Generál Patton

Naprosto skvělý válečný velkofilm, který upoutá ohromující výpravou a Georgem Scottem v roli kontroverzního, ale schopného generála Pattona, který se stal hlavním strůjcem úspěšného tažení američanů do nitra hitlerovského Berlína. Scott za tuto roli dostal Oscara, kterého si odmítl převzít. Film posbíral ještě dalších 6 zlatých plešounů, včetně filmu a režie. Natočen v 70mm panoramatickém formátu, v kině za 6* :o), na DVD za 5* a v televizi za 4* :o) (28.09.2003)

Úchvatný portrét válečníka, který píše básně a věří v převtělování. I když se často prohlašuje, jak tento film Pattonovu osobnost nezjednodušuje, rozebírá ji a všímá si jeho četných záporných stránek, nakonec nám ze všeho stejně zůstává vskutku monumentální postava velkého vojevůdce zamilovaného do války, vlastního poslání i svých mužů, čemuž napomáhá především bezchybný výkon George C. Scotta, kterému v roli lidského generála Bradleyho zdatně sekunduje vynikající Karl Malden. Co se týče válečného pohledu na věc i samotných bojových scén, film se dá asi nejlépe charakterizovat naprostým pragmatismem války a jejího rozřešení, kdy Patton nebojuje ani tak proti svým německým nepřátelům, nýbrž proti pletichářské a politikařící klice svých nadřízených, kteří ustupují veřejnému mínění, britským i sovětským spojencům, kde se dá. Trochu paradoxně nám tu pak vychází jako hlavní záporná postava se špetičkou nadsázky sám velký, slavný a tolik obdivovaný Monty. Škoda, že se po válce místo Eisenhowera nestal prezidentem Patton. To by se dnes mohlo točit dalších válečných filmů! (17.01.2005)

Výborně zrežírovaný film se skvělým hereckým výkonem Geotgeho Scotta v roli generála Pattona, který, proč to nepřiznat, byl hubatá, samorostlá osoba, která si nebrala servítky nikdy před nikým. Ovšem voják až do korku kostí,který se zasloužil o úspěch mnoha bitev. Velmi pěkný válečný film, který více než na krvavá jatka se za měřuje na jeho osobnost. (29.05.2015)

Mistrovské dílo, které má bohužel několik hluchých míst. Na této namáhavé, tříhodinové ploše byl ale načrtnut až puntičkářsky detailní psychologický portrét geniálního vojevůdce - postavy monumentální i pitoreskní zároveň. Romantický tyran, sentimentální necita, nezvladatelně impulzivní stratég. Patton mi jako postava vůbec nebyl sympatický, tak hrozně se vzdaloval všemu, čeho si na lidech vážím - uznávám ale, že výjimečné situace si žádají výjimečných řešení. A o tom je vlastně celý tento film. Když je zle, je třeba vypustit Krakena, ten pak ale samozřejmě těžce nese, že ho někdo cpe zpátky do klece, když už je po všem. (07.02.2010)

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)