Pod jednou střechou

Kdyby se vás někdo zeptal, co byste nikdy nechtěli po svých přátelích nebo rodinných příslušnících zdědit, co by to asi tak bylo? Myslím, že naprostá většina lidí by odpověděla dvě věci, a to sice dluhy a dítě. A přitom jsou lidé, kterým právě zděděné dítě může změnit celý jejich život, a to dokonce i k lepšímu. Měli jsme možnost vidět to např. ve filmu Baby Boom z roku 1987, a nyní jsme toho svědky v této romantické komedii, kdy se opatrovníky malého batolete jménem Sophie stávají muž a žena, kteří snad nemohou být více rozdílnější, ale kvůli svým zesnulým přátelům a kvůli malé holčičce musí jít všechny rozdílnosti stranou. Tenhle film není ničím jiným než příjemnou komedií, která nabízí poněkud originálnější nápad než většina romantických komedií, ale přesto asi nikterak nevybočí z řady těch průměrných romantických filmů, kterých se na nás každý rok valí velká hromada. Ovšem díky poněkud odlišnému a originálnějšímu ději je tenhle film z kategorie těch snadno zapamatovatelnějších, což mu zajišťuje v mém případě jeden malý půlhvězdičkový plusový bod, ale stejně to nestačí na víc než na tři a půl hvězdičky. Jinak snad ani nemám co více dodat, po herecké stránce je to průměrný film, po dějové stránce taktéž, klasickým klišé se film nevyhýbá, zkrátka je to typicky průměrný film, který ode mne dostává tři hvězdičky. (07.02.2012)

Poměrně slušné vyprávění o dvou prakticky neznámých lidech, které nepřízeň osudu donutí spojit své síly při výchově osiřelého batolete. Humoru minimum, romantiky o něco více a možná zbytečně dlouhé, přesto zajímavé a v mnoha ohledech poutavé a překvapivě reálně vyhlížející. Na jedno podívání neškodné. (05.02.2013)

Popravdě vůbec netuším, proč se mi film tolik líbil. Ale jednoduše mě úplně dostal. Možná to bylo ústřední dvojicí, možná příběhem, možná humorem, romantikou, smutkem, nevím..ale prostě byl skvělý a rozhodně se na něj podívám ještě vícekrát. 23. 3. 2014: Tento týden jsem film viděla po delší době znova (dřív jsem z něj byla unešená, tak jsem ho během tří měsíců viděla asi 5x) no a teď jsem jela náhodou busem SA do Budějovic, dlouhá cesta, a pustila jsem si tohle (byla jsem totiž docela překvapená, že jsem většinu z nabídky filmů v originále viděla). A musím uznat, že těch 5* má opravdu zaslouženě, protože mě to opět pobavilo, posmutnilo a zlepšilo to velmi časné ranní vstávání:) Tohle je dle mého silně nadprůměrná romanťárna říznutá komedií (či komedie říznutá romaťárnou?) jak má být. (18.04.2011)

Proč by ne, hlavní duo má tu jiskru, která některým filmům podobného ražení rozhodně schází. A to je to hlavní na podobných filmech, jelikož už od první minuty tušíte jak to bude pokračovat. Jednoznačně se to šine vždy stejným směrem, když je to made in Hollywood. Kdo si stěžuje na klišovitost, tak toho rozhodně nechápu, jelikož u těchhle filmů o to jde, je jen otázkou jak jsou ty klišé provedené a jak to funguje ústřední dvojici. A myslím, že tady se to docela povedlo, rozhodně jsou o kopec lepší filmy podobného ražení, ale také je ohromná spousta o dost horších filmů a ty převažují. (24.01.2011)

Hovínko v plenkách. Hovínko na obličeji. Hovínko v kšiltovce. Nějak jsem nepochopila, co je na tomto filmu vtipné, ani kam se mezi hlavními představiteli podělo ono "cosi", co by mě donutilo uvěřit, že mezi nimi vzniká něco jako láska. Na počátku podzimu jsem ještě byla ochotná jít díky originálnímu vývoji na průměrné hodnocení, v závěrečné etapě jsem se ale už jen prokousávala nudou a doufala, že vše rychle skončí. Nedůležitá závěrečná poznámka: Hláška: "Vybrali nás, protože ty, já a Sophie dohromady jsme rodina," je nejen zdaleka to nejodpornější hraní na city, jaké jsem ve filmu kdy zaslechla, ale vzhledem k tomu, jak Life As We Know It vyznívá (aneb příběh dvou lidí, kteří se dali dohromady jen a pouze proto, aby vytvořili rodinu dítěti), ani nedává smysl. Scénárista by si v tomto případě zasloužil své dílo řádně omlátit o hlavu. (03.11.2010)