Zdrojový kód

Mám ráda Duncana Jonese. Mám ráda jeho schopnost natáčet nenápadné, chytré a přístupné filmy. Obdivuju, že umí vytvořit dvě v podstatě úplně stejné věci a dokázat, aby zdánlivě neměly nic společného. A baví mě jeho morální zanícenost, s níž je schopen dojít k nekompromisnímu dogmatickému závěru, že kdyby blaho společnosti mělo vykoupit mírné, nedobrovolné utrpení jen jednoho konkrétního otroka, stává se z oné společnosti fašistická diktatura. Ale je mi líto, za to, co provedl Zdrojovému kódu v jeho posledních minutách, by Jones zasloužil umlátit lopatou. A nepleťte se: nezuřím proto, že mi trvalo hodinu, než jsem dokázala zavřít šokem vypáčenou hubu nebo než jsem pochopila, co jsem to vlastně viděla. Mám dva lepší důvody: 1) konec zcela neguje způsob, jakým Jones doposavad pracoval s potlačením divákovy nedůvěry. Zdrojový kód perfektně balancoval na hranici mezi přílišným zjednodušením a detailním logickým propracováním do důsledků, a působil tedy dojmem nekomplikovaného, ale stále ještě chytrého narativu, který umožňuje zběžné prozkoumávání nového světa, aniž by omračoval svojí nereálností. Naproti tomu závěr nechává (mimo jiné i kvůli jednomu dost nešťastnému střihu) tak široký prostor pro interpretaci, k níž poskytuje tak málo vodítek, že přehledně budovanou strukturu v podstatě boří. Navíc jde o zbytečný přílepek, protože 2) Zdrojový kód už jeden konec má. Je jím pro mě snad nejkrásnější vyobrazení smrti vůbec: žádná prázdnota, žádný nový život, jen okamžik, který si sami zařídíme. Obraz absolutního štěstí. To, co následuje, je učebnicovým příkladem, jak nejlépe vzít Monu Lisu a vytřít si s ní prdel. Zatímco kapitán Stevens ví, kdy přestat, Jones nemá nejmenší tušení. Bravo, Duncane, i po třech filmech zůstáváš stále jen slibným tvůrcem. Nechť ti to vydrží až do smrti. (13.08.2011)

Zdrojový kód je zajímavý, svižně natočený thriller využívající všech možností cestování časem a také hereckého potencionálu Gyllenhaala. Problém je ale v základní myšlence zdrojového kódu a v jejích pravidlech. Divák ji postupně příjme a pak se nestačí divit, jak ji tvůrci ke konci ignorují a závěrem přímo vyvrátí. Tím si na sebe film upletl nesmyslný bič a já ho proto, narozdíl od Osudového doteku či Svěrací kazajky, ve kterých to fungovalo až do konce, hodnotím pouze 4*. Navíc jen slabšími, protože rozhodnutí postavy Very Farmigy jsem jen těžko zkousával, stejně tak natahování závěrečných 8 minut, které byly mnohem delší (hořká vzpomínka na podobnou nepřístojnost jako u filmu Lola beží o život) a v neposlední řadě (roz)řešení vztahu otce a syna (i když je mi jasné, že mnoho tupých amerických rodin u toho ronilo potoky slz :-) ). (11.11.2011)

Jo kdyby Jake ukázal zadek, dala bych pět :o) Ale teď vážně, můžete mi říct, jak se v tomhle žánru rozlišuje film, který je chytrý a film, který se snaží být chytrý? Já v tom nevidím asi ten podstatný rozdíl. Za to ale vidím schopného herce v ruku v ruce se schopným režisérem a se solidním scénářem, který vytvořili zajímavý film. Napínavý ale zábavný, svižný a vážný, přesto s jistou nadsázkou. Ale hlavně nenudil. Co víc si přát? (kromě toho zadku?) (08.08.2011)

Scénář: Ben Ripley .. What would you do, if you knew, that you have least than a minute to live? _ Film by potřeboval trochu pevnější tělo, protože mozek má fungující dobře. Duncan Jones opět o něco vyrostl, ale na první ligu mu pořád fousů pár schází. Byť tentokrát netočí podle svého scénáře, stěžejní body s jeho prvotinou zde lze najít – především, že látka je na komplexní celovečerák přeči jen slabší. Ale z mého pohledu pořád vše funguje o slušný kus více než děravějící Moon. ___ Přirovnání zde padlo spousta, ale nejblíže má (provedením) blíže než k sci-fi velikánům k Phone Booth. Děj na malém prostoru, sevřený příběh jednoho muže, prostě zdařilá jarní žánrovka, která však nepřekročí stín pouhého, přesto příjemného, sezónního osvěžení. ___ Při bližším a důkladnějším ohledání bych možná skončil v nevrlé náladě jako po Moon, jenže na rozdíl od něj jsem se k trudným analýzám logiky, pravidel, apod. nedostal již během samotné projekce, takže další malý krok dál a 75%. (29.04.2011)

Proč jsem tolik odkládala den, kdy se na tenhle film kouknu? Opravdu zajímavý námět a musím říct, že Jake Gyllenhaal mě velice překvapil svým hereckým výkonem. Promakaný scénář a detaily, které člověka uchvátí. 5 hvězdiček dávám zejména proto, že mám zamotanou hlavu a netuším, jestli jsem ve filmu náhodou nehrála taky. Vyzvednout musím také geniální hudbu, která šla pěkne ruku v ruce s dějem. Do dokonalosti chybí už jen promakanější konec. (03.05.2011)