýzňou do konca neprestával valcovať. No ak sú ľudia takí hlupáci, že v takomto vzťahu zostávajú iba zo zvyku, zrejme si ani nič lepšieho nezaslúžia. http://www.nekultura.cz/film-recenze/dvojka.html (02.12.2009)

Jsem nadšen. Konečně nízkorozpočtový malý český film, který drží pohromadě a vypráví silný příběh. Velkým plusem je, že není přeplácaný (jak to u většiny českých novinek bývá). Všichni tři hlavní hrdinové jsou krajně nesympatičtí. Přesto mne jiskření mezi nima pohltilo. Tomuto filmu opravdu věřím.... (02.12.2010)

5/10 - Jsem rád, že už jsem viděl i druhý loňský "zoufalský" (naštěstí snad ne úplně zoufalý) film... Na rozdíl od filmu Jitky Rudolfové už asi nebudu mít sílu se na Dvojku v dohledné době podívat podruhé. Řemeslně je to asi uděláno dobře, drží to krok se současnými trendy, nic ani proti hercům a chválím též vhodně vybranou hudbu (a písnička Šťastnější od Tatabojs v závěrečných titulcích mě naprosto dostala), obsahově jsem to ale moc nechápal (tedy jednání hlavních postav, vždyť už to nejsou nějací teenageři, ale už jim je snad o nějaký ten rok víc). V tentýž večer jsem dočítal knihu Dívka s pomeranči od J. Gaardera, tak mně asi kvůli tomu to "poselství" tohoto filmu uniklo. :-( (28.07.2010)

Tyhlety filmy točené stylem home videa se zběsilými střihy (párkrát přes osu) a kmitáním digitální kamery sem a tam, nějak nemusím. Vypadá to, jako když někdo schrastil víc peněz, udělal si dovolenou na severu Evropy, a mezitím zfoukl na první rádoby nezávislý filmeček, jehož scénář měl asi tři stránky. Nějak mi vadí i celkové vyznění filmu, toho, co chtěl říct. Někdy jsou herci tak vysmátí, až to působí, že si během natáčení dali nějakého jointa. Ale to jen tak bokem... Pokud to chtělo být psychologickou sondou, chybělo tomu trošku víc - postavy se chovají jako plakáty určité situace, ale my nevíme, proč se tak chovají, a to je pak prd, a ne psychologie. Když nevím, proč jsou ti dva spolu, proč spolu začali chodit (těch pár nahozených vět v kavárně s kamarádkou je povrchních až hanba), co vlastně ona dělá pro záchranu vztahu apod., je to nefunkční. Všechny ty řeči jsou zkrátka jen povrchním pojmenováním problémů vyčnívajícího ledovce, pojmenováním hezky moderně zabaleným, ale mne osobně by zajímaly ty proudy pod hladinou. A ty prostě nejsou. (06.07.2010)