Země kůlů

Road movie s partičkou upírobijců, kteří brázdí státy v červeném mercury a snaží se probít na sever do Kanady, kde má být Nový ráj - poslední místo odporu. Vyjma dvou hlavních hrdinů se osádka vozu obměňuje tak jak pokračuje děj a vůz je stále blíže cíli. Podzimní krajina s tklivými tóny klavíru i u mne vzbudily depresívní náladu zmaru a beznaděje. U pár akciček jsem byl i napnutý. Nicméně tak jak zde padlo srovnání s The Road, tak mne ta její komornost seděla mnohem více. Mám radši krajinu zničenou katastrofou či válkou, než zavšivenou zombíky (v tomto případě upíry a sektou s nimi kolaborující..) V souhrnu se jedná o další upíro - zombie) vyvražďovačku v kvalitním obalu solidního zpracování což ji vyzdvihuje z béček. Tři otesané kolíky jsou ale maximum co dám. * * * (27.08.2011)

Další film, který přinesl jen a jen zklamání. Má dobrý potenciál, který ale náhle narazí na to, že vlastně film začne postupem času nudit a místo dobrých dialogů se po většinu času mlčí, čímž daná atmosféra ani tak nemůže vyniknout a vyprávění Connora zase tak poutavé také není. Navíc ke konci jde všechno rychle z kopce (což se dalo očekávat, ale raději bych tuto skutečnost nechal roztáhnout do celého filmu) a jednání jednoho hlavního hrdiny na konci jsem vůbec nepochopil. (27.07.2013)

Film hodně připomíná "Cestu", ale je o dost horší. Já jsem se u něj docela často nudil. Ačkoli mám tyto filmy po "konci světa" velmi rád, tak tento na mě skoro vůbec nezapůsobil. Bylo to hrozně zkratovité, chaotické, neucelené. Prostě jedem někam, potkáme někoho, jedem dál, někoho rozsekáme, jedem dál, někdo nás chytí, nejedem dál, utečeme, jedeme dál, rozsekáme ty co nás chytili, jedeme dál, někoho nám zabijí, někoho potkáme, zapaříme, pokecáme, jedeme dál, někoho rozsekáme, jedeme dál, někoho potkáme, jedeme a jsme tam. Film hraje až moc na city a příběh nedokáže vůbec zaujmout. Což o to že hudba a atmosféra je na dobré úrovni, když děj je tak hrozně utahanej se spoustou ohraných momentů. Příště bych prostě ocenil nějaký poutavější děj s větší zápletkou, třeba i na jednom místě. Ne takový zmatečný děj s mnoha dílčími pasážemi, které nejsou nijak výrazně propojené. 45% (23.08.2011)

Když je "Stake Land" vzývaný jako nejlepší původní americký horor svého roku, neříká to moc o filmu samotném, jako spíš o tristním stavu žánru. Podobně také zkazky o tom, že se jedná o mix upírského hororu, postapokalypsy, "Cesty" Cormaca McCarthyho a westernu, jsou spíš bezmyšlenkovitým papouškováním lákavých PR floskulí než kriticky podloženým popisem. Všechny jmenované elementy sice lze ve snímku najít, ale paradoxně to jsou právě ambice a kvality, co filmu podkopává nohy. "Stake Land" působí dojmem, že tvůrci chtěli natočit film, který by v základu byl laciné postapokalyptické béčko, ale s tím, že se místo na akci soustředí na atmosféru. Už jim ale nedošlo, že když odeberou přímočaré atrakce, musejí o to větší pozornost věnovat konstrukci světa. Rozpor "Stake Landu" lze ilustrovat na dvou protipólech: Na jedné straně vezměme jako vzor "Cyborg" Alberta Pyuna, kde postapokalypsa slouží jako působivá kulisa k akční řežbě podložené poctivým brakovým příběhem. Divák vidí pouze útržky světa, ale nevadí mu to, protože vše spojuje akce a scénář s klasickým vývojem. Proti tomu stojí knižní i filmová "Cesta", která příznačně tomu, že neobsahuje spektakulární akci, se soustředí na vykreslení světa. Pro McCarthyho vizi je zásadní, že publiku neustále ukazuje každodennost postav, zatímco v "Cyborgovi" zase nikoho nenapadne řešit otázky jako, kde postavy shání obživu či jak vlastně celý svět funguje. "Stake Land" by chtěl mít emocionální dopad "Cesty" na scenáristickém půdorysu "Cyborga". Jeho svět nahlížený v epizodních sekvencích troskotá, protože je vidět, že není kauzálně a logicky podložený (odkud hrdinové berou pohonné hmoty, proč je nikdy nevidíme shánět potraviny, co je vede k pomáhání druhým, proč jim sekta nesebere věci). "Šílený Max 2" je jeden z mála filmů, který dokáže stát přesně mezi popsanými póly, protože se věnuje fungování postapokalyptické společnosti na tomto základě staví akci. "Stake Land" přináší o to větší zklamání, když se zohlední množství nosných motivů, které jsou ale ve filmu pouze nadhozeny a zpravidla zadupány schematickým rozvedením. Jako indie žánrovka za pár peněz je to sice úctyhodný a v řadě ohledů výjimečný počin, ale nelze se ubránit pocitu, že s trochou více důslednosti mohlo vzniknout fenomenální dílo. (10.06.2011)

Průměrný postapokalyptický road trip s upíry. Nebylo zde nic co by mne nějak zvláště ohromilo. Strašidelné to nebylo, akční to bylo občas a ostatní aspekty byly spíše průměrné stejně jako film sám. Přišlo mi to spíše jako kombinace filmů the road a the postman (možná budu schopen najít i lepší filmy pro toto přirovnání). (12.02.2021)