22 výstřelů

Hrdinové romantických komedií se nutně z podstaty žánru chovají buď dětinsky – v pubertálním hollywoodském vzorci – nebo pošetile – ve zralém britském modelu. Nellis se nejen díky autorce vydala ostrovní cestou Bridget Jonesové nebo Lásky nebeské. Americká klišé neparoduje, ale něžně si s nimi pohrává. Příběh sice není novátorský od poslední výzvy pro mateřství po pletku zralé dámy s mladíkem jako v příbuzných Ženách v pokušení – ovšem právě jim se Perfect Days aneb Dokonalé dny podobají tím, že na rozdíl od hollywoodské sladkobolnosti dovedou důsledně shodit každičkou situaci hrozící sentimentem či melodramatem. (25.05.2020)

3.10.2010 ~ Sice trochu jednodušší, ale za to kovaná francouzská gangsterka, za kterou by se nemusel stydět ani Hollywood. Výborná kamera, vkusná hudba, komorní atmosféra. Oldschool. ~ Jean Reno a dvojice jeho přátel jako mladí zosnovají útok a vraždu nějakého místního Marseilleského pohlavára a postupem času se vypracují na místní zločinecké bossy. Po mnoha a mnoha letech vražd, vydírání, mučení a obchodu se vším možným si ale Jean Reno již připadá vyčerpaný a tak z vlastní vůle ze spárů podsvětí odchází na odpočinek. Chce se věnovat své rodině, manželce a jejich malému synovi a odrostlejší dceři. Má za to, že tím je všem vyřešeno a nemusí se obávat o bezpečnost svojí ani blízkých, všichni gangsteři jsou jedna velká rodina, všichni se navzájem znají, Marseiile není zas až tak veliké. Ovšem chyba lávky, někde se něco zvrtlo. ~ Při jedné cestě se synem v autě, kdy malého klučinu vyloží před garážemi a sám jede zaparkovat, zastaví v garážích u jeho auta také černá dodávka. vyskáče z ní osm chlapů se všemožnými zbraněmi a z Jeana udělají cedník. Stane se ovšem neskutečné, Jean přežívá a jme se za přispění přátel zjišťovat, kdo má tak eminentní zájem se právě jeho zbavit, teď, když už je na odpočinku a minulost nechává za sebou. Děj je poměrně průhledný i když i s několika zvraty se zde divák setká. Ovšem od začátku, nebo alespoň od chvíle seznámení se s dávnou minulostí gangsterských bossů a bratrů, je jasné, že dávné sliby, čest a morálka není zdaleka tím, čím by se řídili všichni v tomto nelítostném prostředí. ~ Film je plný cudnější brutality, tudíž je vidět, že si nikdo nebere servítky a lidský život pro většinu není ničím víc než jen pohybujícím se masem, ale zase se v krvi nikdo nevyžívá. Výborná je kamera, sáhodlouhé záběry, které nestačí nudit a zároveň zde nejsou jen pro okrasu. Taky vkusně zvolený hudební podkres přidává na atmosféře. A v neposlední řadě herci. Všichni sem dokonale zapadají a svoje role si užívají a Jean Reno tu zase hraje Jeana Rena, nemusí nijak používat mimiku, stačí oči. Ten chladný ksicht, s jakým jde za odvetou a záchranou blízkých do filmu zapadá líp než cokoliv jiného. Jednoduše výborná minimalistická až komorní gangsterka s trochu méně uvěřitelnými důvody hlavní postavy, která má velmi zvláštní tendence na místo nedocházet, nelétat, neběžet ani nedojet, prostě se v záběru objevit. To je asi tak jediné negativum. Ale i tak jde o velké překvapení. ~ PS: Francouzský originální dabing je špicoidní, neumím si přestavit anglický redub nebo dokonce češtinu. Uff. (07.04.2013)

Tešil som sa na Rena po dlhšej dobe v jednoduchom akčnom filme. Ale príbeh pomsty je pekne béčkový. To, čo mohlo byť druhým TAKEN-om, je len sled nesúvislých scén, ktoré majú málokedy také gule, ako si tvorcovia želali. Snaha o presah je smiešna rovnako ako konanie postáv (predovšetkým policajtov). Zlatá RÍŠA VLKOV... (28.05.2012)

Opravdu si nelze nevšimnout podobnosti v určitých prvcích s filmem Hard to Kill (1990). To by mi ještě ani tolik nevadilo, kdyby nebyl scénář tak naivní. Jean Reno nebyl špatný, jenom neměl vedle sebe nikoho, kdo by mu pomohl. Zbytek osazenstva podal nemastné – neslané výkony. Podobné muže jako byl hlavní hrdina, by potřebovala každá země na světě. Přežije 22 kulek, sejme všechny, kdo ho zradili (tady bych se pozastavil nad stupiditou vedlejších postav, to opravdu všichni ti zabijáci byli tak blbí? Polovina z nich u sebe nenosila zbraň a to i přesto, že jim slíbil odvetu), no a ve finále za to ani není potrestán…50% (09.02.2015)

„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém.. (18.02.2013)