Zdrojový kód

Uvidíme, jestli se mi to třeba ještě nerozleží k lepšímu dojmu, ale spíš o tom pochybuji. Zatím se mi Zdrojový kód zdá strašně naivní, a navzdory tomu, jak zajímavé atributy schovává v rukávu, hrozně rychle zapomenutelný film. Nevím, co přesně bych označila za nejzásadnější chybu, asi to ale přece jenom bude to, že za takto omezených časových a prostorových podmínek je velmi těžké vytvořit postavu, kteréž emocionální momenty by mě opravdu dojaly, a tady se to nepovedlo. Film má sice k dispozici nejvíce štěněcí oči ve vesmíru, totiž oči Jaka Gyllenhaala, chování jeho postavy je ale natolik generické a odcizené, že to nakonec vyjde vniveč. Srovnala bych to s Hranici žívota (Stay). Ta pracuje s podobným jevem, nový svět/život v hlavě umírajícího člověka, a během svého runtime (jenom o deset minut víc než Zdrojový kód) dokáže vytvořit zcela samostatný svět, ve kterém brečím u každé druhé scény, protože mi k tomu film podložeností a zpracováním svých událostí dává důvod. U Zdrojového kódu nastal takový moment jenom jednou, a to ještě částečně. Například souznění s osudovou ženou je zcela papírové a film to nikdy nepodloží jejich opravdovým "setkáním" před diváckými zraky. Pokud je tvoje pointa, že jsou to opravdoví lidé, nezacházej s nimi jako s loutkami, filme! (15.11.2017)

Vhoďtě do mixéru Inception, trochu Matrixu a třeba Daybreak (Butterfly efekt, Na Hromnice o Den Více, nebo prostě podobnej film, kde se děj točí kolem neustále se opakující události) a dostanete tenhle film. Dívalo se na to pěkně a dokázalo mě to udržet u obrazovky, ale ve výsledku sem postrádal špetku originality. Kdybych cestou z kina neshlídnul bitku houmlesů, tak bych byl možná celkověz večera lehce zklamanej. (10.07.2011)

Inteligentní rychle ubíhající žánrovka, které nedušínovsky podráží nohy závěrečná emočně chladná, logiky zbavená ("pravidla" virtuálních realit versus "pravidla" paralelních realit) a zcela nevygradovaná pětiminutovka. Ať již je z hlavy Jonese či jde o ústupek producentům, tak je to přesně ten typ závěru, který pohřbívá pozitivní dojmy. To se sice časem uleží (a ne že ne), ale pachuť každopádně přetrvává i nadále (a ne že ne). (04.05.2011)

Tak jsem si tu ty vaše výlevy důkladně pročetl a mal by som takúto otázočku ke všem těm masturbujícím panáčkům, co u každého filmu dští síru nad jakoukoliv drobnou nelogičností a nešetří odpady: Když někdo vymyslí nějaký naprosto tupý kvantový blábol, který má díry jako penzionovaná prostitutka a bez skrupulí se s ním naboří do Matrixu, utřete slinu z klávesnice, nasadíte dementní úsměvy a jakoby nic pod čtyři nejdete???!!! No, já jsem ten poslední, komu by nějaké logické mezery překážely v zábavě, jen jsem vám chtěl trochu vypláchnout ty vlastní výkaly, co máte mnohdy v ústech! Dobře vím, že ta vaše eufórie je způsobena tím, že se vám děsně líbí ten fešácký gay, pan Glyhlenhrál. To už mohli rovnou obsadit Eltona Johna a nechat si Džejka v záloze na pokračování Černého labutě!! Každopádně z pohledu nezaujatého heterosexuála, který se ještě ve slovníku cizích termitů ke slovu logika neprobojoval, je to svižné, zábavné, napínavé a naprosto skvěle se na to tupě civí. (15.06.2011)

Stačí len dobrý nápad a hneď sa môže stať z malého nenápadného filmu ten veľký. Tu nápad je, spracovanie na úrovni, dokonca dojde aj na emócie. Nemôžem však vstrebať zavedené pravidlá. Nespočet možností hlavného hrdinu ako zabrániť katastrofe postráda akékoľvek napätie. Film má dokonca dva konce. Ten prvý, založený na jednom zábere je dojemný a za ten dávam 4*, ale za ten druhý koniec dávam len 3*. (04.02.2012)