Pod jednou střechou

Spíše průměrná záležitost, která obsahuje několik fekálních vtípků, občas nějakou tu nelogičnost, ale celkově neurazí ani nenadchne. Nicméně vtipu, romantiky, dramatu mohlo být více, přičemž se tvůrce měl rozhodnout, co z toho vlastně chce upřednostnit. Duhamel je opravdu neherec, nicméně tady nemá moc co hrát, takže je v klidu. Heigl může jen smutně pomrkávat po "27 šatech", kde byla naposled výborná. Úpřímně, po jednom z nejhorších filmů této dékady ("Vrahounech"), jsem od tohoto filmu s Katherine Heigl moc nečekal, takže nakonec celkem success. Avšak mohlo být i lépe 5/10! (28.04.2011)

Ne zcela tradiční romantická komedie, která ovšem zachovává jedno ze základních schémat typu "nesnášejí se, aby k sobě nakonec našli cestu". Možná trošku moc uměle vyvolaných emocí stejně jako se najdou vyloženě trapné scény, ale jako celek to působí příjemný a koukatelným dojmem. Docela by mě zajímalo, zda by Katherina Heigl obstála ve vyloženě dramatické roli. Podle mě na to má. 60% (29.06.2012)

Jedna z těch klasických amerických "okatých" romantických komedií, které miluje většina dívek a žen. Pro mě tedy veliký šok, že se mi ten film líbil. Klasických "klišé", kterými romantické komedie oplývají, je tu až nad hlavu, ale příběh s tematikou sirotka svým nejlepším přátelům, kteří se nemohou vystát, jsem ještě neviděla, proto mě nejspíše zaujal. Od začátku jsem ovšem čekala až to dají spolu hlavní představitelé dohromady, jelikož to bylo jasné již od první sekundy filmu, aniž bych je spatřila...a ono - nečekaně ;) Mě by jen zajímalo - jak by se zachovali ostatní lidé v této situaci. Jaké by bylo naše rozhodnutí.... (07.10.2011)

Násilné soužití dvou nespojitelných lidí, na pozadí tradičních hororových starostí o čerstvě pobíhajícího mimiňáka, obsahovalo příliš životních pravd na to, abych dokázal vypnout svůj život a nezávazně se pobavit. Navíc je mi Katherine Heigl natolik nesympatická, že se jí, v průběhu její dosavadní tvorby, podařilo pouze jednou neznechutit mi film svým falešným úsměvem. (06.06.2012)

Hovínko v plenkách. Hovínko na obličeji. Hovínko v kšiltovce. Nějak jsem nepochopila, co je na tomto filmu vtipné, ani kam se mezi hlavními představiteli podělo ono "cosi", co by mě donutilo uvěřit, že mezi nimi vzniká něco jako láska. Na počátku podzimu jsem ještě byla ochotná jít díky originálnímu vývoji na průměrné hodnocení, v závěrečné etapě jsem se ale už jen prokousávala nudou a doufala, že vše rychle skončí. Nedůležitá závěrečná poznámka: Hláška: "Vybrali nás, protože ty, já a Sophie dohromady jsme rodina," je nejen zdaleka to nejodpornější hraní na city, jaké jsem ve filmu kdy zaslechla, ale vzhledem k tomu, jak Life As We Know It vyznívá (aneb příběh dvou lidí, kteří se dali dohromady jen a pouze proto, aby vytvořili rodinu dítěti), ani nedává smysl. Scénárista by si v tomto případě zasloužil své dílo řádně omlátit o hlavu. (03.11.2010)