Generál Patton

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)

Reziser Franklin J. Schaffner ma potesil nielen PLANETOU OPIC (1968) ale aj MOTYLKEM (1973) a preto som si bol isty, ze ma nesklame ani tymto skvelym vojnovym filmom. George C. Scott si svojho generala doslova herecky vychutnaval, bolo to citit cely film, preto si mozno aj Oscara zasluzil, len ma prekvapila jeho ignoracia prevziat si zlatu sosku, po ktorej napriklad tuzila taka Sharon Stone, ktora sa sla v CASINE (1995) roztrhat, len aby ho ziskala a aj tak ho nedostala. Film je zaujimavy hlavne vdaka kontroverznej postave Generala Pattona, ktory sa spraval ku svojim vojakom ako k robotom, nesmeli byt zranitelni, alebo mat strach, inac su to zradci a podobne... Pacil sa mi aj sposob natacania i z viacerych pohladov, teda od Rusov, Francuzov, alebo aj od Nemcov a vojnove zabery bombardovania s tankami boli tiez perfektne natocene. Proste na rok 1970 je to kvalitny vojnovy film a z historie pocas druhej svetovej vojny som sa opät nieco navyse dozvedel. Mozno len ta minutaz bola trosku pridlha... 23.06.2009 ___ George C. Scott - (Generál George S. Pattonm Jr.) +++ Karl Malden - (Generál Omar N. Bradley) +++ Stephen Young - (Kapitán Chester B. Hansen) +++ Michael Strong - (Hobart Carver) +++ James Edwards - (Serzant William George Meeks) +++ Lawrence Dobkin - (Plukovník Gaston Bell) +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ (23.06.2009)

Film o šílenci, který nade vše na světě zbožňoval válčení. Zřejmě mu bylo úplně jedno s kým válku vedl, nebo v jaké byl nevýhodné pozici. Zkrátka, slyšel a viděl-li kolem sebe spousty výbuchů, tak prožíval orgasmus. Není se ani moc čemu divit, že film uviděl oscara, když je natolik americký. Rusáci mají svoje bitvy o Stalingrad a američané zase svého supergenerála Patttona, který se nebojí nikoho a ničeho. Pouze v mládí trpěl strachem o svůj nos. Patton si celkem liboval ve špatných citátech, ale zřejmě nikdy nenarazil na rčení ,,Mluviti stříbro, mlčeti zlato", což o ochudilo a spousty krásných válečných zážitků. Film disponuje poměrně dlouhou stopáží, ale není rozhodně nudný. Stále se něco děje a i přes válečnou propagandu ho úplně nezatratím. Na svůj rok jsou záběry skutečně velkolepé. Velmi slabé 3*, tak to vidím já. Ty, které nosíval na své helmě. (30.07.2013)

Zatím nejlepší Schaffnerův film, který jsem viděla. Válečné snímky nepatří mezi mé oblíbené a délka tohoto kousku mě už předem omračovala, avšak Generál Patton si mě dokázal získat. Válečné scény se střídají s těmi komornějšími a všechno dohromady tvoří působivý portrét jedné velké historické postavy. Oceňuji i edukativní potenciál, herecké výkony. Film mě bavil, nenudil, zaujal. (12.09.2012)

Opravdu máte čas na čtení Bible? - Jasně, každej zatracenej den! Tohle je jeden z multi-Oscarových filmů, které neprošly zkouškou času se ctí, ale zároveň si nezaslouží úplné zapomnění. Na základě faktografické literatury napsali Francis Ford Coppola a Edmund H. North kompaktní, ale poněkud teatrální portrét slavného generála, mimo jiné osvoboditele Plzně. Některé bojové scény působí nesmyslně (nikoliv realisticky chaoticky), Pattonovy sugestivní proklamace občas příliš strojeně a inscenovaně. Celkový portrét je však hodnověrný a to mimo jiné díky Pattonově vědomí toho, že pozemské sláva je sice pomíjivá, ale to není důvodem, proč si ji nedopřát a neužít. K dobovému přijetí snímku mohl přispět i kontext stále probíhající války ve Vietnamu. vp 19.5.2005 (29.05.2005)