Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Některá tajemství je radno vzít si do hrobu a v případě téhle zafačované příšery připomínající potomka E.T.ho a Čísla 5 to platí dvojnásob. Luc Besson má kliku, že trpím nevyléčitelnou touhou po krásných velbloudech a ženách s uličnickým pohledem, prořízlou papulou, vlnitými vlasy a štíhlými boky. Ne, dělám si samozřejmě prču; zajímám se jen o ty velbloudy. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Poněkud trapný pokus o parodii, který nevyšel. Snad že tlačí na pilu v nevhodných chvílích ... snad že neumí navodit odpovídající atmosféru ... snad že nesvede vzbudit sympatie k hlavním protagonistům ... snad že se mu opakovaně nedaří správně načasovat humorné momentky - o jejich vhodné a efekt(iv)ní prezentaci nemluvě. Prostě a jednoduše nedokáže zaujmout ... víceméně pubertální dílko, nevyrovnané, excentrické a klackovité, s obratností pověstného slona v pověstném porcelánu. Vydřené 2* ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Až na zřejmou nevyhraněnost ve vztahu k cílové divácké skupině je to dobré. Půvab Louise Bourgoin a její lehký striptýz, k tomu hláška "ty hanebný kreténe" - vyloučeni jsou děti. Ovšem scény s mumiemi jsou zase příliš infantilní pro dospělého. Co z toho vychází - dospělák se srdcem a duší dítěte, chytá se i milovník retro filmů. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Je to trochu výstřední historka plná poněkud bláznivých situací v nichž se ocitá svérázná Adéle na spletité cestě za uzdravením své milované sestry. Těžko říct, jestli se ještě někdy Luc Besson dokáže přiblížit kvalitě svých nejlepších snímků, ale tohle je žel bohu "pouze" místy celkem nápaditá variace na dobrodružství Indiana Jonese s velmi pěknou hudební složkou a špetkou francouzského humoru. 55% ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Milovníci klidné gentlemanské Francie nebo rozvláčně cestopisného Julese Verneho asi nervózně brumlají pod vousy, ale já slečně Blanc-Sec přišel na chuť už ve chvíli, kdy zamávala svému vydavateli a odjela rušit mrtvé do Egypta. Rozverně, dětinsky, nevyrovnaně. Ale tak troufale a neotřele, že nejde odolat. 70% pro zjednodušené jonesovské dobrodružství přinášející nostalgický úsměv. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama