Země kůlů

Stake Land je hodně slušný béčkový horor. Už dlouho jsem neviděl kvalitní snímek o zombie. I když tady nejde o zombie, ale o upíry, tak mě sedí spíše zombie. Skvělý děj, dobrá kamera a zajímavá hudba, která hororovou atmosféru dělala ještě daleko zajímavější a záživnější. Určitě lepší béčkový snímek, který své kvality nezapře. Začátek je luxusní hned se to rozjede na hororovou pecku, ale postupně tempo klesá. Závěrem klesání se z toho stává spíš dramatický thriller, ale jako velký problém bych to neviděl. Pokud má někdo rád kvalitní béčkové horory, tak tento doporučuji... 8/10 = 80% (12.06.2011)

Když je "Stake Land" vzývaný jako nejlepší původní americký horor svého roku, neříká to moc o filmu samotném, jako spíš o tristním stavu žánru. Podobně také zkazky o tom, že se jedná o mix upírského hororu, postapokalypsy, "Cesty" Cormaca McCarthyho a westernu, jsou spíš bezmyšlenkovitým papouškováním lákavých PR floskulí než kriticky podloženým popisem. Všechny jmenované elementy sice lze ve snímku najít, ale paradoxně to jsou právě ambice a kvality, co filmu podkopává nohy. "Stake Land" působí dojmem, že tvůrci chtěli natočit film, který by v základu byl laciné postapokalyptické béčko, ale s tím, že se místo na akci soustředí na atmosféru. Už jim ale nedošlo, že když odeberou přímočaré atrakce, musejí o to větší pozornost věnovat konstrukci světa. Rozpor "Stake Landu" lze ilustrovat na dvou protipólech: Na jedné straně vezměme jako vzor "Cyborg" Alberta Pyuna, kde postapokalypsa slouží jako působivá kulisa k akční řežbě podložené poctivým brakovým příběhem. Divák vidí pouze útržky světa, ale nevadí mu to, protože vše spojuje akce a scénář s klasickým vývojem. Proti tomu stojí knižní i filmová "Cesta", která příznačně tomu, že neobsahuje spektakulární akci, se soustředí na vykreslení světa. Pro McCarthyho vizi je zásadní, že publiku neustále ukazuje každodennost postav, zatímco v "Cyborgovi" zase nikoho nenapadne řešit otázky jako, kde postavy shání obživu či jak vlastně celý svět funguje. "Stake Land" by chtěl mít emocionální dopad "Cesty" na scenáristickém půdorysu "Cyborga". Jeho svět nahlížený v epizodních sekvencích troskotá, protože je vidět, že není kauzálně a logicky podložený (odkud hrdinové berou pohonné hmoty, proč je nikdy nevidíme shánět potraviny, co je vede k pomáhání druhým, proč jim sekta nesebere věci). "Šílený Max 2" je jeden z mála filmů, který dokáže stát přesně mezi popsanými póly, protože se věnuje fungování postapokalyptické společnosti na tomto základě staví akci. "Stake Land" přináší o to větší zklamání, když se zohlední množství nosných motivů, které jsou ale ve filmu pouze nadhozeny a zpravidla zadupány schematickým rozvedením. Jako indie žánrovka za pár peněz je to sice úctyhodný a v řadě ohledů výjimečný počin, ale nelze se ubránit pocitu, že s trochou více důslednosti mohlo vzniknout fenomenální dílo. (10.06.2011)

Postapokalyptická atmosféra skvělá, vzhled upírů skvělý. Nedivím se, že byla Stake Land úspěšná na festivalech, ale bacha na očekávání. Sice tam párkrát někdo někoho akčně zabije, ale označení "akční horor" bych nepoužil ani náhodou. Mnohem blíž to má třeba k The Road. Je to takový sled scén bez výraznější gradace a ucelenějšího děje. Ještě štěstí, že se filmu podařilo vyvolat ve mně zájem o postavy (takže když se jim pak případně něco nepěkného stalo, bylo mi jich líto), jinak by jej šlo snadno odstřelit. A nepochybuju, že tak spousta diváků učiní. Budu dnes hodný a dám čtyři hvězdy, ale je to jen tak tak ... Horror movie of the year (30.05.2011)

Ať mi úplně všichni vlezou na záda, řekl jsem si a po opravdu dlouhém zvažování to zvedám na pět hvězd, i když ne úplně čistých. Hlavně za atmosféru, hudbu, neotřelé herce, kde hlavně Nick má koule a pak už jen za ten celkem jednoduchý příběh o hledání vysněné země. Takhle já si nějak představuju horor, jasná, přímočará akce, celkem snesitelné triky, kamera a tohle všechno úplně stačí. A to jsem se chtěl původně dívat na jiný japonský film, naštěstí jeho kvalita mě úplně odradila a tak jsem sáhnul s povděkem po Stake Land a teď už vím, že jsem udělal velice dobře. (23.01.2015)

Vykrádačka různých postapokalyptických thrillerů, nejvíc pak 28 dnů poté a Cesty. Sice tu máme místo zombie nákazy nějakou upíří epidemii, ale "příběh" zůstává pořád stejný. Někde v bezpečí přečkat noc, možná pochytat pár hnusných krvesajů a přes den se posunout o kus dál. Taky tu samozřejmě zazní myšlenka, kdo je vlastně horší svině. Jestli upiři, nemyslící stroje ženoucí se pouze za potravou, nebo prachprostí lidé. Jenže režisér Mickle není Romero nebo Boyle, nedisponoval velkým budgetem, a tak se tu drtivou stopáž snímku hlavně chodí, mluví a občas nahodí ztrápený výraz ve tváři. Body k dobru jsou určitě masky a to, že Myersova neteř Danielle Harris dostane, co si právem zaslouží. Nejlepšími momenty zůstávají "výsadek" z helikoptéry a úvodní desetiminutovka. (01.06.2011)