S ledovým klidem

Rádobyakční rádobythriller, který zaujme jen hereckým obsazením, ale to zaujetí hodně rychle skončí. Willis se před kamerou jen tak trošku ohřeje, Weaver je nijaká a Cavill je neuvěřitelně směšnou figurkou. A směšné jsou i scénář, akční scény a režie. Hlavní hrdinové se chovají jak kokoti, střelec trefící na sto metrů minci neni schopen provrtat protivníka na dva metry, pád z šestého patra nic neznamená a takhle by se dalo pokračovat. Kamera či nějaký náznak napětí nebo něco, co by to mohlo vytáhnout ze sraček se prostě nekonalo. Od odpadu to zachraňuje jen fakt, že jsem viděl už mnohem větší hovadiny. 10% (07.09.2012)

Koukám tu po mizerném hodnocí a celkem se divím. Mně se to líbilo. Začátek je naprosto uvěřitelný. Jedete si rodinkou na jachtě kolem španělského pobřeží, chcete do města - oni ne. Dáte si věci do nepromokavého vaku a těch pár set metrů k oblázkové pláži a promenádní silničce za níž už jsou domky městečka - doplavete. Koupíte si chladnou colu z automatu, nakoupíte to co chcete a jdete zpátky. Ale co to? Loď je pryč. Doplavete tedy k poslední bójce v zálivu, třeba je za ohybem zátoky... Není. Plavete zpět a cestou se ptáte koupajících či rybářů zda neviděli loď, žel neumíte španělsky... Vyběhnete tedy na nejvyšší vrchol zátoky a ejhle, ona je loď až támhle ! Dojdete to po souši a k lodi sestoupíte po skalnatém pobřeží. Nikdo na volání nereagujete tak k ní doplavete. Naštěstí jedno z lan vysí z paluby k hladině. Vyšplháte a tušíte průser. vytrhané kabely od vysílačky, rozházené kajuty, vytrhané šuplíky... Plavete zpět. Místní policie je líná a navíc nerozumí. Až velitel policie vezme klíčky od auta a řekne vám anglicky ať se uklidníte a ukážete mu, kde je ta loď... Takhle žačíná tenhle thriller s Cavilem v hlavní roli. Na rozdíl od jiných si nestěžuji an napětí, spíš na jistou nesmrtelnost hlavního hrdiny. Zápletka je také uvěřitelná, protože oni únosci (a teď nechci spoilerovat) jsou známí svými akcemi na území svrchovaných států, protože pokud se to týká jich, neznají bratra. A to se mi na nich i ve skutečnosti líbí. Je škoda, že Weaver na konci přisoudili podobnou roli jako ve Vetřelcovi tím, že si to s nepřítelem šla osobně rozdat. Prostě pár nelogičností tam bylo (i např. i to jak šla místní policie na ruku ,,únoscům''), ale jak říkám, já se u toho docela bavil dobře. Proto hodnotím jako průměr a dávám za třirukojmí! * * * (25.06.2017)

,,KDE JE TEN KUFŘÍK?“…. /// Nějaký zmrdečkové unesli Willisovi rodinu - kromě Willa. A tak spolu, ruku v ruce – páč Bruce dělá pro CIA….. ,,JSI SKVĚLÝ SYN“ …(ale no ták, děte s těma teplejma kecama do prdele a pome na ně!) A, pozor – změna plánu… (aspoň vodpadnou ty kecy). Nakonec ale stejně budou dva zkurvení amatéři řešit problém, vo kterým nemaj ani páru, zlikvidujou CIA, Mosad a dělaj kousky, že se i Bond (James. James Bond!) určitě zastavil a tupě zíral (no dobře, možná kapku kecám…). Willis už v těch sračkách umí chodit (a proto to brzo zabalil), teď je třeba to naučit Sigurney, páč ta její agentka nejen vypadá, ale i je hrozná kráva a vona si to ještě užívá! To bych blil. Stejně jako ze scénáře!!! Film, kterej může přitáhnout pozornost jen kvůli Willisovi, a o jehož kvalitě svědčí to, že ho ani von nedokoukal. Vlastně nedohrál. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu vidět radostnej výraz ve tváři Sigurney W. při ničení zahrádky u restaurace. 2.) Čumím jen na filmy, kde chcípne B.Willis. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (01.09.2012)

Bruce se tady dlouho neohřeje, Henry je sympaťák a Sigourney hraje tu správnou drsnou mrchu. Vyjma toho, že je film drahá reklama na Audi, Nike a Colu - mě je to jedno, jen takovej postřeh - tak se jedná o celkem slušnej a svižnej thriller, kde je skvělá akce a hudba. Asi nejvíc mě zaujala honička v nablejskanejch autech po madridskejch ulicích, ze kterejch se následně stanou nepojízdný vraky, a následuje další honička.. no asi nejzajímavější akční "závodění" poslední doby. Co už ale trošku zaostává je příběh samotnej, kterej je tak jednoduchej, že jednoduší už ani bejt nemůže a na scéně se objeví i několik klišé. Šlo z toho vybouchat o trošku víc, ale nadruhou stranu ani nemůžu říct, že jde o zklamání, to rozhodně ne. (17.04.2012)

Zápletka je ve své podstatě primitivní a kdovíjakým důvtipem scenáristé nevyšperkovali ani dialogy. Chytré a vtipné je, jak s obojím nakládá režisér. Úvodní minuty nás připraví na lehké drama ze slunného Španělska, kde bude prací přetížený syn hledat cesta k autoritativnímu otci. Vyprávění však rychle nabere docela jiný směr a mnohem prudší obrátky a najednou sledujeme macguffinovským kufříkem popoháněnou variaci na téma, které už zdánlivě vydojil Hitchcock – nevinný muž na útěku (rodiny coby jediné jistoty se film nicméně drží celou dobu). El Mechri tohle oblíbené thrillerové schéma neozvláštňuje jenom realistickými detaily během honiček madridskými ulicemi (nezničitelnost řady postav tomuhle žánrovému potěšení naopak zajišťuje přídomek „guilty“), ale hlavně neustálým přehazováním rolí. Vědomě přehnaným zapojením významotvorných prostředků určitého žánru (rodinné drama, akce, paranoidní thriller) dokáže vyvolávat dojem, že sledujeme co chvíli mírně odlišný film, jenž u nás má vyvolat jinou emocionální odezvu, než jaká byla žádoucí před pár minutami. Herci jsou pro něj podobně jako pro Hitche pouhými figurkami k manipulaci s divákovými emocemi. Willovi při pelášení před lidmi, kteří ho chtějí zabít, případně z něj vymlátit informace, které stejně jako my nezná, sotva zbývá čas, aby si odskočil a ofoukal rány (což v momentu jeho „zpasivnění“ musí učinit žena), natož aby vedl delší dialog. Na důkladnější dušezpyt nezbývá čas, což je jenom dobře. Všichni přecházejí z jedné role do jiné s takovou náhlostí, že by jejich bližší poznání akorát vyvolávalo zbytečné otázky po logice věcí. Ve filmu je hned několik scén, kdy se z oběti o pár chvil později stává lovec. Postavy nejsou dobré, případně zlé, pouze vysoce adaptabilní. Nejlépe je to vidět na Willovi, jenž se z pozice „nic nevím, nikoho neznám, španělsky nemluvím“ propracuje až do momentu, kdy stačí jediný pohled, abychom pochopili, nakolik odlišná role mu nyní náleží. Neustálé znejišťování diváka zahrnuje eliminaci romantické linie jejím faktickým znemožněním, odmítnutí pravidel star systému nebo vytváření soucitné nálady v nečekaných okamžicích (v souladu s rozmlženou hranicí mezi padouchy a hrdiny). Režisér si v jednom kuse pohrává s postavami i našim očekáváním, aniž by při tom nějak odbýval řemeslnou stránku, jakkoli nad ní nemá tak suverénní kontrolu jako nad vyprávěním, resp. nad neodolatelně proradným zatajováním a odhalováním informací. Za ty dva neskutečně vychytané záběry se zrcadly mu ale chaotičnost akčních scén s klidem odpustím. Ledový klid zvenčí svádí k jeho okamžitému odmítnutí coby další tupé akce, ve skutečnosti se pod béčkovým povrchem skrývá prozatím největší žánrové překvapení letošního roku. 85% (07.04.2012)