Ztracen ve vesmíru

Zajímavý film. K dokonalosti má tento film daleko, ale od průměrnosti ho dělí moře klidu :-). Zajímavý film u kterého si ani kuřák neodskočí. Jak již bylo zmiňováno, tak konec podobný Odyssee mě drobet zklamal. Potěšilo by víc detailů z jeho rutinního života atd. Ale každopádně si film časem pustím znovu. Po dlouhé době jsem si u filmu krásně odpočinul. :-) (14.02.2012)

Potenciál, srdce na dlani, pravda, odvaha, vykrádačka Vesmírné Odysey... Tento "film" se pyšní mnoha přívlastky. Na jednu stranu je Tom DeLonge nezaměnitelným hudebníkem, talentovaným textařem a tedy obstojným scénáristou (pokud jednou napíše výpravnou fantasy, může to Steven Erikson zabalit), na tu druhou by se asi neměl příliš angažovat do kultury filmu. Nic ve zlém - vznikalo to léta a dívat se na to klidně dá... zzZzZzZzzzZ... ehm, pardon, kde jsem to-. Jo. Epická vesmírná nuda plná chytrých monologů o životě s výborným soundrackem. (02.06.2012)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

To bola zase konina. Reziser William Eubank mi hovori leda tak hovno /Co je hovno? To je prosim pekne vysledok mimoriadne narocneho fyzikalno - chemickeho procesu zvaneho sranie/. Dej to nemalo, reziu asi tiez nie /i ked tu je napisana ta lama Eubank/ a ja aby som sa xmrti unudil. Vyplach tak za 5 % (06.01.2015)

,, Sorry kámo, něco se nám tu zvrtlo a nebudeme tě moci dostat hned tak dolů! '' --- Dokonalý vizuál s výbornou kamerou a skvěle zvolenou hudbou není bohužel schopen utáhnout těch 90 minut děje. A ono se tam toho neděje až tak moc. Zápletka dobrá i schýza obyvatele lodi, který pozvolna začíná tušit, že je v pěkném průseru... čarokrásné záběry na modrou matičku Zemi s aurou kolem se vám časem začnou těžce hnusit s vědomím, že by jste chtěli strašně moc zpátky, ale nemáte možnost jak a čím se tam dostat... Z klaustrofobie vesmírné stanice s blikajícími panely počítačů, točících se lopatek ventilátorů a jednotlivých decků je možný jen jeden únik. Definitivní. Tím je opuštění lodi ven ve skafandru - do otevřeného prostoru.S pozvolně vzrůstající nudou a vztekem opuštěného astronauta na ISS jsem i já měl obdobné pocity. Přiznávám, film jsem viděl na 2x ač to nomálně nedělám. Po první části jsem cítil po celodenním shonu únavu a nechtěl jsem si ale film zkazit nedejbože dřímotou. Dnes jsem dal odpočatý druhých 45 min. Ihned jsem se chytil v ději i včerejších pocitech, jenže ejhle... za chvilku jsem zase začal zívat. A to už jsem tušil, že někde je něco špatně. Děj se tak vleče, že pak náhle předkládaná množství vjemů a pocitů nemají šanci pronikat tak hluboko, jak by si asi tvůrci přáli. Chvilkama mi to připomínalo jak zmiňovanou Odyseu, tak i Thin Red Line a Strom života. Jednoznačně to dělala ta kamera i předkládané obrazy... Takže tomu ještě dám šanci a někdy na to kouknu znovu, třeba se mi to zalíbí víc...nebo vnitřně pochytím víc ( a že je tam co chytat :-) ! . Tři stránky z knihy. * * * (08.12.2014)